Paní Marii nikdo nevyháněl, jen nechtěla čekat, až ji život dožene. Roky žila v bytě své dcery, která trvale pobývá v zahraničí, měla zajištěnou pomoc a zvládala, co bylo třeba. I přesto cítila, že čím dál víc věcí zůstává mimo její dosah. Proto začala mapovat možnosti - nechtěla skončit někde, kde je prostě jen volno, ale vybrat si domov. A to není snadné. Což poznala třeba rodina pana Karla.
Když projekt New Leaf Česko rozdal loni v létě 40 lidem bez domova po 100 tisících korun, způsobilo to v Česku rozruch. Organizátorky dobročinného projektu Jana Hamplová a Melanie Zajacová věří, že nepodmíněná finanční pomoc pomůže lidem bez domova dostat se z ulice. Nyní přináší první příběhy obdarovaných bezdomovců: jak skončili bez střechy nad hlavou i k čemu peníze použili.
Jana Hamplová rozdala lidem bez domova čtyři miliony korun. I když je ředitelkou neziskovky, peníze rozdala ze svého. Vzala si na to úvěr. "Věřím, že to má smysl," říká k experimentu, který nemá v Česku obdoby. Může podle ní přinést změnu v tom, jak obce i stát přistupují k této skupině občanů.
Dokumentaristka Linda Kallistová Jablonská deset let sledovala trojici dívek, které s výučním listem v ruce opouštěly Výchovný ústav Počátky u Pelhřimova. Měnily bydlení, práci i partnery, neuměly si s životem poradit, protože je to nikdo nenaučil. "Moje hrdinky dopadly ještě dobře, holky z pasťáku často čelí drogám, prostituci i bezdomovectví," říká autorka snímku Opouštět Počátky.
Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.
Hosty vysílání jsou prezident ČLK Milan Kubek a ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková. A na závěr rozhovor s Čechem žijícím v Nice o útoku teroristy.
Traumata, která plynou z uvěznění jednoho z rodičů, experti psychologicky srovnávají se smrtí rodiče. Odborníci jsou dnes proškoleni k práci s různě vyloučenými dětmi, na děti vězňů ale připraveni nebývají. Říká se jim "tiché oběti" a i ony si odpykávají svůj trest. Změnit to chce výzkumný projekt Rodičovství za mřížemi, realizovaný Masarykovou univerzitou a Mezinárodním vězeňským společenstvím.
Ministerstvo práce je připraveno na sociální práci ve městech a obcích uvolnit ještě 85 milionů korun. O další částce chce pak vyjednávat. Na tiskové konferenci na sjezdu Svazu měst a obcí v Ostravě to ve čtvrtek řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Města, obce a kraje dostaly letos na ochranu dětí a prevenci 200 milionů korun. Proti loňsku jsou dotace poloviční a na příští rok chystaný rozpočet s podporou nepočítá vůbec. Radní a sociální organizace to ostře kritizují.
Premiér se tváří jako politik-spasitel pro všechny, jako pan "já všecko zařídím", "budelípuje" o sto šest. Ale na sociální služby (naše) peníze nedá.
Česká televize se v dokumentární sérii Rodina je nejvíc zaměřuje na nový způsob pomoci sociálně slabým rodinám – uspořádáním rodinných konferencí. Jenže díl V bludném kruhu ukazuje, že některým zkrátka pomoci nelze. Lenka a Karel Hospodářských mají pět dětí, tři skončily v ústavní péči hned po narození, další dvě ve třech letech. Roky bojují se soudy o jejich navrácení, ale v podstatě pro to nic nedělají. Tři měsíce jim zkoušela pomoci občanská poradna Jihočeská rozvojová. Za celou dobu však otec ani nesepsal životopis, aby si našel práci, kterou nemá 15 let.
Sehnat v Praze bydlení je těžké. Najít na trhu bezbariérové bydlení je nadlidský úkol. Praha nemá politiku bydlení, od roku 2007 nepostavila jediný obecní byt. "Mám práci, peníze, ale realitní kanceláře mě odmítají," říká sedmadvacetiletý Matěj. "Majitelé domů lidi s handicapem nechtějí." Spolu s dalšími lidmi přijel na pankráckou pláň, kde si postavili stany. Na besedu přišli i pražští politici. Na otázku "Co máme dělat?" se rozhostilo hrobové ticho.
Spojit podnikání se sociální prací se rozhodlo pět mladých družstevníků. Nabízejí veganskou stravu a sociální začlenění lidem bez domova. Bez koruny z veřejných peněz.
Austrálie si jako první země na světě kvůli masové migraci z asijských zemí uvědomila, jaké starosti se stárnoucím obyvatelstvem ji čekají. Proto mají ve vládě ministra pro “aged care” neboli péči o seniory a nedávno rozjeli program, který má do profese sociálních pracovníků přilákat co nejvíce lidí.
