Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.
Spolek Pochop.me založilo sedm mladých přátel z různých koutů Česka a odlišných profesí i zájmů, od filmařiny přes novinařinu a mezinárodní vztahy až po informační technologie. Dohromady je dala touha zjistit, do jaké míry je česká společnost rozdělená a zda si opravdu lidé opačných politických názorů mezi sebou nemají co říct.
Domácí fotbalisté dlouhodobě vyhrávají na svých hřištích přibližně polovinu zápasů, zatímco remízou či výhrou hostů skončí po 25 procentech utkání. Tuto skutečnost potvrdil i nový výzkum vědců ze sportovní univerzity v Kolíně nad Rýnem. Pozoruhodné ale je, že výhoda domácího hřiště přetrvává i v době, kdy na stadiony nesmí fanoušci.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Vánoce roku 1989 asi pamětníci nikdy nezapomenou. U shánění kapra a vánočních dárků sice zůstalo, ale nově se začal připomínat i duchovní význam Vánoc a především - vrcholila sametová revoluce. Občanské fórum přebíralo moc od komunistů, obnovovalo demokracii a vše spělo k volbě nového prezidenta. O prosincových událostech roku 1989 hovořil deník Aktuálně.cz s historikem Františkem Emmertem.
"V listopadu 1989 jsem věřil, že komunismus se zhroutí v Polsku a Maďarsku, ale že zůstane v NDR a Československu. Sametovou revoluci jsem nepředvídal, protože jsem netušil, jak rychle zdegenerovaly mocenské struktury v Sovětském svazu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Na současnosti mu vadí fungování justice a nedořešené kauzy nebo šíření dezinformací.
Avatar a jeho kanadský režisér James Cameron před 10 roky postavili na nohy enviromentální hnutí po celém světě. Lidé tehdy dokonce začali trpět avatarskou depresí z krásy Pandory a z šedého života na Zemi, zničené lidstvem. Avatar 2 přijde v době, kdy už se pozemšťané smiřují s tím, že boj o život na planetě prohráli a je čas myslet na evakuační plán, tvrdí britský filmový historik Peter Krämer.
Matthew Rampley (52) byl profesorem na Birminghamské univerzitě, jeho hlavní specializací jsou dějiny umění. Nedávno dokončil publikaci o muzeích habsburské monarchie a získal prestižní grant Evropské výzkumné rady ve výši 2,5 milionu eur na nový projekt. "V Británii je kvůli brexitu takový zmatek, že mi nikdo nebyl schopný říct, zda nám grant nechají i po odchodu z EU," říká Rampley.
Film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka zachycuje hodinu a půl jednoho zářijového dne roku 1928, kdy TGM a Karel Čapek dopsali stejnojmennou knihu, prezident ji však na popud dcery nechce vydat. "Chtěli jsme Masaryka ukázat jako člověka z masa a kostí, trochu ho polidštit. Je lepší mít ho rád než k němu chovat úctu," říká scenárista Pavel Kosatík.
"Příběh Zdeňka Tomana je stále platný tím, že většina mechanismů zneužívání moci a obohacování se pomocí politické moci setrvává v naší společnosti dodneška. Ty paralely jsou jednoznačné," říká dokumentarista a jeden z poradců filmu Toman Martin Šmok, jenž tuto "šedou eminenci" objevil před patnácti lety.
Sto předmětů souvisejících s Univerzitou Karlovou a symbolizujících sto let republiky shromáždil kurátor výstavy "100 let - 100 předmětů" Jakub Jareš. "Oslovil jsem všechny fakulty univerzity a požádal o jejich tipy, obeslal jsem muzea. Předměty jsem vybíral podle jejich zásadnosti, zajímavosti, přesahu do veřejného života a také podle toho, v jakém byly stavu či jak snadno šly půjčit," líčí.
Rozhovor s literárním historikem Vladimírem Novotným o novinářce a překladatelce Mileně Jesenské, jejím vztahu s Franzem Kafkou, tragickém životě i o její dceři Janě, osudové ženě Egona Bondyho. A také o hraném dokumentu České televize Kolem Mileny Jesenské, který měl v úterý televizní premiéru.
Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena do Londýna, kde již 19. května proběhne královská svatba. Monarchii leckdy s trochou závisti sledují i Češi a říkají si: Jak my se mohli mít, kdybychom zůstali mocnářstvím! Redakcí oslovení historikové oponují a připomínají, že i třeba Rumunsko, Bulharsko či Jugoslávie bývaly královstvími a jak dopadly.
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
Snímek České televize o Klementu Gottwaldovi Sjednotitel ve strachu z cyklu Rudí prezidenti odhaluje některé méně známé detaily únorového převratu v roce 1948 i následujících let vlády "prvního dělnického prezidenta". Příběh truhláře a posluhovačky, kteří si šli užít na taneční zábavu, spěje k monstróznímu finále plnému vykonstruovaných soudních procesů...
Češi si v souvislosti s rokem 1968 nejčastěji připomínají srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, od níž letos uplyne 50 let. S historikem Františkem Emmertem jsme rozmlouvali o jeho novém doplněném vydání knihy Rok 1968 v Československu.
Kam se ztrácejí ženy ve vědě, na to se ptají autorky knih Hledání dynamické rovnováhy a Dynamická rovnováha na dosah? Blanka Nyklová a Hana Víznerová. Jejich dotazy směřují na vědce a vědkyně z VŠCHT v Praze. Kvůli dlouhé mateřské ženy ztrácí rozhodující roky bádání a své mužské kolegy už nemohou dohonit.
Vytvořili jsme si stereotypní kategorii "senior", pod babičkou si stále představujeme ženu z knížky Boženy Němcové, ačkoliv dnešní babičky mohly být hippiesačky a poslouchat Beatles, popisuje jeden z projevů věkové diskriminace dr. Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice na Fakultě sociologických studií Masarykovy univerzity. Stará a mladá generace se přestaly potkávat, neznají se.
