Nejintimnější osobní zpověď, ostrý vzkaz otci, ale také první velká vážná opera, která znamenala zásadní milník pro skladatelskou dráhu Wolfganga Amadea Mozarta. Tak je označována jeho Opera Idomeneo, již Národní divadla zvolilo jako premiérový "otvírák" letošní operní sezony. Dílo, které tematizuje komplikovaný vztah otce a syna, psychické zdraví i vrtkavou přízeň lidu, se hraje ve Státní opeře.
V titulních rolích s islandským barytonistou Tómasem Tómassonem a s mezzosopranistkou Dagmar Peckovou uvede Státní opera premiéru opery Král Lear na hudbu Ariberta Reimanna. Loni zesnulý německý skladatel ji složil v duchu expresionismu.
Opera Siegfried z tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungův měla v historicky poučené interpretaci světovou premiéru v Praze. Orchestr pod vedením Kenta Nagana hrál ve Státní opeře na repliky historických nástrojů a měl netradiční zvuk, pěvci předvedli až na několik výjimek skvělé výkony. Jen hlavní představitel nebyl příliš vhodně zvolený, přehnanými grimasami chvílemi působil až směšně.
Časopis Frieze, který píše o současném umění, zařadil přehlídku děl ukrajinské sochařky Zhanny Kadyrové v pražské Galerii Rudolfinum mezi deset nejlepších evropských výstav roku. Přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung zase mezi desítku nejlepších evropských operních inscenací roku vybral nastudování barokní opery Platée v pražské Státní opeře.
Národní divadlo po 15 letech uvedlo barokní operu. Ačkoli stará hudba poslední roky zažívá renesanci, rozhodnutí nastudovat dílo skladatele Jeana-Philippa Rameaua nazvané Platée dopředu vyvolávalo otázky, zda se má první scéna pouštět do tak specifického žánru a jestli jej nepřenechat specializovaným ansámblům.
K nejhranějším operám druhé poloviny 20. století patří Le Grand Macabre maďarského skladatele Györgyho Ligetiho, a přesto ji české publikum dlouho nemohlo vidět. Změnila to až pražská Státní opera, kde měla minulý měsíc premiéru inscenace v režii Nigela Loweryho pod taktovkou Jiřího Rožně s mezinárodním pěveckým ansámblem.
Opera pražského Národního divadla připravuje kompletní Prsten Nibelungův skladatele Richarda Wagnera. Cyklus čtyř mnohahodinových romantických oper pojednávajících o vládě bohů nad světem i věčných problémech základních lidských vztahů začne 12. února 2026 premiérou inscenace Zlata Rýna, vyvrcholí v květnu až červnu 2028.
Nezvyklé hudební vložky, jako jsou dveřní zvonky nebo trhání papíru, zazní v českém provedení avantgardní opery Le Grand Macabre skladatele Györgyho Ligetiho. Premiéru má v pražské Státní opeře tento pátek 14. června, kdy zároveň zahájí letošní ročník festivalu Opera Nova.
Provinčního herce Hendrika Höfgena sžírá chorobná touha po slávě. Je ochoten obětovat jí naprosto všechno, včetně vlastní morálky. Zaplétá se do tenat v Německu sílícího nacionálně socialistického hnutí, až se nevědomky stává jeho spolupomahačem, Mefistem, kterého s úspěchem hraje na jevišti Berlínského státního divadla.
Pod taktovkou špičkového dirigenta Kenta Nagana se uplynulou sobotu v pražské Státní opeře uskutečnilo koncertní provedení opery Valkýra od Richarda Wagnera. Divákům se naskytl pohled, který je v Česku výjimečný - plné obsazení orchestru tak, jak ho autor rozepsal, zabralo takřka celé jeviště, pěvci se na něj stěží vešli. A podobně oslňující byla monumentalita zvuku.
V pražské Státní opeře se tento pátek 24. a znovu v neděli 26. listopadu uskuteční premiéry nové inscenace opery Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče. Dílo, které sám označil za "tragicko-satirické", ruský skladatel vytvořil s libretistou Alexandrem Preisem podle stejnojmenné povídky Rusa Nikolaje Leskova z roku 1865.
Dva populární příběhy o vášnivé lásce a smrtelné žárlivosti budou poslední premiérou sezony v pražské Státní opeře. Tento čtvrtek 15. a znovu v sobotu 17. června tu diváci uvidí inscenaci, jež spojuje dvě známá díla italského verismu. Tituly Komedianti a Sedlák kavalír režíruje Ondřej Havelka v opačném pořadí, než v jakém bývají uváděny.
