Reklama
Reklama

100 let od založení Československa 1918 - 2018


Zemřel Ivan Havel: Mysleli jsme si, že komunisté brzy vymřou, řekl v DVTV
Zemřel Ivan Havel: Mysleli jsme si, že komunisté brzy vymřou, řekl v DVTV
Zemřel Ivan Havel: Mysleli jsme si, že komunisté brzy vymřou, řekl v DVTV

Havel: Mysleli jsme si, že komunisté rychle vymřou, Václav by z dneška nadšený nebyl

Václav už dříve upozorňoval na tu zvláštní kontaminaci demokracie populismem, byl jeho velkým odpůrcem, říká bratr bývalého prezidenta Ivan M. Havel. Tuzemská společnost podle něj nebyla mentálně připravená na pád komunismu a dodnes myslí jinak. V lidech je zakořeněná orientace na to, že hnací silou pokroku jsou peníze, to z nich nikdo nedostane, míní vědec, který nedávno oslavil 80. narozeniny. Vadí mi servilita lidí kolem Miloše Zemana, to mi ale vadilo i u Václava, dodává Havel.

Z Budaře je Čapek. Zamiloval jsem si ho, mnoho lidí film dojme, říká o Hovorech s TGM
Z Budaře je Čapek. Zamiloval jsem si ho, mnoho lidí film dojme, říká o Hovorech s TGM
Z Budaře je Čapek. Zamiloval jsem si ho, mnoho lidí film dojme, říká o Hovorech s TGM

Z Budaře je Čapek. Zamiloval jsem si ho, mnoho lidí film dojme, říká o Hovorech s TGM

Měli jsme strach i pochybnosti, co to vlastně děláme, líčí herec Jan Budař, který ztvárnil spisovatele Karla Čapka. Film Hovory s TGM, který vstoupil do českých kin, zachytil jeho rozhovor s prezidentem Masarykem. Hrát někoho, kdo opravdu žil a byl hodně známý, je velká výzva a zároveň odpovědnost, říká Budař, který se v rámci přípravy na roli naučil jako levák psát pravou rukou. Věděl jsem, že pokud si nedám ten čas na přípravu, o něco velkého přijdu, ztvárnit Čapka byl pro mě dárek, dodává.

Reklama
Škoda Popular
Škoda Popular
Škoda Popular

Připomeňte si auta, která psala historii Československa. Nejsou to jen Škody a Tatry

Československo si za pár dnů připomene sto let od svého založení. Prakticky od začátku patřila republika k nejvýznamnějším producentům automobilů v Evropě. Paleta značek sice postupem času výrazně prořídla, historie je ale stále plná zajímavých automobilů. Některé z nich jsme se pokusili vybrat do této galerie, v níž si spolu s nám významné kulaté výročí připomeňte také.

Film Hovory s TGM
Film Hovory s TGM
Film Hovory s TGM

Masaryk s milenkou i hádka s Čapkem. Byl to člověk z masa a kostí, říká Kosatík

Film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka zachycuje hodinu a půl jednoho zářijového dne roku 1928, kdy TGM a Karel Čapek dopsali stejnojmennou knihu, prezident ji však na popud dcery nechce vydat. "Chtěli jsme Masaryka ukázat jako člověka z masa a kostí, trochu ho polidštit. Je lepší mít ho rád než k němu chovat úctu," říká scenárista Pavel Kosatík.

Streetart - graffiti - v obci Chýně ke sto letům Československa
Streetart - graffiti - v obci Chýně ke sto letům Československa
Streetart - graffiti - v obci Chýně ke sto letům Československa

Obrazem: Šedesát metrů hrdých československých dějin. Malou obec zdobí obří graffiti

Šedesátimetrovou zeď v malé obci Chýně nedaleko Prahy zdobí graffiti s významnými událostmi českých dějin. Na projektu pracoval street art umělec Khoma a obecní rozpočet stál přes sto třicet tisíc. Je rozdělen na jednotlivé prolínající se obrazy s dekádami od Masarykovského vzniku státu až po zlato Ester Ledecké. Prohlédněte si velké dílo v naší galerii.

