Americká vláda podepsala v únoru mírovou dohodu s Tálibánem a američtí vojáci se postupně začali z Afghánistánu vracet domů. Příslušníci jednotek NATO, jejichž součástí jsou i čeští vojáci, kvůli pandemii koronaviru přerušili na jaře svoje aktivity v zemi. Na několik měsíců Afghánistán zmizel z televizního a webového zpravodajství po celém světě. O víkendu se ale vrátil.
Nejméně 23 civilistů včetně dětí zemřelo při útoku na dobytčí trh v jihoafghánské provincii Hílmand. Afghánské úřady útok připsaly radikálnímu hnutí Tálibán, to však zodpovědnost odmítlo a ze smrti civilistů naopak obvinilo vládu, píší zahraniční tiskové agentury.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) dnes oznámila, že končí své aktivity v porodnici v Kábulu, která se letos v květnu stala terčem útoku ozbrojenců. Zahynulo při něm 25 lidí včetně 16 matek a dvou dětí. MSF o tom informovala v prohlášení zaslaném médiím.
Mezinárodní trestní soud odmítl rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který povolil uložení ekonomických sankcí proti představitelům tribunálu, aby je odstrašil od případného vyšetřování amerických vojáků, zda se dopustili válečných zločinů v Afghánistánu.
Jiřímu Kopřivovi, který v Praze vylepil letáky oslavující smrt českých vojáků v Afghánistánu, uložil soud půlroční podmíněný trest za schvalování trestného činu a za podněcování. Verdikt není pravomocný. Kopřiva uvedl, že je zásadním odpůrcem násilí a že jeho cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vojenským konfliktem.
I znalce Blízkého východu překvapil barbarský útok na nemocnici v Kábulu z minulého týdne. Teroristé vtrhli přímo do porodnice a systematicky zabíjeli matky, které nedávno porodily. Mezi oběťmi je i matka Aminy, holčičky, která se narodila jen 40 minut před útokem. Ani jí se kulky nevyhnuly. Podívejte se na její příběh.
Když poslední únorový den podepsaly Spojené státy a hnutí Tálibán dohodu, naděje na mír v Afghánistánu vzrostla. Islamisté se zavázali začít jednat s centrální afghánskou vládou, ale ještě ani neusedli ke společnému stolu a zemí opět otřásla vlna násilí.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní a jeho rival v prezidentských volbách Abdulláh Abdulláh podepsali dohodu o dělbě moci. Ukončili tak téměř osm měsíců trvající vnitropolitický pat. S odkazem na mluvčího vlády o tom informují zahraniční tiskové agentury.
Česká armáda koncem března ukončila střežení základny Bagrám v Afghánistánu. Na misi se vystřídalo 2000 vojáků, osm z nich v misi padlo. V pátek do Česka armáda přepravila velkokapacitním letounem Ruslan část materiálu strážní roty. Mise české armády v Afghánistánu ale nadále pokračuje, v zemi jsou čeští lékaři nebo výcvikové jednotky.
V pátek uplynul týden, co se stal generál Karel Řehka novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Vláda ho jmenovala na jednomyslné doporučení výběrové komise. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak před jeho uvedením do funkce probíhalo projednávání nominace na sněmovním výboru pro bezpečnost. Poslanec Radovan Vích (SPD) tam otevřel otázku kázeňského řízení s generálem.
Ozbrojení muži ve středu ráno v centru Kábulu zaútočili na chrám sikhů, v němž zůstalo podle agentury Reuters uvězněno až 200 lidí. Agentura to oznámila s odvoláním na afghánského poslance zastupujícího menšinovou komunitu sikhů. Mluvčí Tálibánu řekl, že toto hnutí s napadením chrámu nemá nic společného.
Při útoku na vzpomínkovém shromáždění v Kábulu zemřelo nejméně 27 lidí, dalších 55 utrpělo zranění. Všechny oběti pocházejí z řad civilistů, informuje agentura AP s odvoláním na afghánské úřady. Na místě byl i přední afghánský politik Abdulláh Abdulláh, nic se mu nestalo. K útoku se skrze svou propagandistickou agenturu Amak přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Spojené státy podnikly v provincii Hílmand na jihu Afghánistánu nálet na bojovníky Tálibánu, aby pomohly afghánským vládním silám ubránit se před četnými útoky povstalců. Uvedla to agentura AFP. Byl to podle ní první americký letecký úder od sobotního podpisu mírové dohody v katarské metropoli Dauhá.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní v neděli odmítl jako podmínku pro jednání s radikálním hnutím Tálibán propuštění 5000 zadržovaných příslušníků této organizace, což je přitom jedna z klíčových částí dohody mezi Tálibánem a Spojenými státy.