Václav Zitta žil dvacet let bez domova. Před nedávnem však dostal pomocnou ruku a z ulice se dostal. Díky žižkovskému projektu Přestupní stanice má práci v obchodě s oblečením z druhé ruky, založil si splátkový kalendář, aby splatil dluhy, a pomalu se zase zapojuje do společnosti. "Potřeboval jsem jenom, aby mi někdo věřil," říká bývalý bezdomovec, který už pár měsíců bydlí po letech zase v bytě. A nyní poprvé za život vyrazil na dovolenou k moři.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhne zvýšení platů v sociálních službách. Sociální pracovník v sociálních službách by si mohl přilepšit o víc než 1000 korun měsíčně a pracovník v sociálních službách zhruba o 900 korun. Uklízečky a další pomocný personál by si mohl vydělat o 700 korun více. Ministerstvo se vládě pokusí předložit také variantu, podle které by pracovníci v přímé péči byli odměňováni jako zdravotní personál. Celkově by jim tak mohly platy vzrůst zhruba o 20 procent, což obnáší 4000 korun měsíčně navíc.
Šest let bydlela osmadvacetiletá Nikola Rácová na jedné z brněnských ubytoven, poslední roky s malými dětmi. Za dva pokoje a společnou kuchyň, koupelnu i záchod měsíčně platila 17 tisíc. V místnostech byly štěnice, teplá voda tekla jen brzo ráno nebo pozdě večer. Z ubytovny se dostala až díky programu Rapid Re-Housing, který padesáti sociálně slabým rodinám nabídl městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. "Z předražené ubytovny jsme chtěli dlouho pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale odmítli s odůvodněním, že jsme Romové nebo máme malé děti," říká Rácová. Její příběh přináší deník Aktuálně.cz v rámci seriálu o sociálním bydlení v Brně.
Už jedenáct let funguje chráněná dílna Harcov v Liberci pro mentálně hendikepované. Ti zde vyrábí vánoční dekorace, hračky nebo třeba batohy a tašky. "Máme naprosto plno, jsme za hranicí našich možností," svěřuje se ředitelka zařízení Vladimíra Řáhová. Pracovní výkon ale není to, o co jde v Harcově především. Cílem je hlavně dát hendikepovaným smysl a řád do života, pocit, že jsou pro společnost důležití. "Práce tady jim zvedá sebevědomí," vysvětluje Řáhová. Kromě nich tu navíc pracuje například i dívka, jež si prošla rakovinou a kromě toho je nejdéle žijící Češkou po transplantaci srdce.
Brazilská vláda prezidenta Michela Temera, který minulý týden dočasně převzal nejvyšší úřad v zemi, zrušila výstavbu tisíců bytů pro chudé. Kabinet tak podle španělského listu ABC zastavil část sociálního programu, který spustila v roce 2009 levicová vláda Strany pracujících. Nová konzervativní vláda zastavila projekt výstavby 11 250 domů, který krátce před svým sesazením schválila prezidentka Dilma Rousseffová. Nový ministr sociálních věcí Osmar Terra prohlásil, že se chystá i omezení programu Bolsa Família (Rodinná kapsa). Ten funguje již od roku 2003 a stát jím poskytuje sociálně slabým rodinám podmíněně hotovost, například za to, že nechávají děti očkovat či je posílají do škol.
Norská sociálka odebrala Češce a Norovi devítiměsíční dítě. Drsné. Matka u nás případ medializovala, což holčičce nepomůže.
Kvůli problémům v rodině vyhledaly v loňském roce pomoc psychologa desetitisíce lidí. Chtějí pomoci s výchovou dětí, partnerským životem i rozvodem.
V Česku stále žije 24 000 lidí v ústavech sociální péče. Je jasné, že v takovém zařízení není možné uspokojit jejich základní práva. V Brandýse nad Labem předvedli, jak se má taková situace řešit.
Těhotná žena se nechala na měsíc a půl zaměstnat v kavárně své matky jako poradkyně. Sociální pracovnice to vyhodnotila jako pokus o podvod a podala na ni trestní oznámení.
Čeští sociální pracovníci by mohli poskytnout norské straně záruky, že budou na výchovu chlapců dohlížet.
Dívce bylo v době znásilnění 5 let. Svěřila se až nyní sociální pracovnici v dětském domově.
Zbláznit se je snadné, vrátit se do "normálního světa" je pro desetitisíce Čechů nadlidský úkol. Připomeňte si jednu z nejlepších fotoreportáží Aktuálně.cz z roku 2014.
Případů přibývá nejen kvůli zhoršování situace rodin, ale i díky všímavosti okolí. Na problémy nejčastěji upozorňují učitelé.