Reklama
Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku
Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku
Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku

Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku

Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.

Strom roku 2018  - 100 let republiky
Strom roku 2018  - 100 let republiky
Strom roku 2018  - 100 let republiky

Fotky: Nejhezčí Stromy svobody. Tyto nádherné lípy vyrostly na počest Československa

Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy, především lípy, sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Celkově nalezli lidé po celé republice 3100 Stromů svobody. Tady jsou ty, které uspěly v anketě o Strom roku 2018.

Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl  Zahraniční odboj
Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl  Zahraniční odboj
Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl  Zahraniční odboj

Obrazem: Ve vzdušných bojích nad Anglií, u Dunkerque, Tobruku i v SSSR

I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.

Reklama
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960

Obrazem: Amnestie z roku 1960 - věznění a propuštění

Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.

Obrazem: Československo se rodilo v chaosu a bez hranic
Obrazem: Československo se rodilo v chaosu a bez hranic
Obrazem: Československo se rodilo v chaosu a bez hranic

Československo se rodilo v chaosu a bez hranic. Přežilo jen díky otcům zakladatelům

28. října 1918. První světová válka ještě neskončila a už vznikl nový stát Československo. Historik Jiří Kovtun ten kalup přirovnal k chaosu na novém staveništi: nehotové byly instituce nové republiky a pochybná byla i loajalita velkých skupin obyvatelstva – Němců, Maďarů či Poláků. Byl to navíc stát s hranicemi, které teprve čekaly na definitivní zakreslení a mezinárodní uznání. Stát s ústřední mocí, která neměla pod kontrolou velké části území. Československo tak bojovalo o přežití od prvních dnů své existence, zvláště v letech 1918 až 1922. V prvním z deseti dílů seriálu ke 100. výročí vzniku Československa vám připomeneme důvody, proč nakonec nová republika přežila.

Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta

Obrazem: Doba samizdatu a disidentů 80. let. Poláci nás učili bojovat, vzpomínají

Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."

Reklama
Fotogalerie / Výročí 100. let Československa - díl Tomáš Baťa / 6
Fotogalerie / Výročí 100. let Československa - díl Tomáš Baťa / 6
Fotogalerie / Výročí 100. let Československa - díl Tomáš Baťa / 6

Foto: Výročí 100. let Československa – Baťův Zlín, to byla Amerika v Československu

Co je pro tuto republiku v létech 1928 a 1938 nejvíce charakteristické? Na to se vám pokusíme odpovědět v II. díle našeho seriálu ke 100. letům vzniku Československa (28. října 1918). Jistě, i v tomto desetiletí byl nový stát ohrožen. Zvláště po nástupu nacismu v Německu. Zemřel také otec zakladatel mladého státu Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937). Zemi tvrdě zasáhla celosvětová hospodářská krize. Současně však v Československu vynikl fenomén celosvětového rozsahu: muž jménem Tomáš Baťa. On i jeho bratr Jan Antonín snad nejlépe charakterizují ambice, možnosti i vize mladého Československa. Tento díl jim proto i s "baťovským" ekonomem Dominikem Čiperou právem patří.

Žižkov slaví 100 let republiky - U Vystřeleného voka
Žižkov slaví 100 let republiky - U Vystřeleného voka
Žižkov slaví 100 let republiky - U Vystřeleného voka

Obrazem: Žižkov slaví 100 let republiky. Dal jí flamendry, bohémy i památník

Počínaje říjnem 1918 se Žižkov vzpamatovává z následků první světové války. V té době šlo stále ještě o samostatné město, které mělo možnost stát se plnohodnotnou součástí metropole. Také se musel vyrovnat s měnícími se společenskými poměry, které souvisely se vznikem republiky. Udělal to, jak je jeho zvykem, se svérázem sobě vlastním - žižkovští anarchisté poslali k zemi mariánský sloup na Staroměstském náměstí. A svérázná byla i samotná výstava 1918 Žižkov - My, národ československý ke sto letům republiky, obzvláště pak její zahájení.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama