Olomoucký krajský soud v úterý otevřel případ letošní brutální vraždy v neobydleném domě na periferii Olomouce. Zodpovídá se z něj čtyřiadvacetiletý Karel M. z Vítkova na Opavsku. Muž se v úterý k činu přiznal, tvrdil však, že svého známého nechtěl usmrtit, prohlášení viny tak soud nepřijal.
Evropský soud pro lidská práva odmítl stížnost skupiny squatterů proti nucenému vystěhování z pražské usedlosti Cibulka v roce 2015. Čtveřice si u soudu ve Štrasburku stěžovala na údajné porušení práva na respektování obydlí a práva na spravedlivý proces.
Slovák Mateo studoval sociologii, v prvním ročníku mu ale "tradiční" způsob života přestal dávat smysl. Stopem se vydal do Barcelony, kde žil 10 let ve squatech na různých místech napříč Katalánskem, dnes s ostatními lidmi obývá bývalou čističku odpadních vod v nizozemském Groningenu. V opuštěné budově zřídili autonomní komunitní centrum Waterskaap. "V bytě bych už žít nemohl," říká.
Tři bývalí squateři podávají svérázné svědectví o tom, co v 80. letech minulého století zažili v Západním Berlíně. Úkolu se zhostili se značnou dávkou sebereflexe a humoru.
"Squaty nebyly jen prvoplánovým obsazováním cizího majetku. Budovy dostávaly obsah, byť třeba jen dočasně. Lidé v nich se zasazovali o záchranu lokality, pomáhali budovy vyčistit, vytvářeli nízkoprahové kluby, dělali osvětu. Kultura, která se ke squatům váže, je velmi cenná," říká fotografka Gabriela Kontra, která o pražských squatech vydala knihu.
Hosty vysílání jsou novinářka Apolena Rychlíková, politolog Matěj Trávníček, brněnská zastupitelka Monika Lukášová Spilková, ukrajinská obhájkyně lidských práv Mariia Sulialina a bývalý policista Josef Mareš.
Když minulý týden procházeli skotským Glasgow demonstranti volající po ochraně přírody, pochodovalo mezi nimi i několik neobvykle oděných lidí. Měli barevné čelenky, pomalované obličeje a pestré oblečení odkazující k jejich kultuře. Původní obyvatelé z Jižní Ameriky přijeli na klimatickou konferenci COP26 upozornit, že ačkoliv pomáhají chránit prales a přírodu, kde žijí, svět jim málo naslouchá.
V prosinci se bagry zakously do zdí bývalé plicní kliniky na pražském Žižkově. Z budovy, která se proslavila spíše jako Autonomní sociální centrum Klinika plné squaterů, budou za pár měsíců kanceláře a ordinace. Je to přesně rok, co exekutor bývalé nájemníky po letech sporů vystěhoval. Kam se poté poděli a co mají v plánu, zjišťoval deník Aktuálně.cz.
Nejvyšší soud odmítl dovolání squaterů potrestaných za obsazení usedlosti Šatovka v Šáreckém údolí v Praze. Mimořádný opravný prostředek využili dva z devíti lidí, kterým pražské soudy uložily 50 hodin obecně prospěšných prací. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, výsledek zaznamenal v databázi InfoSoud. Plné odůvodnění zatím není na webu soudu k dispozici. "Chceme, aby si uvědomili tu hranici. Kdyby vylezli na barák a vyvěsili tam transparent, nebyli by odsouzeni. Kdyby uposlechli výzvy vlastníka, nebyli by odsouzeni," uvedl loni předseda odvolacího senátu Městského soudu v Praze Luboš Vlasák.
Ve zdevastovaném objektu po bývalém stacionáři v pražské čtvrti Podolí došlo v dubnu k letos nejvážnějšímu excesu při zásahu městské policie. Strážník při vyklízení stavby těžce zranil dva squatery, kvůli tomu ho policie obvinila ze dvou trestných činů. Objekt patří k nejproblémovějším v Praze 4. Podle zjištění Aktuálně.cz patří někdejšímu vlivnému zákulisnímu hráči ODS Tomáši Hrdličkovi. Podnikatel argumentuje, že proti pronikání bezdomovců do objektu je bezmocný.
Silně potlučený muž a žena skončili podle zjištění deníku Aktuálně.cz po zákroku jednoho ze strážníků pražské městské policie. K hrubé síle sáhl při vyklízení nelegálně obývaného objektu v pražském Podolí, na dvojici vytáhl teleskopický obušek. Kriminalisté ho už obvinili ze dvou trestných činů. Do definitivního uzavření případu nesmí do terénu a pobírá nižší plat.
Skupina aktivistů ve čtvrtek odpoledne sestoupila ze střechy bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici na pražském Žižkově. Informoval zástupce Kliniky Arnošt Novák. Na střeše byla skupina asi pěti lidí od čtvrtka minulého týdne. Byli jediní, kteří budovu po zásahu exekutora neopustili. Nevyužívaný dům aktivisté obsadili v roce 2014.
