


Každý třetí důchodce se bojí, že skončí bez peněz. Penzisty teď uklidňuje i premiér
Vyhlídka na důchod není pro značnou část české populace nijak pozitivní. Aktuální data ukazují, že obavy mají jak budoucí penzisté, tak i ti současní.



Vyhlídka na důchod není pro značnou část české populace nijak pozitivní. Aktuální data ukazují, že obavy mají jak budoucí penzisté, tak i ti současní.



Stačí jen malá změna ve vaší rutině, například každý měsíc si odkládat tisícovku na stáří, a do důchodu můžete jít s milionem. Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting, radí nastavit si trvalou platbu, která automaticky odejde z vašeho účtu ihned po výplatě.



Stávající důchodový systém nedokáže zajistit mladým lidem slušný důchod. Ti se musí podle analýzy společnosti Cyrrus připravit na to, že budou brát podle současných cen zhruba 12tisícové penze. To bude odpovídat jen 27 procentům průměrné mzdy. V současnosti činí tento poměr 48 procent a průměrný důchod přesahuje 20 tisíc korun.



Do drahých hypoték se v současnosti chce jen málokomu. Úrokové sazby jsou vysoko a o návratu do původních hodnot se mluvit nedá. Podle Martina Podoláka, zástupce generálního ředitele české mBank, si ale lidé na vyšší ceny časem zvyknou. "To, co je teď, totiž není nezájem, ale odložená poptávka," říká bankéř v rozhovoru pro Aktuálně.cz. A popisuje i to, jak je to s úvěry na bydlení za hranicemi.



Na účtu finanční správy stále leží zapomenutých 4,6 milionu korun. Patří lidem, kteří si v letech 2013 až 2016 posílali úspory do takzvaného II. pilíře důchodového spoření a peníze si stále nevybrali. Finanční správa je vyzývá, aby o úspory co nejdříve požádali, na konci roku totiž propadnou nenávratně státu.



Stavební spořitelny loni uzavřely celkem 572 tisíc smluv, což je nejvyšší počet za posledních osm let. Podle expertů je zájem vyšší díky zajímavějšímu zhodnocení úspor, které spořitelny poslední dobou nabízejí, a také příznivým úrokům ve srovnání s nyní drahými hypotékami. Atraktivní je "stavebko" dlouhodobě i státní podporou, která činí až dva tisíce korun ročně. Ta ovšem nejspíše brzy skončí.



Tak vysoké úrokové sazby na spořicích a termínovaných účtech tu dlouho nebyly. Klienti k nim dostanou celkem běžně pětiprocentní sazbu, objevují se nabídky i šestiprocentní. Ačkoliv zhodnocení stále nepokryje inflaci, Češi chtějí spořicí účty i nadále. Letos je o ně díky vyšším sazbám zájem zcela mimořádný, některé banky hlásí oproti loňsku i dvojnásobný nárůst.



Takzvaný II. pilíř důchodového spoření skončil už před šesti lety. Lidé si ovšem stále nevyzvedli více než 5,5 milionu korun, které leží na účtu Finanční správy ČR. Ta je opakovaně vyzývá, aby na své peníze nezapomněli a o jejich výplatu požádali co nejdříve. Už na konci příštího rok se totiž tyto finance převedou do státního rozpočtu bez náhrady.



V současnosti se banky předhánějí, kdo nabídne klientům lepší zhodnocení úspor. Úrokové sazby na spořicích a termínovaných vkladech tak rostou nebývale rychlým tempem, na jejich zvýšení dojde skoro už každý měsíc. Banky totiž dobře vědí, že Češi na vyšší čísla slyší. A zájem o spořicí produkty je skutečně enormní, i když úroky dvojcifernou inflaci nedohání. Podívejte se, jaké zhodnocení nabízejí.



Vláda zvažuje omezit podporu stavebnímu spoření. To patří právě i díky bonusu od státu mezi nejoblíbenější spořicí produkty. Češi mají u pěti stavebních spořitelen založeno 3,3 milionu smluv, na každou mohou získat navíc až dva tisíce korun ročně. Ministerstvo financí chce ušetřenými penězi snížit vysoký schodek státního rozpočtu. Experti se neshodnou, zda jde o rozumný nápad, nebo o "přešlap".



Kvůli drahým energiím má střední či velké finanční potíže už pětina českých domácností. Vyplývá to z červnového průzkumu Institutu prevence a řešení předlužení, podle něhož se do problémů dostává i střední třída. Ta kvůli vyšším zálohám na energie "uspává" nebo ruší spoření, pojištění i investice. Ne vždy to ale jde jednoduše. Zjistěte, jaké jsou rizika a sankce, které vám mohou hrozit.



Stavební spoření je v Česku populární. Jde totiž o jeden z mála finančních produktů, který stát podporuje a střadatelům posílá až dva tisíce korun ročně. Nyní začíná být spoření výhodnější i díky růstu úrokových sazeb, které doposud stagnovaly kolem jednoho procenta. Sestavili jsme přehled spořitelen podle toho, jak zhodnocují úspory klientů, i toho, jaké si při tom kladou podmínky.



