Dřív Češi podle průzkumů preferovali za sousedy Rusy před Ukrajinci. "Po zahájení války se preference obrátily," shrnuje socioložka z agentury STEM Kateřina Duspivová. Zajímavou proměnou v čase podle ní v minulosti prošlo i naše vnímání Vietnamců.
Profesor Allan Lichtman z Americké univerzity dokázal od roku 1984 správně předpovědět vítěze prezidentských voleb ve Spojených státech. V predikcích se opírá o metodu, kterou sám vyvinul. Ve čtvrtek pro deník Aktuálně.cz oznámil konečnou předpověď pro letošní souboj o Bílý dům.
To, jakou člověk poslouchá hudbu a co nosí za oblečení, není jen věc osobních preferencí. Na gusto mají vliv společenské postavení, vzdělávací instituce nebo třeba influenceři. Čtyři výzkumníci se v nové knize nazvané Pravidla vkusu snaží ukázat, co vše dnes hraje roli v tom, jaké věci považujeme za estetické – a že to zdaleka není jen individuální otázka.
Mezi Rusy, na které dopadá finanční tíseň způsobená sankcemi, dochází v posledních měsících ke změně postojů. Podle nejnovějších průzkumů nezávislých agentur už podpora kroků prezidenta Vladimira Putina není tak jednoznačná. A týká se to zejména války na Ukrajině.
Ženy v Česku mají v průměru o 16 procent nižší platy než muži, ukázala studie, na které se podílela socioložka Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč by si partneři měli rodičovskou dělit, a radí, jak zvýšit transparentnost odměňování. "V Česku se o tom v podstatě nemluví. Debata, kolik vyděláváme, je pro většinu naprosté tabu," říká.
Slovensko čekají na podzim předčasné volby, ve kterých se může k vládě vrátit expremiér Robert Fico společně s krajní pravicí. Výsledky českých prezidentských voleb zase zahraniční média označují za porážku populismu. "Příběhy obou zemí se rozcházejí. Půlka Slováků se ztratila v dezinformacích," říká slovenský sociolog Michal Vašečka.
Miloš Zeman ukázal, že i ústavně symbolická moc prezidenta je velká. "Dokázal podkopat důvěru Čechů v přijímání uprchlíků, k začleňování ve vzdělávání. Dokázal změnit politické směřování a veřejné mínění. Bylo by fajn, kdyby to Petr Pavel změnil ve prospěch řešení, která jdou naproti slabším regionům," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou sociolog a zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Socioložka Anna Durnová vydala knihu, ve které školákům zábavně přibližuje principy demokracie a sociálního státu, ale i dezinformací a populismu. Když budou rodiče s dětmi o politice mluvit, budou podle ní mladí lidé více chodit k volbám a veřejně se angažovat. V rozhovoru rozebírá také prezidentskou kampaň a vysvětluje, proč není radno podceňovat videa s vánočkou nebo fotky ve flanelové košili.
V mládí zkoumal vědce, experimenty i technologie. V posledních letech čím dál důrazněji hlásal, že dosavadní způsob lidské existence naráží na meze možného rozvoje. Ve věku 75 let zesnul Bruno Latour, významný francouzský sociolog, antropolog a filozof vědy. Byl držitelem Holbergovy ceny a emeritním profesorem Pařížského institutu politických věd známého jako Sciences Po.
Přestože jsou Velikonoce křesťanským svátkem, podle průzkumu se během nich chystá navštívit kostel jen devět procent lidí. Čtyřdenní volno, které začalo Velkým pátkem, lidé tráví setkáváním s rodinou nebo přáteli. Téměř 80 procent žen pak nemá rádo šlehání pomlázkou, zažívají při něm i bolest. "Společnost je v pohybu. Velikonoční zvyky tvoří kulturní identitu, ale asi vymizí," míní odborníci.
