Od začátku poslední velké bitvy druhé světové války uplynulo tento týden 79 let. Bitva o Okinawu byla vůbec nejkrvavějším konfliktem v Tichomoří. Obří ztráty na životech, ke kterým během ní došlo, přiměly amerického prezidenta Harryho Trumana k použití jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki. Nechtěl už zažít "další Okinawu".
Prezident Miloš Zeman se zúčastní v Moskvě květnové vojenské přehlídky k výročí konce druhé světové války, pokud ji organizátoři nezruší. Oznámil to jeho kancléř Vratislav Mynář. Kreml zatím oslavy 75 let od konce druhé světové války kvůli šíření nového koronaviru neodvolal, podle médií bude vše záviset na vývoji epidemiologické situace.
Mladý běloruský spisovatel Saša Filipenko dokáže vylíčit i historické téma tak, aby se dotýkalo současnosti. Daří se mu to také v česky nedávno vydané knize Rudý kříž, která zveřejňuje dopisy mezi mezinárodní organizací Červený kříž a sovětským ministerstvem zahraničí za druhé světové války. Přeložil ji Libor Dvořák.
Přestože má za sebou více než padesátiletou hereckou kariéru, doteď se Američanovi Alu Pacinovi natáčení pro televizi až na výjimky vyhýbalo.
Ve sporu o události předcházející začátku druhé světové války estonský parlament ve středu vyzval Rusko, aby uznalo roli Sovětského svazu coby "jednoho z hlavních iniciátorů" světového konfliktu. Podle agentury DPA proti tomuto usnesení hlasoval jediný poslanec. Estonští zákonodárci v něm také odsoudili "snahy úřadů Ruské federace o přepisování dějin".
Před 79 lety se na plážích japonské Iwodžimy vylodili první členové americké námořní pěchoty. Začala jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Z pohledu Washingtonu měla být snadná, protáhla se však až do konce března. Japonci měli zákaz se vzdát a proti několikanásobné přesile bojovali do poslední chvíle.
Německé Drážďany, které spojenecké letouny vybombardovaly o den dřív, tou dobou ještě hořely. V pátek 14. února 1945 krátce po poledni se, jako už tolikrát v posledních měsících války, rozezněly varovné sirény i nad Prahou. V Londýnské ulici na pražských Vinohradech, tehdy nazvané Mnichovská, bydlela také devítiletá Jana Straková.
Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.
Komedie Králíček Jojo je jeden z nejneobvyklejších filmů, které kdy byly nominovány na Oscara, tvrdí kritik Kamil Fila. Příběh přesvědčeného malého nacisty, který má imaginárního kamaráda v Adolfu Hitlerovi, ocení široké spektrum publika, domnívá se Fila.
Pár dní před 75. výročím osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi se v Jeruzalémě koná Světové fórum o holokaustu. Čtvrteční ceremonie se zúčastnilo 45 státníků. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš, který se setkal s českými přeživšími holokaustu.
Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, které stojí na místě někdejšího komplexu nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, varuje čtenáře před bestsellerovou knihou irského spisovatele Johna Boynea nazvanou Chlapec v pruhovaném pyžamu. Podle eseje, který instituce doporučila, by se dílu měl vyhnout "každý, kdo studuje nebo učí dějiny holokaustu".
Některé knihy mají být stále na trhu. Sice to nejsou trháky, na jejich novém vydání nakladatelství nic nevydělá, přesto je dobře, že po nich čtenář může kdykoliv sáhnout.
Někteří prožili Štědrý den v bunkru ve slovenských Tatrách, bok po boku dalších partyzánů. Jiní, o několik let později, ho strávili za mřížemi komunistického kriminálu. Přinášíme vzpomínky čtyř lidí, kteří byli o Vánocích mimo svůj domov - ať už za druhé světové války, nebo v éře komunismu. Jejich příběhy nashromáždila organizace Paměť národa.
Zloději, kteří minulý týden vyloupili berlínský hrob Reinharda Heydricha, patrně získali přesně to, co chtěli - čestný kord Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS a šéfa gestapa. Ten ho jako Heydrichův přímý nadřízený položil podle Řádových zákonů SS při pohřbu na víko rakve.
Když sedlák a malíř Paul Gebauer musel po žních roku 1946 z nařízení prezidentských dekretů nadobro opustit statek, který jeho rodina zvelebovala od začátku 18. století, zanechal v rodné Sosnové i téměř stovku svých obrazů. S dalším zkonfiskovaným uměním sudetských Němců ze Slezska skončily na půdě Slezského zemského muzea v Opavě.
Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Válečný zločinec zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři,
Spisovatele Jiřího Padevěta, specialistu na historické průvodce, fascinuje stará pravda. Že hrdinové i zrádci jsou jedné lidské podstaty. Stejně se potí, mají strach, budí se ze snu, nudí se a většinu jejich dní naplňují banality.
Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší, dlouhodoběji ale počet zastánců odsunu spíše klesá.
Na jedné straně bylo vojsko 170milionového Sovětského svazu, na druhé malý finský národ. Přesto válka, která trvala od 30. listopadu 1939 skoro do půli března 1940, znamenala pro Rudou armádu velké ztráty.
