Vláda jednala o pomoci restauracím a barům, které kvůli koronavirové krizi uzavřela do 3. listopadu. Aktuálně.cz získalo návrh opatření, podle kterého by obor gastronomie měl získat výrazné kompenzace. Schválené jsou ale jen některé.
Restaurace, bary, kluby se od zítřka na minimálně tři týdny zavírají. Řada z nich ještě dohání ztráty z jara, nový lockdown bez finanční pomoci státu je tak může položit. Nyní mohou žádat o pomoc jen z jednoho vládního programu: kompenzace nákladů na mzdy zaměstnanců dostanou z dobíhajícího programu Antivirus. O další pomoci se teprve jedná.
Finanční správa od pátku vyplácí kompenzační bonus lidem, kteří pracují na některou z pracovních dohod a kvůli koronavirové pandemii přišli o příjmy. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků není tato finanční pomoc ani logickým ani systémovým krokem.
Pátek je posledním dnem, kdy mohou osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých "eseróček" žádat o takzvaný kompenzační bonus. A to za období od 1. května do 8. června, kdy skončila vládní opatření kvůli pandemii koronaviru. Naopak dohodářům, kteří se dočkali státní pomoci jako poslední, se začne dnešním dnem teprve vyplácet.
Vláda doposud vypsala podporu na pomoc firmám a podnikatelům v koronavirové krizi ve výši 857 miliard korun. Slibovala přes bilion. Navíc je státní pomoc pomalá, nahodilá, často netransparentní a řada lidí a firem na ni vůbec nedosáhla. To jsou závěry analýzy Rekonstrukce státu, projektu odborníků, kteří dohlížejí na práci politiků.
Skupina Ingka Group, která vlastní většinu obchodních domů IKEA, dnes oznámila, že vrátila Srbsku finanční státní pomoc určenou na náhrady mezd zaměstnanců, kteří kvůli pandemii dočasně nemohli pracovat. Stejně chce největší maloobchodní prodejce nábytku na světě postupovat i v České republice a také v Rumunsku, Belgii, Chorvatsku, Irsku, Portugalsku, Španělsku a ve Spojených státech.
Pomoc státu měla být mimořádná a okamžitá, ale tyhle přívlastky se nenaplnily. Úřednice samoživitelkám říkaly, ať žádost ani nezkoušejí podávat, líčí ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Stát v rámci mimořádné okamžité pomoci poslal několika žadatelům 48 Kč. Nikdo by nevymyslel, co život dokáže dát za noty, matky peníze potřebují hned, rozjeli jsme ale i Klub svobodných tátů, dodává.
Stát ve středu spustí program, který mladým pomůže dostat se snadněji k v vlastnímu bydlení. O výhodné půjčky mohou lidé do 36 let žádat od zítřejších 8:00. Projděte si základní zásady, které musíte splnit, abyste měli šanci úvěr získat.
Zájemců o novou státní podporu přibývá. O jednorázový příspěvek na přestěhování ve výši 50 tisíc korun mohou nezaměstnaní žádat od loňského listopadu. Už více než rok nabízejí úřady práce také příspěvek na dojíždění za prací.
Těžební společnost OKD ve čtvrtek uzavřela smlouvu se státní společností Prisko, v níž vykonává vlastnická práva ministerstvo financí.
Jde prý o minimální částku pro to, aby reorganizační plán splňoval požadavky podle insolvenčního zákona a měl šanci na přijetí věřiteli OKD.
Loni opět ubylo příjemců dávek v hmotné nouzi od státu. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. Loni se na dávkách v hmotné nouzi vyplatilo 9,26 miliardy korun, některou z těchto podpor loni v prosinci podpor dostávalo 183 900 lidí.
Peníze mají jít na odstupné propouštěným zaměstnancům a technickou likvidaci Dolu Paskov. Vláda už letos OKD jako pomoc poskytla úvěr 700 milionů korun. Ministerstvo financí s dalšími penězi nad rámec už uzavřené dohody nepočítá. Důvod k finanční pomoci nevidí ani ministr Mládek.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nevidí žádný důvod pro rozšíření státní podpory pro společnost OKD. Stát už poskytl firmě půjčku 700 milionů korun. "Podpora byla a je dostatečná. V tuto chvíli musí jednat orgány OKD, které jsou odpovědné. To znamená management a věřitelský výbor," řekl Sobotka. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský v pondělí uvedl, že firma předloží v prosinci příslušným ministerstvům konkrétní požadavky na spolufinancování. Mládek dnes řekl, že při pondělním jednání v Ostravě vedení Moravskoslezského kraje ani vedení OKD žádný požadavek na dodatečné peníze nevzneslo.
Firmě Kovosvit Mas podá pomocnou ruku ministerstvo průmyslu a obchodu. O dnešním setkání s managementem firmy a zástupci odborové organizace to řekl ministr Jan Mládek. Chce především pomoci firmě najít alternativní trhy, možnost půjčky ovšem odmítá.
Půjčku ve výši 700 milionů korun by měla společnost OKD obdržet do konce příštího týdne. Nyní se pracuje na vyhotovení smlouvy, řekl insolvenční správce Lee Louda. O budoucnosti OKD budou rozhodovat věřitelé, kteří se sejdou příští týden u soudu v Ostravě.
Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.
Stát půjčí těžební společnosti OKD, která je v úpadku, 700 milionů korun. Peníze půjčí státní podnik Prisko, který spadá pod ministerstvo financí. Záměr poskytnout půjčku kritizovala pravicová opozice. Podle ní půjde o dar.
Ačkoli návrh ministra průmyslu Jana Mládka kritizoval ministr financí Andrej Babiš, nakonec byla podle Mládka vláda jednomyslně pro.
Mladí lidé s dětmi budou moci žádat o půjčku do 600 tisíc korun ze Státního fondu rozvoje bydlení. Získat mohou maximálně polovinu ceny nového domu nebo bytu. Podmínky mají být výhodnější než u bank – díky nižšímu úroku a lepším možnostem odkladu nebo přerušení splácení.
Poslanci schválili novelu zákona umožňující takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu. O žádostech firem má rozhodovat vláda.
Lidé například zatajují příjmy, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte.
Na základní služby měl poště původně přispívat fond, do něhož by přispívali její konkurenti, ale i sám státní podnik.
Díky změně pravidel programu mohou rodinné domy získat i několik stovek tisíc, bytové domy mohou výši dotace počítat až na miliony.
Státní agentura zprostředkovala v Česku 147 domácích a zahraničních investic v hodnotě 87 miliard korun.
Ve Varufakisově jednání nevidím nic, co by nám ulehčovalo život, reagoval sarkasticky německý ministr financí Schäuble.
