Federální soudce dočasně zablokoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi možnost zakázat programy rozmanitosti, rovnosti a začleňování ve federálních agenturách a podnicích, které uzavírají smlouvy s federální vádou. Trumpovy směrnice a příkaz nařizující ministerstvu spravedlnosti vyšetřovat firmy s politikou rozmanitosti pravděpodobně porušují první dodatek americké ústavy.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Armáda spásy otevřela v Praze ordinaci praktického lékaře určenou lidem bez domova a pro chudé a sociálně vyloučené. Ordinace je v Centru sociálních služeb Bohuslava Bureše, které Armáda spásy provozuje v Praze 7. Zdravotnický personál poskytne ošetření i lidem bez dokladů či bez zdravotního pojištění. Podobnou ordinaci už provozuje v Ostravě.
Začalo to, když jsem začala venčit psy v parku na Smíchově. A teď je z toho velké přátelství, říká novinářka a pedagožka Iva Baslarová o vztahu s partou dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, kterým se začala věnovat. Vyráběli jsme cukroví pro lidi bez domova nebo uklízeli Česko. Snažím se je nepřevychovávat, ale být spravedlivá. Když se na něčem dohodneme, tak to platí, dodává.
„Odborník nemusí být jen lékař nebo ajťák, ale i řemeslník. Chybí nám posilování pocitu, že něco umět a být šikovný je velká hodnota,” říká Olga Girstlová, šéfka Nadace ZET a spoluzakladatelka Letního podnikatelského kempu pro děti z dětských domovů a sociálně slabých rodin. „Mají handicap na startu a potřebují pomoc od lidí, kteří jsou v životě úspěšní," dodává.
Symbolicky na Den dětí spouští Armáda spásy novou kampaň "Nenechme je do toho spadnout!", která je určená znevýhodněným dětem a mládeži. Pro ně provozuje nízkoprahová zařízení, azylové domy a sociální bydlení, kde najdou útočiště celé rodiny. Pro své nejmladší klienty organizuje volnočasové, vzdělávací a rozvojové aktivity.
Někdy ztrácím naději, pokud něco neuděláme, bude to jen horší. Ale jsem optimistka, říká Eva Fialová z ANO, která se na půl roku přestěhovala do Předlic, vyloučené lokality v Ústí nad Labem. Spousta lidí tu chodí do práce, i když to není legální zaměstnání. Děti chodí do školy rády. Musíme se soustředit na jejich výchovu, pokud to neuděláme, tak vznikne další generace se stejnými návyky, dodává.
Handicapované nebo chudší děti nejsou hloupé. Potřebují možná jenom víc času, tak je neodsunujme hned na začátku jejich života na druhou kolej jen proto, že neudělají nějaký test nebo neumí spisovně mluvit, říká Michal Mižigár v DVTV Apel.
V Ústí nad Labem ke konci měsíce zavírají dvě ubytovny. Žije v nich přibližně 230 lidí, třetina z nich jsou děti. A řada z nich nemá zajištěné, alespoň zatím, žádné jiné bydlení.
Sledujeme mimořádnou schůzi Sněmovny. Skupina poslanců v čele se zástupci KDU-ČSL chce, aby vláda hnutí ANO přehodnotila chystané snížení dávek.
Smíchov má další bistro, ve kterém si přijdou na své vegani. Od ostatních pražských restaurací tohoto typu se však odlišuje především personálem. Jídlo tady totiž vaří a servírují ženy bez domova. Na první oběd přišli do Jídelny Kuchařek bez domova ženy s dětmi, muži-nevegetariáni i psi.
