Výstava Oči kůže na Bastionu v Praze 2 představuje sochařská díla studentů AVU inspirovaná knihou Juhaniho Pallasmaay o vnímání prostoru tělem. Sochařství zde vzdoruje vizuální přesycenosti současnosti a vrací pozornost k tělesnosti a smyslovému vnímání. Díla reflektují existenciální i sociální témata a jsou vystavena v krásném prostředí s výhledem na Nuselské údolí. Výstava potrvá do května 2026.
Na první pohled působí jako obyčejná budova u cyklostezky na Libeňském ostrově, jde však o místo s mimořádně bohatou historií. Zprvu nenápadný sochařský ateliér z roku 1930 od architekta Otakara Novotného byl postaven kvůli jedné soše. Zároveň ustál povodně, stavební plány i změny režimů, ale hlavně – přežil, přestože měl být dávno zbořen.
"Tak já se převleču a vylezu nahoru!" navrhuje Jarmila Maráková pod sochou obřího prehistorického tvora. Na její zahradě už více než šedesát let stojí mlčenlivá pravěká zvířata i pohádkové bytosti. O dědictví umělce Františka Jaicha se dlouho staral syn a nyní i jeho vnučka Jarmila s manželem. Kvůli první soše nahé bohyně Diany měla dokonce pro zaujetí řidičů sjíždět projíždějící auta do řeky.
Skupina mladých kameníků se před více než dvaceti lety rozhodla, že do skalních stěn lomů v Lipnici nad Sázavou vysochá soubor tří reliéfů. Mecenáše neměli, a tak vzali nářadí a basu piva a dali se do práce. Postupem let vysochali do žulových stěn nad vodní hladinou ucho, ústa a oči. Soubor, který dostal název Národní památník odposlechu, se postupem let stal oblíbeným výletním místem.
Ač zní kombinace sportu a umění neobvykle, tyto dvě oblasti mohou ve výsledku tvořit harmonické spojení. Jedním takovým příkladem je galerie pod širým nebem v hostivařském golfovém areálu. "Projekt inspirovalo především to, že do té doby neexistovala ucelená výstava českého sochařství," říká autor Petr Kolář. V galerii jsou zastoupena především díla významných českých umělců současnosti.
V Praze je známá její plastika u Stavovského divadla, která připomíná prázdný plášť, či postavy zdobící fontánu na nedalekém Senovážném náměstí. Ve věku 81 let zemřela Anna Chromy. Dlouhodobě žila v západní Evropě, její úmrtí potvrdila producentka Renata Sabongui, která s ní spolupracovala.
Natalie Sideserfová je nadaná umělkyně, která tvoří neuvěřitelně realistické dorty. Poté co ji proslavila sladká podobizna zpěváka Willieho Nelsona, si Natalie otevřela s manželem dortové studio v Austinu v Texasu. Původem sochařka s bakalářským titulem měla dvě sezony vlastní televizní show, několikrát vystupovala jako porotkyně v kuchařských soutěžích. Sledujte ve videu její cukrářské umění.
Před 53 lety tragicky zahynula expedice Peru 1970. Patnáct československých horolezců našlo 31. května 1970 svoji smrt v údolí Bílých Kordiller, kde je zastihlo jedno z nejsmrtonosnějších zemětřesení historie, které si nakonec vyžádalo na 70 tisíc obětí.
Ve věku 95 let zemřela významná sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Její úmrtí ve středu potvrdil František Lufinka, starosta Železného Brodu na Jablonecku, kde se výtvarnice narodila a prožila tam celý život. Podrobnosti k úmrtí rodina sdělovat nechce, dodal. Brychtová s manželem Stanislavem Libenským tvořili světově uznávaný sklářský tým.
