Jsou důležitější věci, které bychom měli sledovat víc než ukazatel strukturálního deficitu – vzdělaná společnost, kvalita demokracie nebo inovativní ekonomika, vyjmenovává ekonom Centra veřejných financí Petr Janský. "Zdravé veřejné finance nám ale můžou pomoci naplňovat tyto kýžené cíle mnohem lépe a efektivněji," dodává s tím, že velké zadlužování s sebou nese své náklady.
Diskuse nad hospodařením s veřejnými prostředky se podle Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy, často zužuje na státní rozpočet. Pomíjejí se tak souvislosti. "Bez reformy důchodového systému, sociálních dávek, zdravotnictví, školství, ale i reformy samospráv to nezvládneme," říká ekonomka Helena Horská.
Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí dosáhl 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun.
Česko je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v pondělí unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.
Vláda evidentně propadla bludu, že si může dovolit držet nízké daně i vysoké výdaje. Začíná vážně ohrožovat budoucnost republiky.
"Znervózňuje mě, že před deseti lety v nás vyvolávalo hrůzu, že dopadneme jako jižní státy eurozóny, ale dnes, když s nimi máme zcela srovnatelné schodky, nás to nijak netrápí," říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. "Získali jsme pocit, že když zadlužování jede dva roky, tak může pokračovat i dalších pět. Náš stát si dnes musí půjčovat i na běžné výdaje," upozorňuje.
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou vydalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 247 tisíc korun.
Vloni pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, který vedl ke zvyšování schodku státního rozpočtu a ke zadlužování státu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor ohrožují stabilitu veřejných financí, uvádí ve výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti covidu.
Není možné stabilizovat rozpočet jen škrtáním. Bez návratu k vyšším daním to prostě nepůjde. Už nám to připomíná i Mezinárodní měnový fond. Teď jde jen o to, zda politici seberou odvahu říct pravdu včas, nebo budeme muset počkat na katastrofu.
Česko bude řídit kabinet se spoustou dobrých nápadů. Problém je, že skoro na žádný z nich teď nemá peníze. A bez vyšších daní ani mít nebude.
Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom ve čtvrtek informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výsledek rozpočtu ovlivnily dopady pandemie koronaviru a doprovodná podpůrná opatření. Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,5 bilionu korun.
Krátké rozpočtové provizorium by nevadilo, zvláště pokud je vedeno chvályhodným záměrem snížit schodek. Pokud bychom v něm ale měli žít do konce března, nebezpečným způsobem to odnesou lidé postižení covidem, města, obce i státní investice.
Předvolební řeči o malém a štíhlém státu jsou k ničemu, když se ve skutečnosti politici předhánějí, kdo erár více nafoukne.
Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.
S viceguvernérem České národní banky o zadlužování i o tom, kdy přijde ten správný čas na přijetí eura.
Premiér s pomýlenou částí pravice připravuje rozval veřejných financí, jakého se báli i komunisté. A není pravda, že náklady budou platit naše děti. Mejdan skončí už po funkčním období příští vlády.
Celkové daňové příjmy státního rozpočtu bez pojistného na sociální zabezpečení by měly letos činit 762,9 miliardy korun. Proti původním plánům jsou tak nižší o 55,7 miliardy korun. Vyplývá to z novely státního rozpočtu, kterou schválila v úterý sněmovna a ve středu ji podepsal prezident Miloš Zeman. Schodek rozpočtu podle novely stoupne ze 40 na 200 miliard korun.
