Ze střediska pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách utekli v sobotu večer tři cizinci. Podle informací cizinecké policie není ani jeden z nich napojen na organizovaný zločin a není jinak nebezpečný. Všichni tři se dřív snažili o propuštění ze střediska, aby mohli požádat o mezinárodní ochranu jinde v Evropské unii. Je tedy pravděpodobné, že se pokusí dostat z Česka.
V mnoha evropských zemích padly letos rekordy v počtu uprchlíků i žadatelů o azyl. Běženci ale nejsou jen čísla. Ve většině případů jde o obyčejné lidi, kteří prchají před válkou a násilím. Některým se útěk povede, jiným ne. Tři z příběhů vám nabízíme.
Ve světě kvůli válkám a násilí prchá přes 60 milionů lidí. Víc než kdykoliv předtím. Nově vydaná zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že jen v Německu, Rusku a USA podalo žádost o azyl 2,5 milionu běženců. Miliony lidí dala do pohybu zejména občanská válka v Sýrii, která trvá už téměř pět let. Kvůli bojům ze země odešly více než 4 miliony Syřanů. Dalších 7,6 milionu prchá v rámci území tohoto blízkovýchodního státu. UNHCR rovněž varuje před odporem vůči běžencům a politizací tématu uprchlictví. Připomíná, že nejvíc uprchlíků přijímají často rozvojové země, které sousedí s válečnými oblastmi.
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
Hnutí Taliban útočilo v diplomatické čtvrti v Kábulu poblíž španělské ambasády. Terčem byl penzion, který často navštěvují cizinci. O život přišli dva španělští a čtyři afghánští policisté a také všichni čtyři útočníci.
Petici, která požaduje nezávislé vyšetření říjnového vybombardování nemocnice v afghánském Kunduzu, podepsalo za dva měsíce 547 000 lidí z celého světa. Američané vinu za tragédii, při níž zemřely tři desítky lidí, přiznali, ale připisují ji lidskému pochybení. Lékaři bez hranic to považují za nedostatečné. "Jedině plné prošetření nezávislým mezinárodním orgánem může obnovit naši důvěru v to, že Spojené státy cítí povinnost dodržovat pravidla války," tvrdí.
V Egejském moři utonulo na cestě z Turecka do Řecka šest afghánských uprchlíků, pět lidí se podařilo zachránit a dvě osoby se pohřešují. Všichni utonulí jsou podle turecké agentury Anadolu děti. Člun s uprchlíky vyplul z tureckého přístavu Çeşme. Právě v jeho blízkosti turecká pobřežní stráž těla malých Afghánců našla. Člun mířil na řecký ostrov Chios a na cestu se vydal i přes špatné počasí. Podle Anadolu se v rozbouřeném moři rozpadla dřevěná konstrukce, která měla loď zpevnit. Do Řecka se letos dostalo na 700 000 uprchlíků, z nichž většina prchá před konflikty v Iráku a Sýrii. Téměř všichni přišli z Turecka, často na palubách přeplněných člunů.
Radikální hnutí Taliban v sobotu zveřejnilo zvukovou nahrávku, na které údajně hovoří jeho nový vůdce mulla Muhammad Mansúr. Taliban se tak snaží vyvrátit zprávy o tom, že Mansúr byl tento týden těžce zraněn či dokonce zabit při přestřelce v Pákistánu. Informovala o tom agentura Reuters. "Jsem mezi svými lidmi. Ten incident se nikdy nestal. Je to propaganda nepřítele," říká mužský hlas na šestnáctiminutové nahrávce. Podle agentury Reuters zatím nebylo možné ověřit, zda tento hlas skutečně patří Mansúrovi. Mulla Mansúr nahradil teprve nedávno v čele radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil až po dvou letech letos v červenci.
Nejméně 40 zajatců radikálního hnutí Tálibán osvobodily ve čtvrtek večer afghánské a americké speciální jednotky při společné operaci v provincii Hílmand. V pátek to oznámily úřady a velení amerických sil působících v Afghánistánu. Šlo o zajaté policisty, vojáky a příslušníky pohraniční stráže. Vojáci zaútočili na věznici v okrese Nauzád v pozdních hodinách s pomocí vrtulníku. Afghánské ministerstvo obrany dodalo, že původním cílem operace bylo chytit jednoho z velitelů Tálibánu. Není jasné, zda při operaci někdo přišel o život ani zda se podařilo splnit původní cíl.
Daniel Landa se před cestou do Afghánistánu sešel s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Ministr to ve středu řekl v rozhovoru pro Rádio Impuls. Cestu prý Landovi rozmlouval, následně ji řešila i Bezpečnostní rada státu. Žádný mandát jednat za Českou republiku zpěvák prý neměl. Některé Landovy výroky z posledních dní ministerstvo prověří.
