Spisovatelka a psychoterapeutka Anna Fodorová se narodila v poválečném Bělehradu. S otcem, jugoslávským lékařem a prozaikem Theodorem Balkem a matkou, českou novinářkou a spisovatelkou Lenkou Reinerovou, se později přestěhovala do Prahy, kde žila do roku 1968.
Její první kniha Proměněné sny, za kterou dostala Magnesii Literu, se skládá z deseti rozhovorů o iluzích a deziluzích, které přináší víra. K víře a do prostředí církve se spisovatelka Petra Dvořáková téměř po dvaceti letech vrací novým románem Návrat. Stejně jako hlavní hrdinka knihy žila i autorka čtyři roky v klášteře. „Víra je pro mě i dnes důležitá, ale vůči církvi cítím velký odstup,“ říká.
Pavla Jazairiová, spisovatelka a někdejší zahraniční zpravodajka Československého rozhlasu, proslula poutavými reportážemi z Afriky a Blízkého východu. Jako autorka se zapsala do paměti čtenářů především sérií knih o Indii, kam pravidelně jezdí už 25 let. Ve své poslední knize Venkovský zápisník pak s nadhledem popisuje život na českém venkově. Na začátku března oslavila osmdesáté narozeniny.
S válkou na Ukrajině letos dojde k nějakému zlomu, ale je otázka, zda k lepšímu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ukrajinská dobrovolnice a autorka úspěšných knih o válce s Ruskem Darja Bura.
Co udělá Slovenka, když se na tři roky přestěhuje s manželem a dítětem do Jižní Koreje? Korejské halušky. Jak ty opravdové, tak knižní. Sinoložka Dominika Sakmárová píše o zkušenostech každodenního života v moderní asijské zemí. "Líbilo se mi, jak rychle v Jižní Koreji umí zapracovat dobré nápady a inovace," říká mimo jiné v rozhovoru pro Aktuálně.cz
"Je to kniha o důvěře ve vlastní pocity. O tom, proč s nimi nejsme spojení a jaké to může mít následky. Hlavně je to ale kniha o cestě za naplněným a autentickým životem. K takové cestě patří nepříjemné zážitky a emoce stejně jako povznášející a radostné momenty," říká o své nové knize s názvem Pacanka spisovatelka a také redaktorka Aktuálně.cz Klára Elšíková.
Londýn očima Ellie Šedivé je kouzelný, ale jinak, než by třeba fanoušci Harryho Pottera čekali. Ráda se toulá a objevuje zajímavá zákoutí. O prvních dvou letech v britské metropoli napsala knihu Dievča v Londýne. Tipy na místa, která v klasických průvodcích nedominují, sdílí i na svém instagramovém účtu a o hodně z nich se dělí v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Ve městě Kaliningrad žije mnoho vojenských rodin - specifická skupina obyvatel loajální Putinovu režimu, ruská armáda má v oblasti také obrovský raketový arzenál. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to popisuje polská reportérka Paulina Siegieńová, které nyní v češtině vychází kniha Královec - Město pohádka. Autorka se Kaliningradu, který se loni stal terčem vtipů na sociálních sítích, dlouhodobě věnuje.
Cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí obdrželo osm osobností a jedna organizace. Ocenění jim v Černínském paláci předal ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jednou z oceněných byla spisovatelka Eva Erbenová, která minulý týden přiletěla do Česka z Izraele jedním z repatriačních letů vypravených vládou po teroristickém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás.
Rolí venkovské svobodné matky ve filmu Pásla kone na betóne, který roku 1982 natočil Štefan Uher na motivy její povídkové knihy, proslula slovenská herečka a spisovatelka Milka Zimková. Toto úterý zesnula ve věku 71 let, informovala slovenská média. Zimková na sebe upozornila také postavou zoufalé průvodčí v dramatu Proč? režiséra Karla Smyczka z roku 1987.
Její debut Probudím se na Šibuji se stal překvapením. Japanoložka Anna Cima zaujala čtivým stylem a atraktivním spojením české a japonské kultury. Očekávána je proto i nová kniha Vzpomínky na úhoře. Čtenáře zve opět do Japonska a na více než 700 stranách dokazuje, že úspěch její prvotiny nebyl náhodný. V rozhovoru vysvětluje, proč jí úhoř nechutná a proč by ho neměl jíst ani nikdo jiný.
Dalšími hosty jsou ředitel pražské záchranky Petr Kolouch, bývalý policista Stanislav Kazbunda a autorka knihy Život na houpačce Martina Kulhánková.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Srdce Evropy, poslední kniha spisovatelky Pavly Horákové, sleduje příběh Anežky, která žije v současnosti a Kateřiny, která žila o sto let dřív. „Anežka zastupuje Česko, naši identitu a národ. Ve Vídni poprvé poznává svoji minulost, zažívá, jaké je to být součástí většího celku a stojí na rozcestí, jak naložit se svojí identitou. Jestli zůstat, nebo se stát středoevropankou," vysvětluje autorka.
