Druhá světová válka psala mnoho zcela šílených příběhů. Mezi ty nejděsivější patří osud ruské zdravotní sestry Antoniny Makarovové, která padla do zajetí a následně začala kolaborovat s nacisty tím nejhorším způsobem. Spravedlnosti navíc unikala celá desetiletí.
„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…,“ vzpomínal Antonín Kalina na peklo koncentračního tábora Buchenwald. Hrdinství muže, který zachránil na 900 dětí, zůstalo dlouho neznámé. Uznání se mu dostalo až po smrti, v Česku, kde před 35 lety zemřel, o něm většina lidí ale stále neví.
Kvůli nálezu nevybuchlých bomb z druhé světové války muselo v neděli více než 14 tisíc obyvatel západoněmeckého Osnabrücku opustit své domovy. Omezení zasáhla mimo jiné dětskou nemocnici či hlavní vlakové nádraží. Zatím byly identifikovány dvě bomby z možných čtyř, píše stanice NDR.
Osmačtyřicetiletý Němec Henrik Lenkeit před rokem zjistil, že je vnukem nacistického pohlavára Heinricha Himmlera. V rozhovoru, který poskytl časopisu Der Spiegel, řekl, že po zhlédnutí dokumentu o jednom z nejmocnějších mužů třetí říše brouzdal po internetu a přišel na to, že jeho babička Hedwig byla Himmlerovou osobní sekretářkou - a milenkou.
Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze však nakonec možná vyplatí italská vláda.
Armáda, vrtulníky, letadla a hypersonické rakety, 80 tisíc holubic míru či barevné balonky. To mohli vidět na velké vojenské přehlídce v čínském hlavním městě Pekingu nejen desetitisíce přítomných vojáků a diváků, ale i zahraniční delegace. A přenos z akce zřejmě sledoval i americký prezident Donald Trump, který na Siův velký projev okamžitě reagoval na sociálních sítích.
Ve středu se v Pekingu odehraje největší vojenská přehlídka roku k 80. výročí od konce 2. světové války. Mezi hosty jsou Vladimir Putin, indický premiér Naréndra Módí, severokorejský vůdce Kim Čong-un, z Evropy jen slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić. Svět s napětím čeká, jaké supermoderní zbraně čínská armáda představí. Už zítra ráno se můžete těšit na první snímky.
V létě roku 1968 se v Davli točil hollywoodský velkofilm Most u Remagenu. Pak přijely skutečné tanky armád Varšavské smlouvy. Američtí herci prchali, zatímco sovětská propaganda zneužila jejich rekvizity jako důkaz o invazi NATO. Příběh filmu, který se stal rukojmím dějin, odhaluje neuvěřitelný střet fikce s drsnou realitou okupace a zoufalý útěk filmařů ze železné opony.
Již za necelý měsíc, 19. září 2025, bude na zámku v Lánech otevřena zapečetěná obálka, která možná obsahuje poselství prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, jenž podle všeho ukrývá poslední Masarykova slova, je v nenápadné obálce s označením „pečeť do roku 2025“. Co se ale v záhadné obálce skutečně skrývá? Odpověď bude jasná už brzy.
Příjmení Hitler je neoddělitelně spojeno s vůdcem nacistického Německa a jedním z nejtemnějších období moderních dějin světa. Přesto ho nosil i muž, který se od své nechvalně proslulé rodiny odvrátil, veřejně kritizoval nacistický režim a během druhé světové války bojoval na opačné straně fronty – v americké uniformě.
Marlene Engelhornová neprojevila zrovna dobrý politický čich. Rakouská aktivistka se přihlásila do tzv. Flotily svobody - skupině lodí plující k Pásmu Gazy protestovat proti Izraeli. Chtěla "podpořit boj proti genocidě". Ale jak upozornil Jerusalem Post a další média, 33letá Marlene je bohatou dědičkou firmy, jež za druhé světové války vyráběla smrtící plyn Cyklon B používaný v plynových komorách.
Přesně 80 let od svržení atomové bomby na Hirošimu varuje město před návratem jaderné hrozby. Starosta Kazumi Matsui během pietní ceremonie nabádá světové lídry, aby neopakovali tragické chyby minulosti a místo zbrojení usilovali o mír. Hirošima připomíná, že stín jaderné války není minulostí.
