Extrémní sucha, boje o vodu a s nimi spojená migrace z místa na místo. Chudý a násilím zmítaný Afghánistán patří mezi státy, které nejvíce pociťují změny klimatu. Situaci v něm přibližuje první text z nového seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, představujícího země, které nejvíc sužují následky globálního oteplování.
Dívky v afghánské provincii Paktíja mají opět nárok už jen na první stupeň základní školy. Pět dívčích škol zajišťujících sekundární vzdělávání se totiž jen po několik dnech fungování uzavřelo. V ulicích v sobotu proti rozhodnutí demonstrovaly desítky žákyň, uvedla agentura AFP s odvoláním na svědky z místa.
Je to už rok, co 15. srpna 2021 vstoupili bojovníci Tálibánu do Kábulu a nesetkali se s žádným odporem. Snadnost a rychlost, s jakou se zmocnili vlády nad Afghánistánem, šokovala celý svět.
Vojáci českých speciálních sil i samotná jednotka jsou pro veřejnost uzavřeným světem. Popis bojových operací se ven nedostává. Podplukovník Petr Matouš udělal výjimku, Aktuálně.cz dal u příležitosti vydání své knihy možnost nahlédnout do světa mužů z "šedé zóny" i jejich střetů s teroristy v Afghánistánu. Ostatně i USA zveřejnily detaily ze zákulisí likvidace šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího.
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Předtím než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr al-Káidy skrývá. Útok bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, uvádí televize CNN.
Radikální islamistické hnutí Tálibán nařídilo ženám v Afghánistánu, aby na veřejnosti nosily burku, tedy oděv, který je zahaluje od hlavy k patě. Je to podle něj "tradiční a uctivé". Informuje o tom agentura AFP, podle níž je opatření nejvýraznějším omezením ženských práv od loňského srpna, kdy se Tálibán vrátil k moci.
Válka na Ukrajině vrátila pohled Američanů na Rusko do doby studené války. Většina z nich v Rusku opět vidí nepřátelský stát a bezpečnostní hrozbu. Od prezidenta Joea Bidena ale americká veřejnost zároveň chce, aby v prvé řadě řešil domácí problémy v USA.
Právě když začal Joe Biden odpovídat na otázky afghánské novinářky, přiběhl k němu maskot velikonočního zajíce, aby mu v tom zabránil. Zjevně překvapený devětasedmdesátiletý prezident se nechal nasměrovat k dětem, které první pár Spojených států pozval do Bílého domu na tradiční velikonoční akci, jež se v minulých letech kvůli pandemii nekonala.
Válku fotit nejel. Přesto jsou jeho fotografie upřímným dokumentem o životě lidí, kteří si válku nevybrali, ale přesto v ní musejí žít. Snímky Jiřího Turka z Afghánistánu, vystavené v pražské Leica Gallery, nejsou fotožurnalistickým dokumentem z válečné zóny, ale kladou si za cíl ukázat běžné každodenní radosti a strasti lidí, kteří žijí v oblasti zničené nekonečnými konflikty, boji a násilím.
Při vojenských akcích na Ukrajině dokázal ruský prezident Vladimir Putin doposud před domácím publikem úspěšně skrývat oběti z řad vojáků. Po spuštění masivní invaze už to možné nebude. Kreml proto hraje s jinak pasivními Rusy riskantní vabank, píše v analýze Josef Pazderka.
