Bar má červenou fasádu a vnitřek lemovaný karikaturami hollywoodských celebrit, jak pijí. Do retro putyky na kraji Los Angeles přicházejí dva herci a jeden kaskadér, zrovna když za pianem sedí jejich kamarád Curtis Zastoupil. Dozpívá song od kapely Creedence Clearwater Revival a vysvětlí, že tuhle píseň má rád jeho sedmiletý kluk Quentin.
Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v domovním průjezdu jihlavského náměstí Míru polil ředidlem a zapálil vedoucí pracovník podniku Motorpal a stranický funkcionář Evžen Plocek (40). Na následky popálenin zemřel o pět dnů později. Následoval tak živé pochodně Jana Palacha (16. ledna 1969) a Jana Zajíce (25. února 1969). Od Plockovy hraniční oběti uplynulo 52 let.
Značná část jihlavských obyvatel vnímala před 52 lety sebeupálení Evžena Plocka 4. dubna 1969 s velkým pohnutím. Pohřbu o týden později se zúčastnilo pět tisíc lidí. Svého krajana vnímali podle historika Petra Blažka jednoznačně jako následovníka Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy i rezignaci společnosti na tuto intervenci.
Před 54 lety se - po vzoru Jana Palacha - upálil český student Jan Zajíc, pochodeň č. 2. Plán mu však zřejmě nevyšel a jeho tělo bylo po vzplanutí nalezeno v domě č. 39 na Václavském náměstí. V roce 2021 jsme se s historikem Petrem Blažkem podívali na místo, kde se Jan Zajíc k činu připravoval a kde i nalezl svou smrt. Osudová místa si můžete prohlédnout prostřednictvím panoramatických snímků.
Před 56 lety, 16. ledna 1969, se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil vysokoškolský student Jan Palach. Radikálním způsobem dal najevo nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dne 19. ledna v nemocnici popáleninám podlehl, o šest dní později měl v Praze pohřeb za účasti statisíců lidí. Připomeňte si Palachův život na archivních snímcích.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
Ve středu se po celém Česku konají desítky akcí, kterými si lidé připomínají okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii na večer přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy. Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastnili pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.
Tanky na vlastní lidi poslal komunistický režim v Československu hned dvakrát. V červnu 1953 proti dělníkům plzeňské Škodovky (v té době už Leninových závodů), kteří při demonstracích proti měnové reformě obsadili město (v celé zemi se protestovalo na 130 místech). A pak 21. srpna 1969.
Na současné politické problémy chce při pochodu k připomínce výročí událostí z 21. srpna 1969 poukázat iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Pochod svolali kritici premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana na středeční podvečer, jeho trasa povede z Václavského na Hradčanské náměstí. Organizátoři chtějí nejen vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety, ale také poukázat na současné politické problémy, uvedl představitel spolku Mikuláš Minář.
Značka Glas patřila v 50. letech k symbolům západoněmeckého hospodářského zázraku. Na automobilovém nebi zazářila jako meteor, v létě roku 1969 však v bavorském Dingolfingu vyrobili její poslední vůz. Společnosti Hans Glas se stal osudným příliš pestrý výrobní program. Z její továrny ale postupem času vyrostl největší výrobní závod koncernu BMW.
Československo se před padesáti lety, 21. srpna 1969, ocitlo na pokraji občanské války. Bojovalo se v ulicích téměř všech větších měst. Zejména v Praze, Brně, Liberci či Ostravě. Lidé si přitom původně chtěli jen pokojně připomenout první výročí okupace armádami států Varšavské smlouvy. O urputnosti bojů svědčí i dnešní fotogalerie. Zároveň přinášíme snímky desítek lidí, kteří se tehdejších událostí zúčastnili. Ať již na straně demonstrujících, či represivních složek. A jakkoliv snímky z archivu Policejního muzea ČR hovoří výmluvně o tom, co se tehdy v Československu dělo, tak budeme velmi rádi, pokud se lidé z fotografií rozhodnou Aktuálně.cz kontaktovat a podělí se o své příběhy.
Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.
Padesát let uplynulo od světového šampionátu v roce 1969, na který však legendární hokejisté dodnes tuze rádi vzpomínají. Dvě vítězství nad Sovětským svazem, protest proti okupaci a zakryté hvězdy na dresech vyburcovaly na nohy celé Československo.
Normálně bývá sebevražda chápána jako akt zoufalství, Palachův čin jsem ale považoval za akt sebeobětování, byl to mimořádný čin s mimořádnou výzvou, líčí teolog Jakub S. Trojan, který 25. ledna 1969 coby evangelický farář kázal nad hrobem Jana Palacha. Ten akt sebeoběti mě provázel celý život, když on se odvážil takového činu sebeodevzdání, tak proč já bych neměl riskovat, říká jeden z prvních signatářů Charty 77, který letos oslaví 92. narozeniny.
Dnes jsme v komfortní situaci, kdy můžeme dělat spoustu věcí (minimálně svobodně informovat a pamatovat si to do voleb). Jan Palach byl v situaci, kdy nemohl dělat absolutně nic.
Norská veřejnoprávní televize NRK zveřejnila doposud neznámý recitál jednoho z nejznámějších československých písničkářů a básníků Karla Kryla. Má 22 minut a a vznikl pravděpodobně v létě 1969, během první písničkářovy cesty na Západ. Podle předsedy Klubu Karla Kryla Vojtěcha Klimta jde o mimořádné archivní video, jiné podobně dlouhé se kvůli totalitní cenzuře v Česku nedochovalo.
Při rozhodování o titulu Evropské auto roku v roce 1968 ještě motoristické novináře i veřejnost nejvíce zaujaly sedany klasické koncepce, tedy s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Titul získal Peugeot 504, druhé místo v této soutěži obsadil typ BMW 2500/2800, třetí byla Alfa Romeo 1750. Rok 1969 ale přinesl revoluci. Poprvé se stalo, že o všechny tři pomyslné medaile se v jednom ročníku podělily vozy s pohonem předních kol. Tuto koncepci ctila před padesáti lety většina úspěšných novinek.
