Geoffreymu Hintonovi se přezdívá Kmotr umělé inteligence. Vývoji této technologie, která ve světě zažívá obrovský boom, se věnuje přes půl století. I když za svou práci získal vědecké ceny i uznání, nyní otočil a před umělou inteligencí varuje.
Nástup umělé inteligence, která během pár sekund napíše jakýkoliv text, zodpoví otázky nebo vytvoří realistické obrázky, rozvířil debaty o jejích etických rozměrech.
Média pokus nazývají "svatým grálem energie" a označují ho za velký průlom. Vědcům v americké laboratoři se poprvé v historii povedlo získat při jaderné fúzi více energie, než kolik do ní vložili. Otevřeli tak cestu k budoucnosti, kdy by jaderná energetika mohla být bezpečnější a zároveň bezemisní. Více o fyzikálním procesu a možných dopadech najdete v přehledných otázkách a odpovědích.
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
V laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy například zkoumají, jak výrazně zlevnit protonovou léčbu rakoviny, umí zde nasimulovat prostředí uvnitř velké hvězdy, neinvazivně zkoumat památky nebo vyvolat chemické reakce a "vyfotit" je extrémně rychlým snímkováním. A zabývají se tu také možností, jak udělat z mimořádně silných laserů neomezený zdroj energie.
Svět se potýká s kritickým nedostatkem polovodičových čipů, které jsou dnes potřeba do nejrůznějších výrobků od mobilů po auta. Fakulta elektrotechnická ČVUT vychovává generaci žádaných odborníků na vývoj mikročipů a dalších elektronických součástek. Pomoci jim v tom má právě otevřený Nanolab, moderní laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT natočili video "Šťastné a veselé z robotického betléma". V něm prezentují to nejlepší z robotiky, co nyní může fakulta nabídnout. Autonomně kráčející robot tu stoupá po schodech s dárky, s dalšími balíčky přilétá dron, přijíždí na dálku řízený stroj s korbou. Humanoidi zpívají koledy a tančí.
Jejich aplikace Verifee funguje trochu jako antivir. Jen neupozorňuje na nebezpečné soubory a programy, ale na nedůvěryhodné články. Umělá inteligence vmžiku vyhodnotí stovky parametrů, vypočítá skóre důvěryhodnosti a vysvětlí, v čem text selhává. "Chceme čtenářům pomoci vyznat se ve změti zpráv a rozsvítit červenou kontrolku, když je chce někdo napálit," vysvětlují tři čeští teenageři.
Výzkumníci z ČVUT a společnosti Meteopress dokázali do předpovědi počasí zapojit umělou inteligenci, která během okamžiku umí vyhodnotit tisíce dat z radaru i satelitů a neustále tak předpověď zpřesňovat. Jak vypočítali dánští meteorologové, Češi svou metodou dokázali hodinovou predikci zpřesnit o 42 procent, nyní vylepšují i tu denní.
"Tajemná, nedostižná a komplikovaná. I tak na vás může věda působit, ale ne, když je Noc vědců. Noc, kdy vám věda a vědci ukážou svou pravou tvář," říkají organizátoři této každoroční akce na popularizaci vědy. Speciální program pro veřejnost se koná na vědeckých pracovištích po celé republice, přiláká tisíce návštěvníků a baví děti i dospělé. Letošní ústřední téma se věnovalo času.
Finálové kolo DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany vyneslo českému týmu vystupujícímu pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB pódiové umístění v souboji robotů ve virtuálním prostředí - v robotickém simulátoru. Mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa obsadil druhé místo, za což mu přísluší odměna 500 000 dolarů.
Tým studentů ČVUT vyvinul robota Alquista, jenž ovládl celosvětovou soutěž Amazonu o nejlepšího hlasového asistenta. Přišli si tím na odměnu půl milionu dolarů (asi 10 milionů korun). Pro peníze to ale prý nedělají, ty navíc vyhráli už i na jiných soutěžích. "Utéct třeba do Silicon Valley, kde jsem již pracoval, je snadné. Ale kdo bude dělat vědu tady v Česku?" říká jeden z vítězů Petr Marek.
Vědci již desítky let zkouší vyvinout stroj, jenž napodobí Slunce a jiné hvězdy a bude získávat energii termojadernou fúzí. Jedno z takových "pokusných Sluncí", takzvaný tokamak, fungovalo v pražských Kobylisích, nyní tam vznikne ještě výkonnější. Spolupracuje na něm celý svět. Češi tu testují technologie pro budoucí termojaderný reaktor schopný vyrobit takřka neomezené množství energie.
Nenápadný snímač na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko, popisují experti Vysokého učení technického v Brně (VUT) bezpečnější železnici budoucnosti. O technologii českých vědců mají zájem i v cizině.
Fyzikářka Jitka Soukupová dokázala na gymnáziu v ani ne osmitisícovém městě Stříbro na Tachovsku nadchnout své studenty pro vědecké pokusy. Vypiplala si z nich natolik šikovné malé vědce, že si přivezli zlaté medaile z Brazílie nebo ze Spojených arabských emirátů.
Liberecký start-up Hardwario se specializuje na zařízení pracující na takzvaném principu internetu věcí (IoT). Digitální firma sice funguje hlavně ve světě jedniček a nul, na jejich produkty však můžete - možná trochu nečekaně - narazit i v přírodě, kde pomáhají třeba se zkoumáním změn klimatu. Jak, to v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisují spoluzakladatelé firmy Alan Fabik a Tomáš Morava.
Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.
Češi se na internetu cítí v bezpečí. Skoro polovina z nich se skrze veřejné připojení k internetu nerozpakuje přihlásit do e-mailové schránky, připojovat se k internetovému bankovnictví nebo posílat intimní fotografie. Na dovolené v Česku ani v zahraničí se neobávají připojit k první "free" wi-fi, která se jim objeví na seznamu. Podle odborníků jde ale o značné bezpečnostní riziko.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Díky vojenským simulacím mohou v současnosti armády vyspělého světa trénovat ostré operace, aniž by musely utrácet desítky tisíc dolarů nebo zbytečně ohrožovat zdraví svých vojáků. Právě tímto oborem se zabývají lidé ve společnosti Bohemia Interactive Simulations. "Jsme součástí hybridní války proti rozpínavým mocnostem a zachraňujeme životy. Sice nepřímo, ale je to tak," říká vývojář Petr Mácha.
Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv nebo zrecyklování nebezpečných plastů použitím do asfaltových vozovek.
Výroční přehlídka mobilních technologií Mobile World Congress v Barceloně patřila na konci února mobilům, robotům, ale i virtuální, rozšířené či smíšené realitě. Podívejte se na to, jak vypadá budoucnost.
Tým Alquist složený ze studentů ČVUT obhájil v Las Vegas druhé místo ve finále prestižní soutěže Alexa Prize o nejlepší konverzační umělou inteligenci, pořádanou americkým gigantem Amazon.
Český vědec Matěj Karásek působící na Technické univerzitě v nizozemském Delftu je hlavním konstruktérem létajícího robota, který umí napodobit mávání křídel hmyzu. Vynález, jehož výjimečné letové schopnosti otvírají nové perspektivy pro vývoj dronů, se dostal až na obálku zářijového čísla vědeckého magazínu Science.
Cílem soutěže je vyvinout umělou inteligenci pro Amazon, schopnou konverzovat s lidmi o populárních tématech jako filmy, sporty nebo hudba. Tým z ČVUT je tak už podruhé jediným týmem z neanglicky mluvící země ve finále soutěže.
