


Teror chce zničit západní svobody, korektnost, „multikulti“. Braňme je tvrdě
Nezamykat dveře před lidmi, kteří prchají před Islámským státem. Není to šílený postoj, ale západní postoj.



Nezamykat dveře před lidmi, kteří prchají před Islámským státem. Není to šílený postoj, ale západní postoj.



Celovečerní film Smrtihlav o atentátu na Reinharda Heydricha, který francouzský režisér Cédric Jimenez natočil podle knihy HHhH a který jde do kin 8. června, uvedou dvě akce: malba velkého graffiti na téma Češi nejsou srabi a návštěva běžně nepřístupných prostor kostela svatého Cyrila a Metoděje, kam se ukryli atentátníci Josef Gabčík a Jan Kubiš.



Slovenský prezident Andrej Kiska povýšil minulý týden parašutistu Josefa Gabčíka do hodnosti generálmajora. Přestože Gabčík spolu s Janem Kubišem dokázali zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a mnohokrát prokázali odvahu, historici podobné povyšování in memoriam kritizují. "Je to nevěrohodné," říká jeden z nich, přední znalec období heydrichiády Vojtěch Šustek.



U filmu, jako je Sibiřský deník, se dá podvědomě najít spousta důvodů, proč si ho v kině nechat ujít. Osudy žen deportovaných za války do stalinistických lágrů nepatří mezi témata, která by si chtěl člověk denně připomínat. U filmu, jenž popisuje traumatickou kapitolu lotyšských dějin, navíc může předsudečně předpokládat, že půjde o čítankově didaktický film plný patosu. V případě Sibiřského deníku tomu tak ale vůbec není. Snímek operního a divadelního režiséra Viesturse Kairišse je nenápadný filmový skvost, který by bylo škoda v distribuci zmeškat.



Zhruba 60 japonských bývalých obyvatel Jižních Kuril míří na návštěvu těchto sporných ostrovů. Jde tak o první japonský "zájezd". Čtveřici ostrovů na konci druhé světové války obsadili sovětští vojáci. Tokio zakazuje svým občanům navštěvovat Jižní Kurily s ruskými vízy, aby tak nepotvrzovali ruská práva na ostrovy.



Plzeňský obchodník Vojtěch Kučera neváhal v roce 1942 ani minutu, když měl ve svém domě ubytovat parašutistu Jana Kubiše. Stejně tak jeho mladičká zaměstnankyně Marie Žilanová, kterou Kučera požádal, zda by Kubiše nechala přespat ve svém firemním pokojíku. Kučerovu rodinu (jeho manželku Marii a dceru Věru) nacisté po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zatkli a popravili. Marie Žilanová přežila jen proto, že o ní Kučerovi ani při krutých výsleších na gestapu nepromluvili.



Rusko v úterý oslavuje Den vítězství. Vojenskými přehlídkami si tak připomíná konec druhé světové války. V přístavu Vladivostok posádka předvedla protiletadlové rakety S-300 a Osa a také protilodní střely Bal a Bastion. Největší přehlídkou se však již tradičně chlubí Moskva: 10 tisíc vojáků a 114 kusů bojové techniky.



Severoněmecké město Hannover zažilo obří evakuaci kvůli nálezu bomb z druhé světové války. Své domovy muselo opustit až 50 000 obyvatel. Z původně předpokládaných pěti bomb nakonec museli pyrotechnici zneškodnit jen tři. Město Hannover už v březnu oznámilo, že se chce zaměřit na systematický průzkum města kvůli nevybuchlým bombám z druhé světové války.



Ruští motorkáři z klubu Noční vlci spolu s dalšími sympatizanty odpoledne uctili na pražských Olšanských hřbitovech památku sovětských vojáků padlých při osvobozování Prahy. Čekaly na ně desítky sympatizantů, na akci dohlížely asi dvě desítky policistů. Akce je kontroverzní kvůli spojení klubu s prezidentem Vladimirem Putinem a ruskými nacionalisty. Ruští motorkáři přijeli do Prahy z Brna, kam předtím dorazili z Bratislavy. Pokračovat mají do Drážďan a cílem jejich cesty je Berlín.



Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.



Život Ruth Hálové by vydal na román. Ve svých 91 letech je nakažlivá optimistka s osobitým humorem a ironií. Neuvěřitelně mladým hlasem s vámi konverzuje o 2. světové válce, o současné uprchlické krizi i o krásách mikrobiologie. Ačkoliv ve Wintonově vlaku patřila ve svých třinácti letech k nejstarším, je právě ona jedním z posledních českých Wintonových dětí. Snaží se pomáhat ohroženým dětem a jako častý host přednášek připomíná mladé generaci holocaust i osobnost sira Wintona. "Na jeho výzvu se hlásily spíše chudší rodiny, jenže ty za války nemohly utáhnout strávníka navíc, tak jsme pendlovali po několika domácnostech," vzpomínala na besedě v pražské Grebovce.