V Afghánistánu byl při přestřelkách vážně zraněn nový šéf radikálního hnutí Tálibán mulla Muhammad Mansúr. "Byl převezen do nemocnice a nevíme, zda přežije," řekl agentuře AFP bez dalších podrobností mluvčí vicepremiéra. Mluvčí radikálů informaci popřel. Mulla Mansúr nahradil teprve nedávno v čele radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Tálibán potvrdil po dvou letech až letos v červenci. Některé frakce Tálibánu ale byly proti tomu, aby Mansúr stanul v čele hnutí, které bylo svrženo při vojenské intervenci mezinárodní aliance v čele s USA v roce 2001. Tálibán od té doby útočí na pozice afghánské vlády a Severoatlantické aliance.
Islamista z Jemenu byl kvůli záměně identity držen v americké věznici Guantánamo, protože se mělo za to, že má vysoké postavení v teroristické organizaci Al-Káida. Úřady si ho spletly s jiným mužem, který měl podobné jméno. Přesto nebyl Mustafa Azíz Šamirí zcela bez viny. Ve válce v Afghánistánu bojoval po boku tálibánců. Do obávané věznice, určené výsadně pro nebezpečné osoby podezřelé z napojení na terorismus, se však měl místo něj dostat někdo jiný.
Mezi několika psy, kterých se česká armáda zbavuje, je i šestiletý německý ovčák Athos. Toho před třemi lety zranila raketa, kterou na základnu v Lógaru vystřelil Tálibán. Válečný veterán se objevil v nabídce zvířat určených k odprodeji, kde by si ho prakticky kdokoliv mohl koupit za pouhých pět set korun. Armáda ale nakonec inzerát stáhla, Athos zůstane na základně v Chotyni, kde bude mít veškerou péči.
Zpěvák Daniel Landa vysvětlil, jak to ve skutečnosti bylo s projektem Žito. Sedmiletá kouřová clona měla za cíl odvést pozornost veřejnosti i médií od jeho skutečného záměru – boje s islámskými radikalisty. Landa rovněž ruší velké koncertní turné a rozhodl se zvrátit plánované nařízení Evropské komise týkající se držení střelných zbraní.
Čím se současná humanitární krize odlišuje od těch předešlých? Tím, že v ní ústřední roli hrají dobrovolníci. Velké organizace se - až na výjimky - naopak příliš neosvědčily. Alespoň ne na řeckém ostrově Lesbos, ukazuje v reportáži agentura Reuters.
V srpnu zemřelo na cestě z Maďarska do Rakouska 71 běženců. Rakouská policie zjistila, že se jednalo o 29 Iráčanů, 21 Afghánců, 15 Syřanů a pět lidí z Íránu. Bylo mezi nimi osm žen a čtyři děti. U jedné oběti se totožnost zjistit nepodařilo. Velká část těl už byla převezena do vlasti, patnáct obětí pohřbily úřady v Rakousku. Migranti údajně neměli šanci přežít, protože vzduch v dodávce jim vystačil na zhruba půl až tři čtvrtě hodiny. Pašeráci je přitom vezli několik hodin přes celé Maďarsko. Policie v souvislosti s případem stíhá pět lidí, čtyři Bulhary a jednoho Afghánce zatkla několik dní po nálezu těl.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) odmítá tvrzení Pentagonu o lidské chybě a nadále požaduje nezávislé vyšetření bombardování své nemocnice v afghánském Kunduzu. "Je šokující, že americké vojenské jednotky mohou provést útok na cíl, který neznají, a že nemají přístup k seznamu objektů, na které se neútočí, a navíc jim nefungují komunikační systémy," píše se v prohlášení MSF. "Zdá se, že v Kunduzu bylo zabito 30 lidí a statisíce lidí přišly o přístup k péči zachraňující životy jednoduše proto, že nemocnice MSF byla nejbližší velkou budovou v otevřeném prostoru a přibližně odpovídala popisu zamýšleného cíle." Bombardování nemocnice z 3. října rovná válečnému zločinu, míní.
Incident zavinila lidská chyba, uvádějí američtí vyšetřovatelé. Prezident Barack Obama se už krátce po náletu na začátku října Lékařům bez hranic omluvil.
Situace uprchlíků na balkánské trase se komplikuje. Makedonie již od minulého čtvrtka umožňuje průchod výhradně uprchlíkům z válečnými konflikty postižených oblastí, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podobná opatření přijalo i Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Balkánským zemím se tak sice podařilo snížit počty běženců vstupujících na jejich území, hraniční přechody se ale plní. Proti opatření protestují tisíce lidí ostatních národností, kteří zůstali na řecké straně makedonských hranic.
Bojovníci afghánského válečníka jménem Kaftar během 35 let konfliktů porazili postupně Sověty, Tálibán i vládní jednotky. Tento příběh je zajímavý ale především proto, že Kaftar je žena.
