Večeře po deváté, hraní do půlnoci, večerka až v brzkých ranních hodinách. Pro Američanku Emily Boazmanovou a její rodinu je to naprosto normální denní režim. A i když jim to vyhovuje, uživatelé sociálních sítí mají na věc jiný názor.
České děti spí méně, než by měly, tvrdí výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Průměrná doba jejich spánku navíc klesá s vyšším věkem a může mít vliv na psychický stav dítěte, stravovací návyky nebo jeho celkový pocit spokojenosti. Nedostatek odpočinku může způsobovat také zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo nadváha. Děti místo spánku tráví čas u obrazovky mobilu či tabletu.
Když si každý den zkrátíme náš spánek o hodinu, budeme na konci týdne ve stavu jako s jedním promile alkoholu v krvi, popisuje psychiatr specializující se na poruchy spánku Peter Šóš. Politici soutěžící o to, kdo spí méně, mu prý připomínají Margaret Thatcher, která skončila s demencí. Spánkový machismus nefunguje, extrémní vypětí je možné jen krátkodobě, pak si vytvoříme spánkový deficit, dodává.
Svět si 21. března připomíná, jak důležitý je pro lidi zdravý spánek. Poruchy spánku jsou přitom mezi českou populací čím dál častější. Podle odhadů České společnosti pro výzkum spánku postihuje nespavost až třetinu populace. Nekvalitní spánek se ale podepisuje nejen na vráskách v obličeji, ale i nádorovém bujení či Alzheimerově nemoci. Zdravý spánek vyžaduje kromě odstřihnutí se od modrého světa také například abstinenci a pravidelný režim. Podívejte se, čemu byste se měli vyhnout, pokud chcete zdravě a plnohodnotně spát.
Se zrychlujícím se životním tempem čím dál méně lidí dosáhne na doporučovanou hranici osmi hodin spánku denně. Spánkovými poruchami trpí podle odborníků každý třetí člověk. S krátkým nebo nepravidelným spánkem ale roste riziko nádorových onemocnění, infarktu, obezity, cukrovky či depresí. Navíc narůstá také počet dětí a dospívajících, kteří mají problémy se spánkem, řešením by mělo být nastavení správného režimu rodiči. Kapacity spánkových laboratoří podle lékařů přestávají stačit náporu pacientů.
Více než 2,8 milionu Čechů potřebuje alespoň jedenkrát za rok pomoc psychiatra. Rizikovou skupinou jsou například cukrovkáři. Pravděpodobnost, že budou trpět depresemi, je až čtyřikrát vyšší.
Vědecké zajímavosti o spánku a snění