Češi mají spořicí účty ve velké oblibě. Rádi slyší, když jim banka oznámí, že zvyšuje úročení. To se poslední měsíce děje často. Banky to vysvětlují tak, že se chtějí o zisk podělit s klienty, protože i ony lépe zhodnocují peníze uložené u centrální banky. Podle expertů jde ale ve skutečnosti o marketingový tah a snahu přilákat nové klienty, kterým pak nabídnou jiný, pro banku výhodnější produkt.



"Pád bitcoinu ve mně vyvolává radost, protože si můžu dokoupit další. Beru ho jako formu spoření, ne jako investici. Každý měsíc tam alokuji část mzdy. Dlouhodobě se to zhodnocuje," říká ekonom Josef Tětek. "Válka na Ukrajině také ukazuje, že bitcoin má také tu výhodu, že si ho můžete snadno kamkoliv vzít. Dům si neodnesete, akcie nefungují. Bitcoin ale můžete použít všude na světě," dodává.



Půjde o alternativu k již fungujícím penzijním produktům, která má lidi přimět ke spoření na důchod. Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) míří ale především na lidi, kteří pracují ve více členských státech Evropské unie. Zákon, který ho upravuje, ve středu schválila sněmovna.



Ještě před pár lety to byly účty spíše pro "starší a pokročilé". Před termínovanými vklady dávali klienti bank přednost spíše spořicím účtům, kde jsou úspory hned k dispozici. Poslední dobou ale banky nabídku termínovaných vkladů rozšiřují. Česká spořitelna ho zavádí znovu po šesti letech. A úrokové sazby na nich rostou. V přehledu Aktuálně.cz zjistíte, jaké úročení nyní nabízí vaše banka.



Úroky na spořicích účtech v posledních týdnech rostou. U některých bank už překročily hranici tří procent. Banky tak lidem vlastně nabízejí to, co Česká národní banka jim - lepší zhodnocení uložených peněz. V přehledu Aktuálně.cz zjistíte, jaké úročení momentálně nabízí na spořicích účtech jednotlivé banky. Důležité jsou ale i časté omezující podmínky úročení.



Stovky tisíc Čechů, kteří v rámci doplňkového penzijního spoření vsadili na konzervativní fondy, nebudou z výsledků jejich hospodaření za loňský rok potěšeni. Většina těchto fondů totiž skončila v minusu. Vyplývá to z analýzy společnosti Freedom Financial Services, která porovnala všechny účastnické fondy na trhu.



Vždy budou lidé, kteří si rádi spoří, a vždy bude někdo, kdo si od nich rád peníze půjčí. Je to tak po staletí. Jenže nyní spoření nefunguje, nevyplatí se. Nahradily ho investice s vyšší mírou rizika. A pro řadu lidí jde o bolestivou změnu, která může vést i k osobním krachům, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ekonom Dominik Stroukal.



Ještě před pár týdny bylo úročení spořicích účtů u většiny bank mizivé, jen nepatrně nad nulou. Poté co Česká národní banka zvýšila na začátku listopadu úrokové sazby na 2,75 procenta, se ale banky začaly po letech úrokového půstu předhánět, kdo dá klientům víc. V přehledu Aktuálně.cz zjistíte, jaké zhodnocení momentálně nabízí většina bank.



Z 1,5 na 2,75 procenta. Česká národní banka vyrazila extrémním zvýšením základní úrokové sazby expertům dech. Jde o nejvýraznější navýšení od roku 1997, ekonomové neskrývají překvapení. Banka zdůvodnila své rozhodnutí bojem proti vysoké inflaci. Vyšší sazba ale zároveň zdražuje úvěry včetně hypotéčních a naopak může lépe zhodnotit úspory. Podle premiéra Andreje Babiše je však krok "nesmyslný".



Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Většina ekonomů přitom mluví o překvapení, někteří dokonce o šoku. Jedná se totiž o nejvýraznější navýšení od roku 1997. Co ale tento razantní krok centrálních bankéřů znamená pro české domácnosti?



Ačkoliv takzvaný II. pilíř důchodového spoření skončil už před pěti lety, lidé si stále nevyzvedli více než 8 milionů korun. Finanční správa na ně nyní apeluje, aby na své peníze nezapomínali a o jejich výplatu požádali co nejdříve. V budoucnu se totiž převedou nenávratně do státního rozpočtu.



Inflace rychle roste, nyní je na 3,4 procenta. To je na českou ekonomiku celkem vysoké číslo, které znehodnocuje peníze uložené na spořicích či termínovaných účtech. Úroky v bankách jsou navíc maximálně u jednoho procenta. Zeptali jsme se proto odborníků, do čeho v současnosti nejlépe naspořené peníze investovat, aby vydělávaly.



Covidová krize se na bankovních účtech lidí odrazila jinak než ty minulé, ekonomické. Místo poklesu příjmů domácností hlásí banky měsíc co měsíc vysoké nárůsty vkladů. Ty nyní atakují hranici tří bilionů korun. Banky lepší zhodnocení úspor ale zatím nepřichystaly, nabízejí většinou jen osvědčené produkty.