Mělo jít o vzorovou obec socialismu ukazující, jak osídlit vybydlené pohraničí. Jenže lidem se do vsi uprostřed ničeho nikdy moc nechtělo. Dnes zde z původně plánovaných tří tisíc žijí jen necelé čtyři stovky. Byty zejí prázdnotou, celý jeden panelák je zcela opuštěný. Poslední velký podnik z obce odešel před šesti lety a nový není na obzoru. Na první pohled to vypadá, že si obec píše poslední kapitolu své krátké historie. Jenže starosta Jaroslav Janda je proti. Pomocí fondů a peněz z obecního lesa se snaží ve vsi udržet zbývající život a vcelku se mu to daří. Jak? Podívejte se.
Česku se stále nedaří integrovat do společnosti sociálně vyloučené komunity, na "hašení" problémů vynakládá nemalé finance. Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie, přitom zná řešení, jak děti z těchto lokalit integrovat do většinové společnosti. Poskytne se jim zdarma hudební vzdělání, děti poznají, co je zodpovědnost, ale i sebevědomí či úspěch, zvedne to i celou komunitu. Za roku už hrají v orchestru. Projekt se jmenuje El Sistema a osvědčil se v Severní i Jižní Americe, ve 25 státech Evropy. S úspěchem se začal rozvíjet i v Česku, ale brzdí ho nedostatek financí. "Přehazují si nás z kanceláře do kanceláře a nevejdeme se jim do žádné škatulky, říká Cholujová.
Město plánuje po několika letech opět zahájit vlastní výstavbu bytových domů. Ve fondu na bydlení má uložené dvě miliardy korun a další peníze přibývají z probíhající privatizace. V první fázi investuje zhruba 500 milionů korun do výstavby takzvaných sociálních bytů.
Nyní se při stanovení doplatku v ubytovně vychází nejvýš z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení. Nově by to mělo být maximálně 80 procent. Dostat by ho obyvatelé ubytoven mohli navíc tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili by i další podmínky.
Učitel dnes není v mnoha školách autoritou, přiznává psycholožka a dlouholetá pracovnice pedagogicko-psychologické poradny Jitka Jeklová. "Není až tak nic neobvyklého, že nespokojený rodič naběhne do školy i se svým právním zástupcem a začnou bránit své jedinečné a geniální dítě, místo aby uznali, že jde o nevychovaného drzouna. I tohle dává obrázek o postavení učitele ve společnosti," říká v reakci na výsledky šetření školní inspekce na pražské průmyslovce, kde žáci šikanovali angličtinářku, která později zemřela.
Povinné předškolní vzdělávání má za cíl dostat do mateřských škol sociálně znevýhodněné děti. Odborníci se shodují, že chystané opatření problém s integrací nevyřeší.
Nynější systém podle Marksové nahrává spekulantům, kteří do svých nemovitostí nastěhují sociálně slabé lidi a od státu na tuto formu služby dostávají peníze.
Podnikatel a komunální politik z Horního Jiřetína Milan Nečas našel výnosný byznys placený především ze státní kasy. V severočeských obcích ohrožených těžbou uhlí pronajímá bydlení sociálně slabým.
Obvinění nabízeli sociálně slabým peníze, alkohol či večerní zábavu za jejich hlas pro určitou stranu.
Podnět k šetření policii písemně dala lovosická starostka Lenka Lízlová (ČSSD). Tu na podezření upozornili zástupci hnutí ANO 2011.
Doplatek na bydlení by měl stát provozovatelům ubytoven poskytovat na prostor, nikoli na počet lidí žijících v jednom bytě.
Fotoreportáž: V areálu v Červeném Újezdu sídlila armáda, pak běženci, nyní se tu bez registrace provozuje sociální služba. Obce se bojí, že areál se změní na ghetto.
Majitelé ubytoven nejen ve Šluknově inkasují od státu tisíce za holobyty pro chudé rodiny.
Podle starostky Miklošové chce obec zabránit stěhování problémových rodin do Obrnic.
Obrnice se proslavily jako obec úspěšná v boji se sociálním vyloučením. Připomeňte si znovu tuto fotoreportáž v rámci ohlédnutí Aktuálně.cz za rokem 2014.