Dana Němcová byla jednou z prvních signatářek Charty 77, později byla její mluvčí a spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989. Jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu zemřela ve věku 89 let. Jménem rodiny to sdělil předseda správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.
„Jsme zavalení požadavky společnosti. Celý život jsem se chovala jako Markéta, kterou definují ostatní. Žila jsem podle nálepek, ne podle sebe. V určitý moment jsem na tom byla psychicky hodně špatně. Poslední roky si uvědomuju prchavost okamžiku a to, že není čas ztrácet čas,” říká Markéta Lukášková, autorka knižní novinky Majonéza k snídani a také podcastu Příběh, který se opravdu stal.
Když pracovala jako zpravodajka v Afghánistánu a poslouchala, jak se žije místním ženám, řekla si, že by jejich osudy vydaly na román. Nakonec podle její knihy Frišta vznikl také animovaný film Moje slunce Mad, který jde do kin 21. října. V rozhovoru pro Aktuálně.cz novinářka Petra Procházková vysvětluje, čím ji okouzlil její afghánský manžel a v čem mají Afghánky jednodušší život než Evropanky.
Hlavní hrdinka románu je posedlá smrtí a sebevraždami a já jsem se stala posedlá spolu s ní, smrt mě přitahovala, zajímala mě absurdita bytí a nebytí, říká spisovatelka Lucie Faulerová. Za svoji druhou knihu Smrtholka obdržela Cenu Evropské unie za literaturu. Při psaní často uvažuje jako postava, o které píše, ale dodává, že blázen není a realitu si uvědomuje. Myslet jako její postava ji baví.
Před rokem ‘89 jsme zažívali bezmoc, člověk nebyl pánem svého osudu. A hodně lidí na to zapomíná nebo se snaží tehdejší dobu idealizovat, míní oceňovaná spisovatelka Alena Mornštajnová, které ve své nové knize Listopád líčí, co by se stalo, kdyby nepřišel 17. listopad. Je čím dál těžší nemyslet na očekávání čtenářů. Ale snažím se, aby každá moje kniha byla jiná. Umím se vcítit do lidí, dodává.
Jako zamyšlená dáma z portrétu malíře Hellicha a češtináři opěvovaná autorka idylického vyprávění o venkovském životě se do paměti Čechů zapsala Božena Němcová. Životní příběh nejslavnější české spisovatelky přitom skýtá řadu současných témat, od ženské emancipace až po sebepřijetí. V rozhovoru o tom mluví režisérka Lenka Wimmerová a scenáristka Hana Wlodarczyková, autorky televizní série Božena.
Dialogy, co nešustí papírem, minimum popisných pasáží a příběhy, které bez příkras odrážejí šedivou realitu dnešních párů a jejich dětí. Právě to udělalo z Petry Soukupové jednu z nejprodávanějších českých spisovatelek a nic z toho nechybí ani v její nové knize Věci, na které nastal čas. V rozhovoru autorka mluví o nespokojených vztazích, výchově mužů v Čechách i vyrovnávání se s vlastní divností.
Generace 55 plus je poslední vlna bílého muže, jejich svět má jasný řád, odsuzují zaměstnané ženy, hledání víry i příliv uprchlíků. U psaní nepřemýšlím, jestli si knihu někdo koupí, žiju příběhem, moje čtenářky ho chtějí, říká spisovatelka Barbara Nesvadbová, která vydala knihu Iluze a věnuje se také svému nadačnímu fondu Be Charity.
Pandemie dopadla nejvíc na ty nejchudší, z Afriky máme málo zpráv. Když teče do bot, každý se stará jen o sebe, nechceme se podělit, nepřijali jsme ani 40 dětí. Nechceme slyšet o likvidaci přírody, říká spisovatelka Pavla Jazairiová, která vydala sbírku postřehů Z Etiopie a odjinud. V Africe pozoruji běžný život, jezdím autobusem, touha pětiletého dítěte je všude na světě stejná, dodává.
Brazílie je pro Markétu Pilátovou druhým domovem. Před 12 lety odjela na jihovýchod země učit česky potomky československých emigrantů a někdejších zaměstnanců Jana Antonína Bati. Z několikaměsíční návštěvy se stalo osudové setkání, které prostupuje tvorbou české spisovatelky a překladatelky dodnes. O nové dětské knížce i životě brazilských Čechoslováků vyprávěla Aktuálně.cz.
Konflikt mezi matkou, která chce všemu vnutit řád, a dcerou toužící po svobodě. To je námět nové knihy Petry Dvořákové Vrány. Spisovatelka se v ní do obou postav vžívá se stejnou empatií, s jakou v románu Dědina nahlédla do myšlení pevně zakořeněných starších obyvatel české vesnice a jejich mladších potomků přejímajících městský životní styl. O generačních propastech mluví i v rozhovoru.