Ve čtvrtek 10. ledna má na dveře nejznámějšího stále fungujícího českého squattu Klinika zaklepat exekutor. Po více než čtyřech letech, co centrum funguje, se má pokusit o jeho vystěhování. Zřejmě za podpory policie. Klinika ale není prvním zařízením svého druhu. Squaty či autonomní kulturní a sociální centra, jak je vždy nazývali jejich obyvatelé, začaly vznikat v Praze hned po sametové revoluci. Mají jedno společné, volnomyšlenkářský způsob života a vzdor jejich obyvatel proti tomu, jak stát nakládá s opuštěnými domy, vždy zpečetili až úředníci a následně policie.
O víkendu proběhne v Autonomním sociálním centru Klinika v Praze na Žižkově velká oslava - squateři si připomenou už čtvrté výročí obsazení Kliniky. Ústavní soud sice začátkem listopadu potvrdil rozsudek soudu nižší instance o vyklizení budovy, ale lidé se v ní scházejí dál. Stále věří, že se s vlastníkem - Správou dopravní a železniční cesty - domluví na jiném řešení. V pondělí se kvůli tomu sešli vyjednavači obou stran.
Každý ze squaterů si odpracuje 50 hodin. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Zákazníky nového second handu na pražském Žižkově obsluhuje Václav Zitta, který strávil dvacet let na ulici. Projekt Přestupní stanice má, tak jako Václava, v plánu zaměstnávat čtyři lidi bez domova ročně a pomoci jim tak najít si bydlení i trvalejší práci. Václav už našel obojí, splácí dluhy, urovnal vztahy s rodinou a letos vůbec poprvé vyráží na dovolenou k moři. "Potřeboval jsem jenom, aby mi někdo věřil," vysvětluje Václav.
Skupina squatterů obsadila dvě budovy v Praze, a to v Hybernské a Senovážné ulici. Majitelem budov je stát a magistrát. Squatteři vyvěsili z oken transparenty, například s nápisem "Město pro lidi, ne pro zisk", a provolávají hesla jako "Bydlení je právo". V sobotu v noci je z domů vyvedla policie, lidi na střeše nechala, aby při zásahu nedošlo ke zranění. Squatteři pak sami slezli v neděli ráno.
Zelení schválili nový volební program, kde slibují snížení daní nebo dotace firmám, které přinesou do výroby inovace. Strana se intenzivně chystá na volby, ve kterých potřebuje uspět, aby si udržela důvěru voličů. Chce se proto vyhnout kontroverzním a menšinovým tématům. "Shodli jsme se na tom, že ve volebním programu nebudou tři témata: gender, squatting a migrace," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda strany Matěj Stropnický s tím, že si tato slova na příštích několik měsíců zakázali. Podle něj budí příliš mnoho vášní a odvádějí pozornost od ochrany životního prostředí.
Galerie z archivu: Podívejte se, jak jsme před dvěma lety zaznamenali konec squatu Šatovka. Osmnáct dní si užívala skupina mladých lidí radost z nového bydlení v opuštěném domě v Šáreckém údolí v Praze. Pod hrozbou policejního zásahu squat sami opustili.
Vlastníci nemovitostí porušují zákony tím, že se o ně nestarají, chceme rozvířit debatu, tvrdí squaterka Šárka, která spolu s dalšími squatery vnikla do budovy Šatovka. Squateři nakonec dům opustili, nechtěli se totiž dostat do konfliktu s policií.
Zásah, který předvedla policie 6. května v usedlosti Cibulka, proběhl podle zákona. Rozhodl o tom soud. Přestože čtveřice squaterů se stížností na nezákonnost celého zásahu nebo na použití slzného plynu při vyklízení usedlosti neuspěla, soudkyně alespoň uznala, že policisté neměli právo zakazovat lidem natáčet zásah na kameru. Podle bývalých obyvatel Cibulky neměla policie žádný důvod na statku na začátku května zasahovat. Proti rozhodnutí se pravděpodobně odvolají k Nejvyššímu správnímu soudu.
Podmínku dostal za neoprávněný zásah do práva k domu. Podle devětadvacetiletého muže měli lidé z Cibulky s majitelem dohodu, která ale byla bez důvodu vypovězena, a komunikace byla obtížná.
Projděte si hlavní otázky a odpovědi, které se objevují v kauze zatčených levicových radikálů obviněných z terorismu. Podle policie chtěli zapálit vojenský vlak.
"Chci vědět, zda byl zásah přiměřený, zda finanční prostředky nebyly vynaloženy marně. Vedle toho by mě zajímalo, proč jsme konali takto rychle," uvedl ministr vnitra.
Kdyby se čeští vojáci v zahraničních misích chovali tak jako policejní zásahové jednotky, tak bychom padlé nepočítali na jednotlivce, nýbrž na desítky.
Vila Milada, poliklinika na Žižkově a nejnověji chátrající a památkové chráněný zámeček Cibulka - tři názorné ukázky málo vídaného českého (spíš ale možná pražského) absurdistánu a úřednické tuposti.
