Dvaadvacetiletý mladík z Kodaně se rozhodl jít proti proudu. Opustil školu a své úspory investoval do pozemku až v daleké severní Kolumbii. Právě tam si buduje soběstačný život obklopený přírodou a dnes žije na místě, které ještě před několika měsíci bylo nedotčenou džunglí. Svou cestu za novým životem dokumentuje na sociálních sítích.
Už nějakou dobu, ale ne zas tak dlouhou, bydlí Pavel Podruh se svou rodinou v domě, který je nezávislý na externích zdrojích energie, tepla a vody. Vše, co potřebují k chodu domácnosti, jsou si pomocí chytrých technologií schopní vyrobit sami. Pohled do jejich fungování a filozofie udržitelného života nabízí teď nová kniha Český soběstačný dům, kterou majitel sepsal a vydal letos v létě.
Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz v tiskové zprávě uvedl, že průzkumem chce upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství.
Na 73 procent Čechů se obává toho, že se o sebe ve stáří nebudou schopni postarat. Bojí se zátěže pro blízké i finančních problémů. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven. Obavy jsou podle něj oprávněné, nesoběstačnost by měla značné finanční dopady na 38 procent respondentů. Průzkum uskutečnila agentura SC&C mezi tisícovkou respondentů.
Solární panely byly ještě donedávna vnímány hlavně jako výsada bohatých. Kvůli raketovému zdražování energií k nim ale otáčí pozornost stále více firem. Solární elektrárny jsou momentálně nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Přehled ukazuje, co už umí a jakou podporu mají u státu.
Dostupné potraviny za příznivé ceny jsou minulostí, členské země Evropské unie se musejí zabývat potravinovou bezpečností. Po schůzce s kolegy ze sedmi zemí střední a východní Evropy včetně Česka to v pátek řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan.
Potraviny za "férové ceny od českých sedláků" ve skutečnosti dodávají hnutí SPD na jeho předvolební jarmark "agrobaroni", tedy majitelé velkých zemědělských koncernů, které v Česku obhospodařují desítky tisíc hektarů zemědělské půdy. Ti největší z nich jsou přitom ve vedení zemědělské inciativy, která souzní mimo jiné s návrhem SPD na povinné kvóty pro vybrané české potraviny.
Nehraju si na zachránce, můj dům je laboratoř pro to, co lze použít v běžné zástavbě, stavět dům mimo sítě není racionální rozhodnutí, je v něm i spousta neekologických věcí, říká inovátor a autor soběstačného domu Pavel Podruh. Stovky lidí projevily zájem strávit v domě noc a pomoci s jeho dostavbou. I ve špatném počasí dům vyrábí energii, blackout by nastal až po šesti dnech tmy, dodává.
Mléko za 12 korun, máslo za 26 Kč. Hnutí SPD Tomia Okamury spustí v létě - tedy v rámci volební kampaně - akci Český jarmark. Tam si lidé budou moci vedle politických slibů pořídit i potraviny za "férové ceny". SPD avizuje, že "vrátí levné a kvalitní potraviny do českých supermarketů". Oslovení odborníci ale říkají, že hnutí láká na ceny na hraně výrobních nákladů, které "sedláky" spíše poškozují.
Povinné kvóty na potraviny v Česku nebudou. Zavrhli je senátoři a nakonec i poslanci. "Všiml jsem si značného zjednodušování," říká k odmítnutí Jiří Milek, místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. "Je tak samozřejmě otázka, jestli tomu přesně porozuměli," dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kvóty měly podle něj sloužit jako pobídka pro ty, co chtějí rozjet agrobyznys.
V loňském roce stát plánoval prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun. Měď, hliník, nikl, olovo i zinek uložené ve státních rezervách jsou podle Bezpečnostní rady státu již překonanou záležitostí. Do záměru ale vstoupila pandemie koronaviru, která výrazně změnila priority, a kovy za miliony tak dál leží na skladě.
Svaz obchodu a cestovního ruchu v dubnu rozjel masivní kampaň proti povinným kvótám na některé potraviny. Patří do ní web, spoty i tištěná inzerce, jež mají "upozornit nejširší veřejnost na nebezpečí, která hrozí v souvislosti s přijetím potravinových kvót, jak si je vysnili čeští agrobaroni". Senát ovšem kvóty v březnu vrátil poslancům, kteří je dnes opět projednají. Podpora se ale již nečeká.
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, ve čtvrtek vrátil sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyřazení kvót podpořil. Ještě v lednu přitom vyzýval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny.
Potravinová soběstačnost nemá pro Česko podle oslovených ekonomů smysl. Klíčová je naopak bezpečnost - tedy dostupnost potravin. A právě ta by mohla být v případě snahy o prosazení větší soběstačnosti zákonem ohrožena. Podporovat české farmáře lze podle odborníků i bez povinných kvót na potraviny - například dotacemi, omezením byrokracie, investicemi do technologií a především osvětou zákazníka.
