Jihokorejský exprezident Jun-sok Jol několik hodin po vydání zatykače opět nastoupil do vazby, kde bude nejméně 20 dní. Pokud prokuratura Juna obviní z dalších činů v kauze prosincového vyhlášení stanného práva, jeho pobyt za mřížemi se může prodloužit až o půl roku, informuje agentura Jonhap.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol bude proti obvinění ze vzpoury bojovat před soudem, uvedl v úterý jeho právní zástupce, podle něhož krátkodobé vyhlášení stanného práva nebylo porušením zákona. Agentura Jonhap také informovala o tom, že kvůli svému podílu na prosazování stanného práva byl zatčen šéf generálního štábu korejské armády Pak An-so.
V těchto dnech před 30 lety se na pekingském náměstí Nebeského klidu vyostřily studentské demonstrace požadující svobodu a demokracii. Dramatické události skončily v noci na 4. června 1989 masakrem, při kterém zemřely tisíce protestujících. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz na vypjaté dny vzpomíná tehdejší studentský vůdce Čou Feng-suo. "Jeden z mých nejlepších kamarádů přišel o obě nohy, když se snažil zachránit studentku, kterou zasáhl jedovatý plyn," popisuje.
Filipínský parlament schválil prodloužení stanného práva na ostrově Mindanao o jeden rok. Požádal jej o to prezident Rodrigo Duterte. Filipínští vojáci na ostrově na jihu země pět měsíců bojovali s extremisty spojenými údajně s organizací Islámský stát (IS) o město Marawi a v říjnu ho dobyli. Duterte ale uvedl, že se islámští radikálové v oblasti přeskupují a že stanné právo ještě není možné zrušit. Stanné právo na neklidném ostrově Mindanao, kde žije 22 milionů lidí, bylo vyhlášeno po útoku islamistů na Marawi a mělo platit do 31. prosince. Bitva o Marawi trvající od května do října si vyžádala přes 1100 mrtvých, především z řad islamistů. Na 350 tisíc lidí konflikt vyhnal z domovů.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte plánuje výrazně posílit armádu. Slibuje desetitisíce nových vojáků, nové stíhačky i bezpilotní letouny. Reaguje tak na rozmach islamistů na nejjižnějším filipínském ostrově Mindanao. Vládní ofenziva tu trvá už 57 dní, ale vojáci džihádisty stále nevyhnali.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte požádal parlament o prodloužení původně 60denního stanného práva na jihu země do konce roku. V regionu bojují vládní složky s islamisty napojenými na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) o jihofilipínské město Marawi na ostrově Mindanao. Duterte již dříve uvedl, že stanné právo vyhlášené 23. května odvolá jen tehdy, když mu vojsko i policie potvrdí, že polevuje nebezpečí, které džihádisté představují. Podle ozbrojených složek zůstává situace kritická. V jihofilipínské provincii Mindanao žije silná muslimská menšina. Působí tam či donedávna působilo i několik islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů.
Stanné právo zakazovalo veškerá politická shromáždění a dávalo vládnoucí juntě široké pravomoci. O většinu z nich nepřijde.
Velení vojska odmítá, že by za mimořádným opatřením byla snaha o státní převrat.
Vyhlášením stanného práva prý nastartoval demokratizaci
Bývalý polský vůdce může přijít o hodnost generála
