"Členové ozbrojených sil USA zřejmě podrobili nejméně 61 zadržených osob mučení, krutému zacházení, urážkám lidské důstojnosti na území Afghánistánu mezi 1. květnem 2003 a 31. prosincem 2014," uvádí se ve zprávě zveřejněné úřadem hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaové.
Během exploze, která zasáhla spojeneckou základnu Bagrám v Afgánistánu, zemřeli čtyři Američané. Bagrámské letiště se nachází v provincii Parván v centrální části Afghánistánu. Jeho vnější ostrahu pomáhá zajišťovat 168 českých vojáků. Mluvčí generálního štábu české armády Jan Šulc v sobotu řekl, že Češi působící v Bagrámu jsou v pořádku.
Německý konzulát ve městě Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu se ve čtvrtek stal terčem sebevražedného atentátníka. Najel ke zdi v autě naloženém výbušninami. Policie vyšetřuje, zda sebevražedné vozy nebyly dokonce dva. Silný výbuch, který byl slyšet po celém městě, si vyžádal nejméně dva mrtvé a 119 raněných. V lednu v Mazáre Šarígu zaútočili teroristé stejným způsobem na indický konzulát, k akci se tehdy přihlásil Islámský stát.
Představitel afghánské policie Kásim Džangalbagh řekl, že americké a afghánské jednotky při společné operaci zabily 65 bojovníků Talibanu, včetně dvou velitelů. Při leteckých útocích na podporu pozemním jednotkám podle něj zemřely i tři desítky civilistů. Podle policejního mluvčího je mezi oběťmi několik dětí včetně jednoho kojence.
Šarbat Gula se stala v 80. letech symbolem konfliktu v Afghánistánu. Po 30 letech se znovu dostala do centra pozornosti. Pákistánské úřady ji obvinily z falšování identifikačních dokladů a hrozí jí 14 let vězení. Autor jejího slavného portrétu, fotograf Steve McCurry, se jí teď snaží pomoci.
Osmnáctiletý Wessam Kanaan už rok žije v saském Chemnitzu. Utekl před válkou ze Sýrie. Zvládl se naučit německy, studuje na ošetřovatele a štěstí měl i na normální byt. Většina uprchlíků v Sasku ale většinou bydlí v přísně střežených ubytovnách. Ani Kanaanovi se však ve třetím největším saském městě nežije nejlépe. Někteří obyvatelé ani místní úřady se tu k běžencům nechovají dvakrát vstřícně. V Sasku panuje složitější a horší situace než ve zbytku Německa.
Americké bezpilotní letouny zasáhly nejvyšší vedení teroristické sítě al-Káida v Afghánistánu, když zabily její dva nejvyšší velitele. Podle Pentagonu jde o nejvýznamnější zásah proti teroristům za několik let. Při útoku zemřel Farúk Katání, který byl údajně jedním z hlavních plánovačů teroristických útoků na americké a spojenecké cíle. Druhým usmrceným teroristou byl Bilál Utábí.
Radikálové v Afghánistánu unesli a zabili asi 30 civilistů, mezi nimi i děti. Informoval o tom představitel provincie Ghór Nazír Chaze, který útok připsal teroristické organizaci Islámský stát (IS). Podle Reuters šlo o pomstu za smrt jednoho z velitelů IS, který byl v Ghóru zabit v úterý. Agentura AP ale s odkazem na afghánskou policii uvedla, že za vraždou civilistů je radikální hnutí Tálibán. Provincie Ghór leží ve středním Afghánistánu a její středisko je vzdáleno od Kábulu zhruba 380 kilometrů.
Muž v uniformě afghánské armády na vojenské základně v afghánské metropoli Kábulu ve středu zastřelil amerického vojáka a amerického civilistu. Další tři Američany zranil. Útočník byl poté zabit, uvedla v prohlášení Severoatlantická aliance. Oběti střelby se v rámci nebojové operace NATO nazvané Resolute Support (Rozhodná podpora) podílely na výcviku afghánské armády. NATO i afghánské ministerstvo obrany nyní podle agentury AP okolnosti útoku zkoumají.
Obránci Mosulu – bojovníci Islámského státu – jsou ve výhodě. Ubránit milionové město je totiž mnohem lehčí než ho dobýt. "V takovém městě nemůžete vést manévrový boj. Anebo jen s minimální účinností," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz major Ivo Zelinka, zástupce velitele 43. výsadkového praporu v Chrudimi. "Často pak dochází na boj muže proti muži, kdy se útočník rve s obráncem o každý metr, každou budovu a patro v ní," dodává. Ve sklepech se přitom skrývají ženy s dětmi, nelze ji tedy například vyhodit do povětří.