Poslanci schválili návrh SPD na povinný podíl prodeje vybraných základních potravin českého původu v prodejnách nad 400 m2. Od roku 2022 by měl tento povinný podíl činit nejméně 55 procent. Česko by ovšem u řady těchto potravin nedokázalo zajistit odpovídající podíl z domácí produkce ani na samém startu kontroverzního nařízení. Nejisté je podle právníků i to, jak by stát na plnění kvót dohlížel.
Zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a podle kterého by od roku 2022 mělo být v obchodech 55 procent českých produktů a tento poměr by následně rostl, rozděluje zástupce zemědělských a potravinářských svazů a iniciativ. Česko by nebylo první evropsku zemí, která se o zvýhodnění domácích potravin pokusila. V minulosti to zkusilo například Rumunsko či Maďarsko, u EU však narazily.
Skandální - tímto výrazem označil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) snahu skupiny poslanců znovu prosadit kvóty na české potraviny. Podle svazu k tomu dochází v době pandemie koronaviru a těsně před koncem roku, což považuje za "hrubé zneužití politické moci a snahu vyhnout se veřejné kontrole".
Pandemie a opakované uzavírání hranic vrátily letos do hry úvahy o potravinové soběstačnosti. V EU nyní činí 101 procent a za dalších 60 let by se měla změnit jen minimálně. Uspokojit potřeby svého obyvatelstva zvládne i Česko - nadprodukci má v mléku a obilovinách, chybí však vlastní ovoce. Hůře jsou na tom Rusko nebo Čína, které spoléhají na dovoz. Ukazuje to analýza projektu Evropa v datech.
Které potraviny pokryjí spotřebu Čechů bez "pomoci" ciziny? Čeho vlastně nejvíce dovážíme a co naopak ve velkém vyvážíme? On-line deník Aktuálně.cz porovnal data statistiků, ministerstva i celní správy, aby zjistil, jak je na tom Česko s takzvanou potravinovou soběstačností, tedy nezávislostí na externích zdrojích. Nyní návrh na její zvýšení schválili poslanci navzdory varování expertů i zemí EU.
Potřebujeme zemědělství, které bude šetrnější k životnímu prostředí. A od státu mnohem větší podporu menším podnikům. Řešit blbosti, trvat na 63,75 procenta původní české potraviny na pultech je nebezpečné.
U Vyššího Brodu v jižních Čechách roste dům budoucnosti. Příprava trvala čtyři roky a jeho iniciátor doufá, že bude mít dlouhou životnost. "Tím největším oříškem je samozřejmě rozchodit dům komfortně bez přítomnosti inženýrských sítí. Na to byl potřeba poměrně široký technický tým," říká Pavel Podruh z firmy Český soběstačný dům. Podívejte se, jak bude vypadat dům s vlastní elektrárnou.
Jsme na počátku změny, je tu krize miliardy lidí, planeta bude i bez nás. Soběstačnost je o myšlení a o životě v rovnováze, lenost je ale brzda, buď musíme snížit naše nároky, nebo náš počet, kdyby všichni žili jako my, tak potřebujeme pět planet, říká Stanislav Miler, zakladatel Akademie soběstačnosti, kde publikuje naučná videa z oblasti ekologie a udržitelného životního stylu. Přišla krize, planeta ji zvládne, ale nevím, jak přechod ke změně zvládne osm miliard lidí, dodává.
Malý pozemek s ještě menší stavební plochou. Tak vypadá stavební parcela v Českém Krumlově, kterou letos pro studenty vybrala organizace České soběstačné domy. Budoucí architekti měli vymyslet, jak na pozemek vměstnat rodinný dům s vlastním zdrojem energie. Porotu oslovil hlavně dům se skleněnou fasádou a malou pořizovací cenou. Podívejte se i na další projekty.
Pražský architektonický ateliér Artikul představil na Designbloku první prototyp mobilního domu s názvem Mobile Hut (Domek na kolech). Soběstačné obydlí v základní verzi vyjde na milion korun.
Michiel De Backer a Martin Mikovčák ze slovenského studia Ark-shelter se navrhování minimalistických domků věnuji tři roky. Jejich idea je přitom jednoduchá, chtějí nabídnout co největší pohodlí i uprostřed přírody. Poslední projekt s pracovním názvem Do divočiny stojí uprostřed slovenských lesů a na ploše 40 metrů čtverečních nabízí útočiště pro všechny, kteří chtějí uniknout ruchu města. Dřevěný domek je zcela soběstačný a stojí zhruba 1 600 000 korun.
Slovenské soběstačné "vajíčko" vyjde na necelé dva miliony, mají o něj zájem lidé z USA i Evropy a pořídila si ho i oscarová herečka Susan Sarandonová. Momentálně je dům, který původně vznikl jako bydlení pro umělce, k vidění i v Praze.
