"Nástup Tálibánu může otřást s globálním opiovým trhem. Budou chtít ukázat, že něco dělají dobře, a drogy usměrnit. Problém v dodávkách jedné drogy ale vždy způsobí nárůst jiné," říká v rozhovoru odborník na drogy Jindřich Vobořil. Podle něj nyní nad světovým trhem s opiem visí fentanylové riziko. "To je opravdu hodně špatná zpráva. Pokud lidé přejdou na fentanyl, budou umírat více," dodává.
A. B. je afghánská novinářka žijící v Kábulu. Její otec pracoval u policie, ona ve svých článcích kritizovala bojovníky Tálibánu a zasazovala se za práva žen. Nyní, když islamisté znovu převzali vládu nad celým Afghánistánem, se rodina skrývá v jednom z domů hlavního města. "Jsem tak v šoku, že nedokážu moc jasně přemýšlet. Teď se prostě snažím utéct," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Tálibán převzal moc na téměř celém území Afghánistánu se zhruba osmdesáti tisíci muži ve zbrani. Bez tanků, letadel a helikoptér. I tak ale islamistické hnutí potřebovalo na své přežití a vyzbrojení peníze. Radikálové zdaleka nejsou jen neupravenými bojovníky z venkova, jejich hnutí disponuje v přepočtu miliardami dolarů. Vydělává hned z několika zdrojů.
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
Projíždějí městem v zabavených pick-upech a zubí se na místní. Jedí zmrzlinu s kalašnikovy přehozenými přes rameno. Vysedávají pod slunečníky, pozorují své království a pózují na selfie. V Kábulu není pochyb o tom, kdo teď řídí Afghánistán.
Teprve 22letá afghánská reportérka musela uprchnout ze svého domova na severu země. Její město obsadili bojovníci radikálního islamistického hnutí Tálibán. Bezpečné místo, kam by mohla jít, prý neexistuje. "Ještě minulý týden jsem byla novinářka. Dnes nemohu psát pod svým jménem, říct odkud ani kde jsem. Během několika dní byl vymazán celý můj život," popisuje.
Se zbraněmi v ruce jezdí bojovníci Tálibánu v Kábulu na autodromu a kolotoči s poníky v zábavním parku hlavního města Afghánistánu. Bizarní záběry ukazují oslavy členů islamistického hnutí, kteří se zdánlivě dobře baví a slaví převzetí vlády nad zemí.
Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu.
Bojovníci hnutí Tálibán využili stahování vojáků NATO a bleskově obsadili Afghánistán. Západní vlády ze země evakuují své občany a čekají, jaké budou první kroky nového režimu radikálních islamistů.
Koaliční vojáci splnili v Afghánistánu úkoly do puntíku. Selhali ale politici, kteří chtěli do země exportovat demokracii a západní způsob života, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik a poradce Milan Mikulecký, který působí na Blízkém východě. "Nejvíc na kolaps v Afghánistánu doplatí Evropa," míní.
Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. "Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat," uvedl šéf Bílého domu v mimořádném projevu.
Od roku 2017 Česko nenabízí tlumočníkům, kteří pro něj v Afghánistánu pracovali, možnost, že je přesune do své země. Kvůli této spolupráci jim přitom hrozí nebezpečí. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že se nyní oprávněně obávají o své životy. Stát podle ní v jejich ochraně selhal, navíc porušil slib, který jim dal.
Dvacet let poté, co Američané a jejich spojenci po útocích z 11. září 2001 svrhli v Afghánistánu vládu Tálibánu, zemi znovu dobyli bojovníci tohoto radikálního islamistického hnutí. Ovládají Kábul a další velká města. V nejdelší válce, které se USA účastnily, za dvě desetiletí zemřely desetitisíce lidí. Podívejte se na snímky z tohoto konfliktu.
"Tlumočníci, co už s armádou dlouho nespolupracují, jsou v úplně stejném ohrožení jako ti, co s ní spolupracovali před nedávnem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky, který pomáhá veteránům. Dle informací spolku v pondělí ráno Tálibán odvlekl tlumočníka, který na vládním evakuačním seznamu nebyl a který s českou armádou skončil spolupráci v roce 2017.
První den po převzetí moci Tálibánem a útěku prezidenta Ašrafa Gháního jsou podle svědků ulice afghánského Kábulu prázdné. Lidé zůstávají doma a většina obchodů a restaurací neotevřela. Někteří majitelé obchodů v nich přespali, aby zabránili rabování a vykrádání.
Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, oznámila zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany. Dramatickou situaci v Afghánistánu sledujeme v on-line reportáži.
Po více než osmnácti letech loni 3. března začala bobtnat v Afghánistánu velká změna. Američtí diplomaté a zástupci radikálního hnutí Tálibán tehdy zasedli k jednacímu stolu v Kataru a ve stejný den si telefonovali prezident USA Donald Trump a jeden z vůdců Tálibánu Abdal Ghání Baradár.
Česko je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) v kontaktu se všemi afghánskými tlumočníky, kterých se týká záchranný program. Pokud někdo z afghánských spolupracovníků české armády kontaktován nebyl, zřejmě mu dávno skončil kontrakt s armádou a program se na něj nevztahuje, nebo neprošel bezpečnostní prověrkou. Metnar reagoval na zprávy, že někteří afghánští tlumočníci osloveni nebyli.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu rozmístění na předměstích čekají na rozkazy, v prezidentském paláci se konají intenzivní jednání o předání moci a zahraniční diplomatické mise na poslední chvíli organizují evakuaci svých zaměstnanců. Afghánskou metropoli Kábul v neděli kvůli postupu islamistických povstalců zachvátila nervozita a chaos.
Tálibán se o víkendu bez boje zmocnil města Dželálábád a je otázka času, kdy dostane plně pod kontrolu klíčovou metropoli Kábul. Připomeňte si na časové ose hlavní milníky letní ofenzivy, kdy hnutí za týden obsadilo 25 z celkových 34 provinčních metropolí
