Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.
Maďarský snímek Báchorky, který se krátce před koncem roku objevil v nabídce českého HBO GO, na půdorysu noirových filmů rozehrává drama manželského trojúhelníku. Krásnou ženu stojící mezi dvěma muži ztělesnila slovenská herečka maďarské národnosti Vica Kerekes, známá z mnoha českých snímků.
Česky nedávno vydaná objemná korespondence filozofky Hannah Arendtové s religionistou Gerhardem Scholemem je mimořádně zajímavá hned z několika důvodů. Dozvídáme se, jak důležitou roli oba sehráli v záchraně židovského kulturního dědictví, v udržování odkazu jejich společného přítele Waltera Benjamina, a především jak fungují přátelství plná rozporů.
Prestižní nakladatelství Oxford University Press v lednu vydá knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu za druhé světové války.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Nyní v nakladatelství Epocha vychází jeho vzpomínky, které sepsal v komunistickém kriminále. Režim je tehdy zabavil a ukryl. Generál vypráví o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, jež ovládlo společnost po konci války. Zemřel v roce 1961.
Němečtí potápěči našli na dně Baltského moře válečný šifrovací stroj Enigma, který nejspíš pochází z některé z nacistických bojových ponorek. Informovala o tom agentura DPA. Vzácný stroj objevila náhodou posádka lodi Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jež v pobřežních vodách mapovala odhozené rybářské sítě, které představují riziko pro mořské živočichy.
Čeští Židé neměli před 80 lety moc na vybranou: buď zůstanou v nacisty okupovaném protektorátu Čechy a Morava, odkud je nacisté časem pošlou do plynových komor, anebo využijí možná poslední šance. Zaplatí cestu pryč a v budoucnu se zapojí do protinacistického odboje. Těsně před dosažením tohoto cíle zahynulo 25. listopadu 1940, přesně před 80 lety, v přístavu Haifa 267 českých Židů.
Před 80 lety otřásla lodí Patria SS v Haifě detonace. Na palubě byly stovky československých Židů, kteří se chtěli na Středním východě přidat do protinacistického odboje. Mnoho lidí skočilo z paluby z výšky dvanácti metrů do moře a plavali ke břehu. Jiní uvízli v kajutách a marně se snažili prodrat ven malými kulatými okénky. Zahynulo 267 Čechoslováků.
Podle amerického režiséra Samuela Fullera lze válečného realismu ve filmu docílit pouze střelbou do publika. Tvůrci čtyřdílné minisérie Liberator: Operace Avalanche, která před několika dny přibyla v nabídce Netflixu, přibližují hrůzy války zprostředkovaně – pomocí animace.
Zatímco za Velké války vycházely denně v novinách dlouhé seznamy padlých, nezvěstných a raněných a za heydrichiády naháněly hrůzu proslulé seznamy popravených, dnešní mrtví na koronavirus zůstávají s výjimkou několika celebrit či jejich příbuzných anonymní.
V Den válečných veteránů 11. listopadu si na znamení úcty k těmto lidem připínáme květy vlčího máku. Za 2. světové války se nacistům postavilo asi 150 tisíc Čechoslováků. Sto tisíc v domácím odboji, dvanáct tisíc na západní frontě, dvaatřicet tisíc na východní, asi tisícovka na Blízkém východě. Koncem září 2020 žilo posledních 276 těchto hrdinů, převážně těch, kteří bojovali na východní frontě.
Té válce se říká Velká vlastenecká a nezačala napadením Polska hitlerovským Německem ani třeba napadením Finska stalinským Sovětským svazem. Začala až roku 1941, kdy Německo přepadlo svého dosavadního spojence SSSR. Ljudmila Petruševská, narozená roku 1938, tehdy v Rusku vyrůstala. O jejím dětství pojednávají autobiografické prózy, nyní česky vydané pod názvem Nezralé bobule angreštu.
Na počátku byla vybledlá fotografie prastrýce Silvestra a několik rodinných historek o mladém baťovci, který roku 1938 odjel do Singapuru a už se nevrátil. Na konci je více než třistapadesátistránková kniha Pátrání po Silvestrovi. Mapuje válečné osudy československé kolonie ve městě, jež bylo hlavní britskou základnou v jihovýchodní Asii, ale roku 1942 padlo do rukou Japonců.
Češi nezasáhli mockrát do světových dějin. Učinili tak českoslovenští legionáři nebo parašutisté, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Heydricha. Před 80 lety to pak byla účast v bitvě o Británii. "Poláci a Češi doplnili tehdy vybité britské perutě. Šlo o zlomový okamžik bojů," vysvětluje historik Jiří Rajlich. Bitva pro Brity nakonec skončila vítězně.
Do letecké bitvy o Velkou Británii před 83 lety, která výrazně ovlivnila výsledek druhé světové války, se zapojilo také 89 československých pilotů. Dnes již veřejnosti téměř neznámých. Devět z nich padlo v boji či zahynulo při havárii. Jejich osudy připomínáme v rozsáhlé fotogalerii.
Ve Svinoústí (Świnoujście) na severozápadě Polska v pondělí pod vodou explodovala patrně největší bomba, která v Evropě zůstala od dob druhé světové války. Podle portálu onet.pl se nikomu nic nestalo a zřejmě nevznikly ani žádné materiální škody. Pyrotechnici původně chtěli britskou bombu typu Tallboy zlikvidovat metodou podzvukového spalování.
Koncerty bluegrassové kapely Taxmeni navštěvovali už před pádem komunismu inkognito někdejší letci RAF či parašutisté, z nichž mnozí prošli vězením a pracovními lágry. "Byli samozřejmě degradovaní, takže za námi chodili v civilu. Šlo o nezapomenutelná setkání s osobnostmi, bez nichž bychom tu dnes nebyli," říká v rozhovoru o půlstoletém účinkování Taxmenů jejich šéf Jaroslav Čvančara.
Odborná studie došla k závěru, že zakladatel berlínského filmového festivalu "nikoliv nevýznamnou" měrou přispěl nacistické kinematografii a po válce svou roli bagatelizoval. Píše to agentura AP s odvoláním na pořadatele akce.
Ani konec druhé světové války neukončil utrpení Židů. Při poválečných pogromech umírali v létě 1945 v Polsku a v září i v Československu. Nejznámější protižidovský pogrom se odehrál přesně před 75 lety ve slovenských Topoľčanech.