Obrázek roztříštěných sil rebelů stojících proti provládním jednotkám prezidenta Bašára Asada zkresluje situaci. Bitva o největší syrské město dokazuje, že i síly Damašku se čím dál více tříští. Deník The New York Times uvedl, že v Aleppu byla při zabírání pozic viděna nejméně jedna elitní jednotka skutečně spadající pod syrskou armádu. Většinu provládních sil tu ale tvoří bojovníci vytrénovaní a hlavně placení Íránem.
Světové společenství přislíbilo, že do roku 2020 podpoří rozvoj Afghánistánu částkou 15,2 miliardy dolarů (365 miliard Kč). Podpora je nakonec o něco nižší, než kolik slibovali dárci na podobné konferenci v Tokiu před čtyřmi lety. Jednání sedmi desítek zemí a více než 20 mezinárodních organizací bylo také politickým výrazem trvajícího zájmu světa o dění v Afghánistánu, který se vzpamatovává z mnoha let ozbrojených konfliktů a jehož ekonomiku i společnost stále ohrožuje terorismus a extremismus.
Afghánistán bude přijímat všechny své občany, kteří jsou neoprávněně na území Evropské unie a neuspějí s žádostí o útočiště. Unie neúspěšné žadatele o azyl z Afghánistánu vybaví potřebnými dokumenty, k jejich návratu. Občané Afghánistánu jsou po Syřanech druhými nejčastějšími žadateli o azyl v EU.
Druhý článek (právo na život) a pátý článek (právo na svobodu a osobní bezpečnost) Evropské úmluvy o lidských právech by se neměly vztahovat na britské jednotky, které slouží v oblastech válečných konfliktů. Požaduje to britská premiérka Theresa Mayová, jež chce chránit vojáky před soudními žalobami a ušetřit peníze daňových poplatníků.
Bojovníci Tálibánu jsou v domech civilistů, takže musíme provádět naše operace velmi opatrně, řekl policejní mluvčí. Večer aentura AFP s odvoláním na zdroje NATO uvedla, že oddíly Tálibánu ustupují a město už je pod kontrolou bezpečnostních sil.
Mírová dohoda zajišťuje členům fundamentalistické sunnitské Islámské strany (Hezbe Islámí) imunitu, pokud jde o "politické a vojenské zločiny minulosti", a plná politická práva. Zavazuje také afghánské úřady k propuštění vězňů z řad Islámské strany.
Dvanáct afghánských vojáků údajně zabili v noci na úterý ve spánku dva jejich kolegové na stanovišti poblíž města Kundúz na severu země. Útočníci byli pravděpodobně napojeni na islamistické hnutí Tálibán a po činu uprchli a připojili se k povstalcům. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters. Napadené místo bylo jedním z řady stanovišť, která tvoří obranný kruh kolem města Kundúz. To před rokem na krátkou dobu padlo do rukou Tálibánu, a stalo se tak první afghánskou provinční metropolí, které se toto hnutí zmocnilo od roku 2001, kdy byla svržena jeho vláda.
Podle otce se syn začal měnit po návštěvě Afghánistánu a Pákistánu v roce 2013. "Jeho mysl už nebyla stejná. Stal se zlým a já nevěděl, co to způsobilo, ale informoval jsem o tom FBI," řekl otec Rahamiho. Deník The New York Times napsal, že Ahmad byl v minulosti zadržen po domácí hádce, při níž údajně bodl bratra nožem. Jeho otec ho tehdy označil za teroristu. Policisté ale dospěli k závěru, že Rahami nepředstavuje teroristickou hrozbu.
Český prezident ve všeobecné rozpravě na 71. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k vojenské akci proti teroristům a zkritizoval mezinárodní společenství za nedostatek aktivity v této věci. Podle Zemana je zapotřebí, aby se vojenský zásah soustředil na velitelské struktury teroristických organizací, a nikoli na okupování zemí, což se v minulosti ukázalo jako špatná cesta.
28letý Američan Ahmad Khan Rahami, původem z Afghánistánu, byl zatčen po dramatické přestřelce s policisty a následně převezen do nemocnice. Policie ho vyšetřuje v souvislosti se dvěma útoky. Tady je přehledné shrnutí, co všechno o něm víme.