Podvodník vydávající se za někoho jiného není tak nebezpečný jako pomýlená veřejnost, ale pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Moralizující satiru Šaty dělají člověka uplynulý pátek uvedlo pražské Národní divadlo ve Státní opeře, kde měla roku 1922 světovou premiéru.
Maršálka miluje Oktaviána, který se zamiluje do Sofie, jenže tu si chce vzít baron. Nejslavnější komediální operu německého romantického skladatele Richarda Strausse z roku 1910 tento čtvrtek 24. listopadu uslyší Pražané.
Plameny žhnoucí touhy, nedostižné smrti i nevítané věčnosti spalují Dona Juana v jediné opeře československého skladatele Erwina Schulhoffa. Surrealistická inscenace režiséra Calixta Bieita a dirigenta Jiřího Rožně měla premiéru tuto neděli v pražské Státní opeře.
Činohra Národního divadla v Praze bude mít poprvé dva umělecké šéfy. Čtyřicátníci Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský jako tandem Skutr režírují od studií na pražské DAMU, bezmála 20 let. Teď si vyzkoušejí, zda jim to stejně hladce bude klapat také v provozních záležitostech.
Opera pražského Národního divadla v nadcházející sezoně chystá 11 premiér. Vyšší než obvyklý počet je dán tím, že inscenace plánované na předešlou koronavirovou sezonu nebylo možné uvést naživo.
Orchestry pražského Národního divadla a Státní opery se sólisty vystoupí 19. a 26. června na otevřené palubě lodi Bella Bohemia. Během plavby po Vltavě nabídnou operní repertoár první české scény. Program jednotlivých večerů se má lišit.
Na Pustevnách v Beskydech se ve čtvrtek po šesti letech od požáru v roce 2014 otevřel obnovený Libušín. Opravu mělo na starost studio architekta Jakuba Masáka. Chata, která je pro Moravany jednou z nejdůležitějších historických staveb, je v letních měsících znovu pýchou beskydských Pusteven. Podívejte se.
Zdálo se, že ji nikdo nechce, nějaký čas byla bezúspěšně vystavena k prodeji veřejnosti a odmítlo ji nakonec i liberecké divadlo F. X. Šaldy, které zprvu projevilo zájem. Oponě, která roky zdobila Státní operu v Praze, se však přece jen dostane nového využití. Dílo Antonína Střížka se po měsících nejasného osudu přesune do Národního muzea, kde se stane součástí jeho divadelní sbírky.
Jako do pohádky o starých časech včera první návštěvníci vstoupili do čerstvě zrekonstruované budovy Státní opery v Praze. Po tříleté rekonstrukci celá svítí a vypadá jako nová. Už ve vstupní hale lze podlehnout dojmu, že dostavěno bylo včera, a člověk podvědomě slyší hrčet kočáry přivážející hosty.
Nedělní slavnostní koncert znovuotevřel historickou budovu Státní opery Praha, jejíž rekonstrukce stála 1,3 miliardy korun a trvala téměř tři roky. Večer začal předehrou opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Zahajovacího gala nazvaného Státní opera v proměnách času (1888-2018) v režii Alice Nellis se zúčastnili politici i kulturní osobnosti.
Obklopena dálnicí, nad metrem a vedle vlakového nádraží. Původně osamocená historická Státní opera v Praze dnes bojuje s okolím, hlavně s hlukem. Právě ten se snaží odstínit dělníci během generální rekonstrukce, jíž budova prochází už tři roky. Podívejte se, jak novorenesanční stavba vypadá tři měsíce před plánovaným znovuotevřením.
Státní opera v Praze se chystá na generální rekonstrukci. Stát původně plánoval za opravu utratit jednu miliardu korun. Vítěz tendru, firma Hochtief CZ, nakonec budovu opraví za 858 milionů korun. Největší problémy stavby z roku 1888 jsou rozvody elektroinstalace, vody, topení a odpadů. V provozní části dojde k renovaci kanceláří, zkušeben, baletního a sborového sálu. V divadle se opraví šatny umělců i sociální zázemí. Historická budova prošla komplexní rekonstrukcí naposledy při výstavbě provozní budovy na začátku 70. let. Slavnostní otevření v roce 2019 je však v ohrožení. Jedna z neúspěšných firem se odvolala k antimonopolnímu úřadu.