„Kdy naposledy jste v hovoru použili slovo mír? Považovali jsme to za samozřejmost a mysleli jsme si, že existuje něco, co dokáže Putina zastavit, teď se nás ale dotýká něco velice blízkého, co naše jistoty zpochybňuje,” říká sociolog Pavel Pospěch, autor knihy Neznámá společnost. „Za komunismu jsme se naučili nedůvěřovat státu. A to nám zůstalo. Nespojuje nás myšlenka veřejného zájmu,” míní.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Fotograf Ondřej Durczak se už léta toulá po Bruntálsku a zaznamenává jeho podobu očima člověka, který je v tomto kraji doma. V podhůří Jeseníků nefotí idealizované krajiny, ale snaží se zachytit skutečnost. "Tak to vidím já a přiznávám, že je mi tento kraj srdečně blízko," říká v nové knize Bruntálsko - Alternativní fotografický průvodce, kterou připravil s Jiřím Siostrzonkem.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Před příchodem další epidemické vlny v souvislosti s variantou omikron je velice důležité naočkovat co nejvíce lidí posilovací dávkou, tvrdí sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop. Věří, že při současně nastavené infrastruktuře je reálné podat takzvané boostery dvěma až dvěma a půl milionu lidí za čtyři týdny. Co je pro to potřeba udělat? Podívejte se na video.
„Vzdělanější lidé mají více informací, jsou aktivnější v jejich vyhledávání, až 40 % z vysokoškoláků je směrem k očkování váhavější, protože slyšeli to, či ono. Nakonec se ale jdou naočkovat, i kvůli společenské zodpovědnosti,” říká Martin Kreidl, sociolog z Masarykovy univerzity, který vede výzkum Současná česká rodina.
Mnoho žen i mužů se bojí toho druhého obejmout, přivinout. Mám? Nemám? Není to nebezpečné? Nenakazím ho, nenakazím ji? Pekelná doba covidová.
Bydlení, vyšší tresty za znásilnění a LGBT práva jsou podle mladých Čechů hlavní témata, která by politické strany měly prosazovat, aby získaly jejich hlas. Ačkoliv pandemie zvýšila u mladých zájem o politiku, jejich ochota jít volit je stále nízká. Podle sociologů je strany neumějí efektivně oslovit. Deník Aktuálně.cz se dotázal osmi prvovoličů, podle čeho se budou u voleb rozhodovat.
Ochota očkovat se s přibývajícím věkem postupně stoupá. Data ministerstva zdravotnictví dokládají, že mladí o očkování nejeví příliš velký zájem. Ve skupině ve věku od 16 do 29 let dostalo zatím alespoň první dávku vakcíny pouze necelých čtyřicet procent obyvatel. Očkovat se nechtějí, nebo váhají hlavně ze strachu z vedlejších účinků. Jiní si covidem prošli a protilátky jim prý stačí.
Předsudky, zlehčování i rasismus. S tím se při snaze řešit problém partnerského násilí setkávají někteří zdravotně a sociálně znevýhodnění lidé. Socioložka Blanka Nyklová v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, že v Česku se stále nemluví o tom, že některé násilí ze strany partnera končí i smrtí, ačkoliv se to děje.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
Co nastane po rozvolňování a ovlivní nás rok s koronavirem trvale? Český sociolog a politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a šéfredaktor Sociologického časopisu Ondřej Císař se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjadřuje k současnému stavu společnosti. Podle něj vláda koná nepředvídatelné kroky, které ve veřejnosti šíří zmatek. Další zpřísnění opatření už by lidé nerespektovali, varuje.
Těsně předtím, než budou poslanci řešit reformu exekucí, která může rozbít byznys velkých vymahačů, vydala agentura STEM/MARK průzkum veřejného mínění. Plyne z něj, že Češi takovou reformu odmítají. Průzkum platila Česká asociace věřitelů. Část expertů upozorňuje, že výsledky průzkumu ovlivnily návodné otázky. Jeho vydání před sněmovním jednáním označuje za nátlakové i profesní organizace SIMAR.
Česká společnost není zlomená a situaci, která v ní panuje, nepovažuju za výjimečnou. Podobné protesty na obou stranách, ať už v tom smyslu, že opatření jsou přehnaná, nebo naopak nedostatečná, se objevují v každé zemi. Za nedůvěrou Čechů ve vládu nestojí jen jedna chyba, šlo o sled událostí, říká pro Aktuálně.cz Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumného centra STEM.
Demonstrace jsou projevem frustrace, je namístě snažit se motivaci lidí pochopit. Těch, kteří jsou proti opatřením i vládě, je asi 8 %, zhruba 60 % s omezeními souhlasí, říká sociolog z CVVM Matouš Pilnáček. Postoj lidí, kteří už přijdou na demonstraci, je složité změnit. Je fascinující, jak rozšířená je tu důvěra v konspirační teorie v souvislosti s covidem, jsou to desítky procent lidí, dodává.