Do českých kin vstupuje ve čtvrtek nový americký film s názvem "Úkryt v zoo", natočený podle skutečného příběhu někdejšího ředitele varšavské zoologické zahrady Jana Żabińského. Ten za druhé světové války zachránil se svou manželkou Antoninou v rozbombardované zahradě své instituce několik stovek Židů. Od nacistů jim přitom za takový krok hrozil okamžitý trest smrti.



Německý Hannover zřejmě čeká kvůli nálezu nevybuchlých bomb z druhé světové války rozsáhlá evakuace, svůj domov bude možná muset opustit až desetina obyvatel této půlmilionové metropole spolkové země Dolní Sasko, informoval deník Neue Presse. Podrobnější informace chtějí úřady zveřejnit v nadcházejícím týdnu, podle televizní a rozhlasové společnosti NDR se jako s možným termínem likvidace bomb počítá se 7. květnem. Hannover počátkem března oznámil, že se chce zaměřit na systematický průzkum města kvůli nevybuchlým bombám. Za druhé světové války provedli spojenci na město zhruba 130 náletů, během kterých ulice zasypalo přes 23 000 tun bomb. Každá desátá puma nevybuchla.



Československá armáda v Postoloprtech na Lounsku před 72 lety bez soudu postřílela nejméně 763 německých obyvatel. Na tragické události nyní ve městě upozorňují jen dva památníky, na které ale neznalý turista nejspíše nenarazí. Loni v létě navíc zbourali kasárna, která byla s masakrem úzce spojena. Právě tady shromažďovali německé muže, kteří byli poté popraveni. Zboření historického objektu ale z místních nikomu příliš nevadí. Temné stránky minulosti města pro většinu obyvatel zůstávají i nadále tabu.



Americký psycholog Stanley Milgram před více než 50 lety zkoumal poslušnost lidí k autoritě. Podle jeho slavného pokusu s elektrošoky je pojmenovaný tzv. Milgramův experiment. Jeho variaci provedli nyní také v Polsku, tedy poprvé ve střední Evropě. Jak se ukázalo, psychika lidí se v tomto směru nezměnila. Příkazům nadřízeného podléhaly testované subjekty stejně snadno jako v roce 1961, a to i když byly příkazy proti jejich morálnímu přesvědčení.



Nahrávky zachycují zkoušky bomb mezi roky 1945 a 1962 v Nevadě a na Marshallových ostrovech. Asi 10 tisíc záběrů, které se podařilo zachránit, bylo doposud uloženo v laboratoři v Novém Mexiku. Záběry z jaderných testů prováděných americkou vládou jsou od března k dispozici veřejnosti. Některé z nich jsou nyní dostupné na serveru YouTube.



Britská zpěvačka se proslavila především během druhé světové války, kdy zpívala vojákům např. v Egyptě, Indii či Barmě. Její poslední skladba I Love This Land byla vydána v roce 1982 pro ukončení desetitýdenní války na Falklandských ostrovech mezi Velkou Británií a Argentinou. Ve svých sto letech je nejstarší žijící umělkyní, které vyjde album. Zároveň se na její počest chystá v sobotu v Londýně koncert.



Manžel Virginie Youngové byl jednou z prvních amerických obětí druhé světové války. Padl u Pearl Harboru. Virginie se pak stala jednou z ohromného množství mladých žen, které nastoupily do zbrojovek a leteckých továren, aby bojovaly proti nepříteli. Jejich nasazení před 82 lety je dodnes zaznamenáno na nádherných portrétech, které ovšem málem nepřežily - v USA je chtěli v roce 1948 zničit.



Německý válečný letoun Messerschmitt s kosterními pozůstatky pilota našel u rodinného domu čtrnáctiletý dánský školák, který měl vypracovat úkol na téma druhé světové války. Uvedl to zpravodajský server BBC News.



Policie evakuovala dvě školy a několik domů ve čtvrti Brent na severozápadě Londýna kvůli nálezu nevybuchlé bomby z druhé světové války. Uvedl to web listu The Daily Telegraph. Téměř metr dlouhý předmět zkoumají vojenští experti už od čtvrtka, kdy ho objevili stavební dělníci. O způsobu likvidace pumy ale dosud nerozhodli. "Mohu vás ujistit, že velmi intenzivně pracujeme na tom, abychom tu situaci vyřešili," sdělil místní policejní důstojník Nigel Quantrell s tím, že práce potrvají nejméně do pátečního odpoledne. Bomba leží v základové jámě chystané novostavby. Přibližně 50 lidem z okolních domů zajistily úřady nouzový nocleh v nedaleké ubytovně.