Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Světovou premiéru hry dramatika a pozdějšího prezidenta Václava Havla Žebrácká opera vidělo před půl stoletím, 1. listopadu 1975, několik stovek lidí v hospodě U Čelikovských v Praze-Horních Počernicích. Představení se v době normalizace stalo synonymem boje proti útlaku ze strany komunistického režimu, cenzuře a nesvobodě.
Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.
Dědeček jednoho z nejhledanějších mužů Evropy Jana Marsalka pracoval pro československou tajnou službu StB. S odvoláním na svou rešerši to napsal německý list Die Zeit. Hans Maršálek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, podle Die Zeit se agentem StB stal krátce po válce a předával jí citlivé informace o rakouské kontrarozvědce či policii.
Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
Za totality působil u StB, poté pracoval u pohraničníků. Po revoluci kandidoval za komunisty. Vystřídal ale více stran, až před pěti lety zakotvil jako člen hnutí ANO a působil v komunální politice. Nyní si odpykává dvanáct let za vraždu. Zabíjel kvůli parkování čepelí ukrytou v holi. V úterý mu soud uložil, aby sestře oběti zaplatil odškodné. Muž se u soudu litoval. Ve vězení prý nepracuje.
Začínal u totalitní Státní bezpečnosti. Poté pracoval jako pohraničník. Po revoluci vstoupil do politiky. Nejdříve působil u komunistů, prošel ale až pět různých stran, dokud neskončil v hnutí ANO. Jiří Chmelarčík od soudu nedávno odešel s dvanáctiletým trestem za vraždu. V hádce zabil muže čepelí ukrytou v holi. Odvolání podal pozdě, rozsudek je tak pravomocný. Řešit se ale bude odškodné.
V jednací síni Městského soudu v Brně se v úterý cestovalo v čase - přesněji do roku 1983. Před senát se postavil Jan Dvorník, jeden ze stovek lidí, kteří se tehdy v sobotu 11. června shromáždili u pisárecké restaurace Na Střelnici a které pak oddíly totalitní policie zmlátily obušky. Desítky mladých později skončily ve vazbě, Dvorník byl jako řada dalších odsouzen. Nyní se dočkal rehabilitace.
V české pravoslavné církvi probíhají tvrdé spory. Jádrem problému je klášter poblíž Berouna, o který se momentálně kvůli údajné zpronevěře zajímá i kriminálka. To mělo vést k odvolání bývalé matky představené, která se ale obrátila na soud. Vyhazov považuje za nezákonný. Už dříve od církve vysoudila omluvu za lživý článek. Tentokrát však u soudu nepochodila.
Už v roce 2013 dalo Biskupství královéhradecké zelenou procesu, na jehož konci má být blahořečení Josefa Toufara. Číhošťského faráře na začátku roku 1950 umučili sadističtí příslušníci totalitní Státní bezpečnosti, kteří "vyšetřovali" zázrak, během kterého se měl krátce před Vánoci 1949 v obecním kostelíku při Toufarově kázání pohnout kříž. Komplikace v jeho beatifikaci prý způsobil i covid.
Spisovatel a publicista Vladimír Škutina, který zemřel 19. srpna 1995 ve věku 64 let, patřil v 60. letech minulého století k oblíbeným tvářím československých médií. Na obrazovce se mimo jiné objevoval po boku Jana Wericha. Na začátku normalizace ale skončil - už podruhé v životě - ve vězení a nakonec v emigraci.
Jen jednou to mezi příznivci Andreje Babiše na jeho pátečním mítinku v Holešově pořádně zašumělo na znamení nesouhlasu. Bylo to v okamžiku, kdy se neznámý mladík Babiše zeptal, proč mlží ohledně své spolupráce s StB - tajnou komunistickou policií - před rokem 1989. Babiš své příznivce uklidňoval a zároveň tvrdil, že s StB žádnou spolupráci nepodepsal.
Byl symbolem Pražského povstání a celého konce světové války na našem území. Zdeněk Mančal, hlasatel Československého rozhlasu, zahájil nesmrtelným zvoláním "je sechs hodin" 5. května 1945 krvavé boje na barikádách, které vyčistily Prahu od naprosté většiny nacistických vojáků ještě před příjezdem sovětů. Komunisté se Mančalovi pomstili, detaily z jeho likvidace odkrývají zpřístupněné archivy.
Přesně osmdesát let poté, co v Československu vznikla nechvalně proslulá Státní bezpečnost, si v Bratislavě užívá aktivního důchodu její poslední náčelník Alojz Lorenc. Když se s ním spojil reportér deníku Aktuálně.cz, opáčil, že je pracovně zaneprázdněn. Dle slovenského registru se Lorencově firmě Project Consulting Office nebývale daří, jen loni stoupl její zisk téměř o tisíc procent.
Ve vedení Sdružení válečných veteránů figurují podle zjištění deníku Aktuálně.cz lidé evidovaní jako spolupracovníci totalitní kontrarozvědky, která spadala pod StB. Předseda sdružení Pavel Budinský je v současnosti ve vazbě. Kriminalisté ho viní z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
Agent, důvěrník či informátor. V užším vedení českého spolku válečných veteránů se objevují spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která spadala pod StB. Pátrání deníku Aktuálně.cz odhaluje spisy některých ze spolupracovníků i jejich příběhy. Předsedu sdružení veteránů Pavla Budinského minulý týden zatkla policie. Viní jej z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
"Není jediný člověk, který by po rozhodnutí na Slovensku změnil svůj názor," říká badatel a publicista Radek Schovánek o smírném řešení sporu o neoprávněné evidenci Andreje Babiše ve svazcích StB, k níž došlo mezi slovenským ministerstvem vnitra a předsedou hnutí ANO. Andrej Babiš stále odmítá, že by s StB vědomě spolupracoval. Je to možné? Má smysl se vracet k lustračnímu zákonu?
I když má poslední televizní střet Fiala versus Babiš z letošního června ještě spousta lidí v živé paměti, dva přední politici se tento týden opět dostali do křížku. Na začátku nynějšího sporu bylo rozhodnutí slovenského ministerstva vnitra. Podívejte se na další díl satirického pořadu Politické bizáry.
Debata iniciativy Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví účastníků "kotle" na Národní třídě ze 17. listopadu 1989, se strhla v hádku s pamětníky tehdejších událostí. Iniciativa tvrdí, že průvod záměrně přesměrovala Státní bezpečnost. Tehdejší studentská vůdkyně Monika MacDonagh-Pajerová se proti tomu ohradila. "Estébáci s námi žili, chodili s námi na koncerty i na fakultu. Věděli jsme to," říká.
Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ve středu kritizoval českého premiéra Petra Fialu. Eštokovi se nelíbí, že uzavřený smír mezi slovenským ministerstvem vnitra a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně evidence Babiše v dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta označil za handl.
Za skandální a hanebný označil slovenský list Denník N postup slovenského ministerstva vnitra, které uzavřelo smír s českým expremiérem Andrejem Babišem ve sporu o oprávněnost evidence Babiše jako agenta v dokumentech někdejší československé tajné policie StB. Podle listu Sme uzavření smíru u soudu je obecně za normálních okolností dobrou věcí, nikoliv ovšem v Babišově případu.
Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. V úterý to řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a soud tento smír schválil.
V revue Paměť a dějiny vyšel text, který popisuje, jak si komunistická tajná policie vytvořila rozsáhlou agenturu v psychiatrických zařízeních a jak ji pilně využívala.