Sochařský park Ekebergparken Sculpture Park v norském hlavním městě Oslo kombinuje historii, nádhernou přírodu, velkolepé vyhlídky a sochařské umění. Mezi instagramery je jednou z nejoblíbenějších soch Walking Woman, což je socha Seana Henryho. Naturalistická postava uprostřed lesa má působit jako zrcadlo nás samotných. A jedním z nejčastěji focených děl je Fideicommissum, což je autoportrét švédské umělkyně Ann-Sofi Sidénové dřepící při močení. Všechny sochy tu reprezentují evropskou historii umění za posledních 130 let. Sochařský park je otevřený bez omezení a vstup je zdarma. Návštěvníci ze zkušenosti doporučují pohodlnou turistickou obuv kvůli kopcovitému terénu.
Třímetrovými sochami z písku si v Písku připomínají sto let od založení republiky. Ve vlasteneckých motivech tu připomínají událost, kdy v Písku vyhlásili Československo o dva týdny dříve než ve zbytku země.
Rodina přední české sochařky Hany Wichterlové, sestry českého vynálezce Otty Wichterleho, bojuje o budoucnost ateliéru své pratety. Loni podala žádost o zapsání objektu na seznam kulturních památek. "Hodnota ateliéru tkví v náboji, v geniu loci, který opakovaně popisují pamětníci a který bude přitahovat návštěvníky. Jsem přesvědčena, že lidé chtějí vidět ateliér takový, jaký byl, s tvorbou opotřebovaným vybavením, s osahanými dveřmi, jeho typickou vůní, s každým detailem," říká Zuzana Wichterlová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dokončuji teď poslední část Mariánského sloupu, který má stát na Staroměstském náměstí, líbí se mi jeho příběh, je to moje pomoc sochaři Bendlovi za to, že jeho sloup strhli, říká akademický sochař Petr Váňa. Dodává, že jde o první barokní sochu, o klíč k českému sochařství, a doufá, že se politici, úředníci i jeho odpůrci shodnou na jeho výstavbě. Dodáváme, že jsme rozhovor natáčeli ještě před včerejším rozhodnutím pražského zastupitelstva, které se usneslo, že si nepřeje, aby sloup na Staroměstském náměstí stál. Praha hlasem většiny zastupitelů odvolala souhlas s využitím pozemku pro instalaci sloupu, který v minulosti udělila.
Pokud půjdete po Václavském náměstí, asi si všimnete soch umístěných převážně uprostřed prostranství. Jde o díla studentů ateliéru sochařství pražské Akademie výtvarných umění, kteří zde vystavují na popud Sdružení Nového Města pražského. Cílem prvního ročníku netradiční výstavy zvané VáclavART je podle pořadatelů uvést nové umění do veřejného prostoru a přinést impulzy do diskuse o budoucí podobě Václavského náměstí. Na některé sochy s jejich autory a autorkami se můžete podívat v galerii.
Z veřejného prostoru zmizely desítky a možná i stovky uměleckých děl z dob socialismu. Přesný počet ani nelze stanovit. Podle ilustrátora Jana Šrámka a historičky umění Jany Kořínkové navíc odstraňování a demolice provázejí velmi zvláštní okolnosti. Stejně pojmenovali i publikaci, která obsahuje zhruba třicítku ilustrací zmizelých soch a plastik od předních až po ty méně známé autory. "Lidé stále vnímají období komunismu černobíle, zároveň neumí posoudit kvalitu děl," říká Šrámek. Situace se ale podle něj přece jen lepší a Češi mají o veřejný prostor stále větší zájem.
Nejkrásnější zastávka metra na světě je podle výsledku mnoha anket v Neapoli. Estetikou metra se před dvěma lety zabývala i CNN a do jejího žebříčku se dostala i pražská linka A.
Komplexní představu o díle slavného surrealisty získají návštěvníci Centre Pompidou
Podívejte se na fotky zvěčněného incidentu mezi Zidanem a Materazzim.
Zajímá mě zejména dialog mezi vnějším a vnitřním prostorem sochy, říká Čestmír Suška
Na veletrh Art Prague lákají návštěvníky moderní umělecké směry a interaktivní dílna
