Socha, kterou hledali potomci brněnského průmyslníka a filantropa Augusta Löw-Beera, se našla. Ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc Českému rozhlasu Brno potvrdil, že je uložená v depozitáři muzea ve Vyškově. Za nalezení sochy vypsali potomci rodiny začátkem února odměnu milion korun.
Potomci brněnského průmyslníka a filantropa Augusta Löw-Beera vypsali odměnu milion korun za nalezení sochy, která do roku 2011 stála v hale vily v brněnské ulici Hlinky 132. V tiskové zprávě o tom informoval jihomoravský zastupitel Michal Doležel (TOP 09), který je oprávněný za rodinu jednat.
Nizozemsko ve čtvrtek vrátilo Egyptu 3500 let starou sochu poté, co se tento vzácný artefakt před čtyřmi lety objevil na veletrhu umění v Maastrichtu. Vyšetřování nizozemských úřadů loni potvrdilo, že dílo bylo uloupeno a nezákonně odvezeno z Egypta pravděpodobně při nepokojích za takzvaného arabského jara v roce 2011.
Leží tisíce kilometrů od nejbližšího kontinentu a jen malá část lidí má možnost stanout u jeho slavných kamenných strážců – monumentálních soch moai. Teď se ale k ikonické archeologické lokalitě Velikonočního ostrova může přiblížit úplně každý. Tým vědců totiž vytvořil historicky první detailní 3D model hlavního lomu Rano Raraku, kde před více než osmi stoletími moai vznikaly.
Plastika Příroda (La Nature) od Alfonse Muchy se na Velké sálové aukci v Praze vydražila za 18,35 milionu korun včetně aukční přirážky, což je podle Miloše Svobody z pořádající aukční síně European Arts Investmenst Muchův autorský rekord na tuzemském trhu. Vyvolávací cena bronzové busty z roku 1900, která je českou kulturní památkou, činila 14,8 milionu korun.
Pražané mu přezdívali Jakešův prst nebo Bajkonur a mnozí ho nenáviděli ještě dřív, než stál. Před 40 lety, 24. listopadu 1985, se bagry poprvé zakously do země na žižkovském Mahlerově sadu. Aby mohla vyrůst futuristická dominanta metropole, musela ustoupit část starého židovského hřbitova. Jak se zrodil projekt, který měl být původně jen nudným betonovým komínem, a proč budí emoce i dnes?
Ve švýcarské Basileji je k vidění realistická socha amerického prezidenta Donalda Trumpa připoutaného ke kříži. O díle s názvem Saint or Sinner (Světec nebo hříšník), které vytvořil britský umělec Mason Storm, informovala agentura AFP.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Krištof Kintera ve středu na pražském ostrově Štvanice představil veřejnosti svou asi 6,5 metru vysokou sochu nazvanou Praying Wood. Dílo má podobu obřího "samorostu", který klečí na kolenou a modlí se. Monument je odlitkem ze slitiny hliníku a pro výrobu formy byly použity skutečné bukové kmeny z Českého ráje.
Zahrada s bronzovými sochami španělského umělce Pabla Picassa bude v Paříži od roku 2030 přístupná všem zdarma, uvedla podle agentury AFP ředitelka Picassova muzea Cécile Debrayová. Toto "muzeum pod širým nebem" bude rozšířením stávajícího kulturního zařízení, které vlastní největší sbírku tohoto mistra moderního malířství a letos slaví 40. výročí od svého založení.
Socha pojmenovaná Nejlepší přátelé navždy, která ironicky připomínala "přátelství" prezidenta Trumpa a Jeffreyho Epsteina, vydržela na National Mall ve Washingtonu pouhý den. Správa národních parků ji totiž bez předchozího upozornění předčasně odstranila. Přátelství tak i symbolicky skončilo rychleji, než by kdokoli čekal.
Do Bravantic na Novojičínsku se po 37 letech vrátí kopie sošky Pražského Jezulátka. Přesune se tam z německého města Meerholz, kde od roku 1988 připomínala rodnou vlast Němcům vyhnaným po skončení druhé světové války z Bravantic. Věřící ji tehdy ze země museli tajně propašovat. Nyní se na Novojičínsko vrací především proto, že už téměř nikdo z původní bravantické komunity není naživu.
U italského pobřeží Ligurie proběhla pravidelná údržba jedné z nejznámějších podmořských památek – sochy Krista z hlubin. Potápěči očistili její povrch od nánosů mořských usazenin, aby se zachovala její jedinečná podoba.
Vandal poškodil bustu někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla na Malé Straně v Praze. Na její podstavec napsal nápis "Stop genocide". Na policejním webu to ve čtvrtek oznámila mluvčí pražské policie Kristýna Zelinková. Stalo se to na začátku července. Policisté po muži pátrají a prosí o pomoc veřejnost. Busta v Thunovské ulici spadá do památkové rezervace hlavního města Prahy.
Rychlé káva z automatu, protáhnou nohy a záda, vyčůrat - a pak hned zpátky do auta. Tak vypadá typická pauza na dálničním odpočívadle u těch, pro které je cesta k moři pouze nezáživným přesunem z bodu A do bodu B. Dovolená ovšem může začínat už během cesty – když víte, kde zastavit. Zážitky z deseti následujících míst mohou v paměti utkvět podobně silně jako vlastní pobyt u moře.
Provokativní sochy a instalace kriticky reflektující chování amerického prezidenta Donalda Trumpa se začaly objevovat v ulicích Washingtonu. Neznámý autor v nejnovější instalaci umístil na prostranství National Mall v centru hlavního města s výhledem na budovu Kapitolu repliku starého televizoru.
Výstup na svého času nejvyšší sochu světa nesoucí jméno "Matka Vlast volá", kterou najdete nad ruským Volgogradem (dřívějším Stalingradem), se stal osudným pro rektora Moskevské státní akademie tělesné kultury Nikolaje Česnokova. Při čtvrtečním výšlapu zemřel - zřejmě na infarkt - přímo uvnitř hlavy sochy. Tu Sověti postavili jako připomínku vítězství nad nacismem, podobná stojí i v Kyjevě.
Na první pohled působí jako obyčejná budova u cyklostezky na Libeňském ostrově, jde však o místo s mimořádně bohatou historií. Zprvu nenápadný sochařský ateliér z roku 1930 od architekta Otakara Novotného byl postaven kvůli jedné soše. Zároveň ustál povodně, stavební plány i změny režimů, ale hlavně – přežil, přestože měl být dávno zbořen.
Bronzová socha Victora Noira v Paříži je magnetem pro pověrčivé turisty – její lesklý rozkrok je důkazem legendy o plodnosti, která láká tisíce návštěvníků k doteku. Podobné rituály najdeme i u české sochy Jana Nepomuckého na Karlově mostě. Proč lidé věří na dotek štěstí?
Přes 30 let debatovali Litoměřičtí o tom, jestli odstraní z Jiráskových sadů velkou sochu rudoarmějce z roku 1975. Navzdory kritice stojí na místě dodnes, postříkaná červenou barvou a před dvěma lety zesměšněna podstavcem v podobě pračky. Ve čtvrtek ale většina zastupitelů Litoměřic odsouhlasila, že pomník zmizí. A to přesto, že starosta a místostarosta z hnutí ANO návrh spolu s SPD nepodpořili.