Když anglické pivovary během druhé světové války dodávaly vojákům pivo zdarma, sotva mohly tušit, že o desítky let později inspirují příběh, který se začne odehrávat v Malém Rohozci – vesničce na dohled skal Českého ráje. „Díky našemu sládkovi, který je také pilot, vznikl nápad vzdát poctu letcům, kteří bojovali za svobodu,“ vysvětluje Petr Hadl z rohozeckého pivovaru zrození nebeského jezdce.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Před 80 lety vznikla organizace Care, která po skončení druhé světové války pomohla statisícům Evropanů znovu se postavit na nohy. Mezi nimi byli i obyvatelé tehdejšího Československa. První balíčky Care – známé jako „CARE packages“– dorazily už v roce 1946 a pro mnoho lidí znamenaly skutečný zázrak.
Je to jen pár dní, co ukrajinská operace Pavučina, při které malé drony ničily ruské strategické bombardéry, vešla do dějin válečnictví. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) nyní postupně zveřejňuje její detaily. Připomeňte si devět dalších vybraných případů, kdy malé skupiny lidí, odhodlání a důvtip dokázaly zaskočit mnohem silnějšího nepřítele.
Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.
Ve středu 27. května 1942 se v zatáčce na pomezí Kobylis a Staré Libně podařilo členům výsadku Anthropoid zaútočit na vůz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vážně jej zranit. Oba výsadkáři poté zmizeli neznámo kam. Co se jim honilo hlavou? Měli strach? Pochybovali? Zážitková hra Krypta 1942 nabízí možnost vrátit se v čase a zažít poslední okamžiky v kůži parašutistů.
Klidná Paříž? Za okupace určitě ne. A to i díky Marcelu Petiotovi alias "doktoru Satanovi". Zrůdný lékař lákal zoufalé oběti do svého domu hrůzy v Rue Le Sueur s příslibem úniku před nacisty, místo toho jim pod záminkou očkování píchal jed a jejich těla následně pálil nebo rozpouštěl v nehašeném vápně. Odhalte děsivý příběh jednoho z nejhorších sériových vrahů Francie, jehož zločiny šokovaly svět.
V ruském městě Mědnoje v Tverské oblasti nechaly úřady odstranit vojenské kříže z polských válečných hrobů. Na místě je asi šest tisíc ostatků padlých z takzvaného Katyňského masakru z let 1940 a 1941. Polákům se to nelíbí a proti odstranění se hlasitě ozvali. Není to přitom poprvé, co Rusko odstraňuje nepohodlné zmínky o své vlastní historii.
Symbolem německého stíhacího letectva za druhé světové války se stal Messerschmitt Bf 109, který ve službě vydržel po celou dobu konfliktu - a odvozené typy sloužily v některých zemích ještě dlouho poté, co v květnu 1945 boje v Evropě utichly.
Výstup na svého času nejvyšší sochu světa nesoucí jméno "Matka Vlast volá", kterou najdete nad ruským Volgogradem (dřívějším Stalingradem), se stal osudným pro rektora Moskevské státní akademie tělesné kultury Nikolaje Česnokova. Při čtvrtečním výšlapu zemřel - zřejmě na infarkt - přímo uvnitř hlavy sochy. Tu Sověti postavili jako připomínku vítězství nad nacismem, podobná stojí i v Kyjevě.
Při osvobozování Československa od nacistů padlo asi 144 tisíc vojáků Rudé armády. Kvůli tomu na mnoha místech v zemi vznikla čestná pohřebiště. Aktuálně.cz se podívalo na dva hřbitovy, v Praze a v Brně, aby zjistilo, jak se Češi o hroby starají tři roky poté, co potomci některých z tehdy padlých válčí na Ukrajině.
Stály po boku mužů, kteří rozpoutali peklo. Jaké byly osudy Evy Braunové, fanatické Magdy Goebbelsové, elegantní Karoly Frankové či chladné Liny Heydrichové? Poodhalte 80 let po válce příběhy žen, které se zapsaly do temných dějin Třetí říše, protektorátu i fašistické Itálie. Jejich životy byly plné luxusu, intrik, ale i tragédií ve stínu zrůdných ideologií.
V Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka k oslavám 80. výročí Dne vítězství. Lidé, kteří se přišli podívat, byli nadšení, komentuje událost přímo z ruské metropole spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. "Skutečně je to vyvrcholení oslav konce války, takže lidé si to užívají."
VE Day je tady - a s ním i několikadenní oslavy, které však ne všechny zajímají a ne všemi jsou vnímané kladně. Oslavy, které přinášejí nejen mnoho zajímavých ceremoniálů a pietních akcí, ale také pachuť a úšklebky nad současným stavem země, která se kdysi v krvi, potu a slzách statečně postavila zlu.
