Jak vyřešit důchody pro Husákovy děti? Začněme pracovat méně – třeba jen 3 dny týdně

Jedním z předvolebních slibů Andreje Babiše bylo opětovné zastropování důchodového věku na 65 letech. V situaci, kdy sociologové i demografové upozorňují na zásadní proměny společnosti, které nastanou, až současní padesátníci dosáhnou důchodového věku, se plány na „brzký odchod do důchodu“ jeví jako ekonomicky neudržitelné.

Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. „My si tu budoucnost pořád ještě můžeme připravit. Není jednoduché to udělat, ale stárnoucí populace je globální problém. Například Japonsko. My ho v tomto ohledu nikdy ani nedoženeme, ale právě tam můžeme hledat inspiraci v možných řešeních,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.

Podle ní je třeba, aby si dnešní padesátníci „připravili společnost, ve které se nebudou bát zestárnout“. Třeba i za cenu toho, že se do budoucna sníží produktivita práce a o pracovní místa se lidé budou dělit.

„V kontextu otázky, kdo na nás bude vydělávat, je dobré zamyslet se, zda je do budoucna nutné produkovat stále víc. Jestli je nutný ekonomický růst, tak, jak ho dnes chápeme, anebo jestli se za nějaký čas o produktivitu můžeme dělit. Třeba tím, že budeme pracovat jen tři dny v týdnu. Aby se lidem pracovalo lépe a stárnoucí těla nebyla přetížená,“ nastiňuje Vidovičová jedno z možných řešení pro budoucí důchodce.

Zatímco v současnosti má Česko zhruba 521 tisíc občanů ve věku nad osmdesát let, v roce 2040 už jich podle demografických propočtů bude přes 873 tisíc.

„I spousta lidí v osmdesáti letech je schopna se postarat sama o sebe, šedesátníci můžou být ve výkonných funkcích a vést firmy,“ říká Vidovičová o budoucím nárůstu „starých lidí“. Podle ní bude potřeba, aby se česká společnost do té doby vypořádala s problémem ageismu.

„Ageismus je velmi ekonomicky škodlivý. Vědci z Austrálie a USA prokázali ve svých výzkumech, že státy kvůli němu přicházejí o miliardy,“ říká socioložka. V rozhovoru Spotlightu Terezy Engelové se zabývá i otázkou spokojenosti ve stáří.

„Spousta žen mluví o tom, že když se dostanou do vyššího stáří, cítí se svobodnější. Výzkumy také ukazují, že například ženy jsou často nejšťastnější, když se ve vyšším věku rozvedou, což neznamená, že to někomu doporučuji,“ uzavírá Lucie Vidovičová.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

00:06–4:30 Jaké čeká dnešní padesátníky stáří? Nebude nutné prodloužit věk odchodu do důchodu? Jak se společnost může připravit na silné stárnoucí ročníky?

04:33–6:30 Co je to „gerontooblek“ a k čemu slouží. Stárne většina evropské populace, jak na to reagují jiné evropské státy?

06:30–8:30 Jaké změny budou muset kvůli stárnoucí populaci nastat nejen v důchodových systémech, ale celospolečensky? Stárnoucí populace jako globální problém a „stará“ japonská společnost jako příklad.

08:37–10:40 Posouvání mateřství i stáří. Lidé budou pracovat déle. Je řešením snížení produktivity práce nebo délky pracovního týdne či rozvolnění pracovního tempa?

10:40–12:40 Změna struktury práce, opotřebování z práce ve službách je jiné než z fyzicky náročné práce. Jaké doporučení by dala premiérovi. A jak může společnost zabránit sociální vyloučenosti starých lidí?

12:44–16:00 Ageismus a věková diskriminace nejen starých, ale i mladých lidí. Proč je důležité pečovat o své zdraví v průběhu celého života? Je podpora pohybu a zdanění cukru řešením pro lepší stáří? A jak s tím souvisí řešení ekologické krize?

16:25–18:30 Třetí a čtvrtý důchodový věk. A co mají lidé podnikat s 30 lety, která stráví v důchodu? Jak můžou být pro společnost přínosní?

18:30–23:00 Bude AI rozhodovat o tom, kdo je pro trh práce starý, a jak ho to promění? Ageismus a jak s ním bojovat. O kolik peněz státy kvůli ageismu ročně přicházejí?

23:00–31:40 Budeme pracovat až do smrti? A jaké jsou pro starší lidi možnosti rekvalifikace? Věková diskriminace se týká víc žen nebo mužů? A proč jsou ženy šťastnější, když se v pozdějším věku rozvedou nebo ovdoví?