"Mačká se to na vás ze všech stran, všude kordony policajtů, musíte jít tam, kam vás oni pustí - a oni vás pustí tak, že na konci na vás čeká vodní dělo," popisuje Eva Janíková pětatřicet let staré zážitky. Byla jednou ze stovek lidí, kteří v Teplicích vyšli do ulic ještě před 17. listopadem 1989. A kterou stejně jako desítky dalších zmlátili příslušníci pohotovostního pluku, takzvané bílé přilby.
Debata iniciativy Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví účastníků "kotle" na Národní třídě ze 17. listopadu 1989, se strhla v hádku s pamětníky tehdejších událostí. Iniciativa tvrdí, že průvod záměrně přesměrovala Státní bezpečnost. Tehdejší studentská vůdkyně Monika MacDonagh-Pajerová se proti tomu ohradila. "Estébáci s námi žili, chodili s námi na koncerty i na fakultu. Věděli jsme to," říká.
V létě 1952 zemřel v česko-polském pohraničí za neobvyklých okolností příslušník Sboru národní bezpečnosti, který se účastnil zátahu proti polským zběhům. Desítky vojáků a esenbáků narušitele hranic nedopadly. I tak se střílelo. Rodina mrtvého policisty nikdy závěrům vyšetřování neuvěřila.
Čtvrtek 19. května 1949. Dva estébáci přišli do kancelářské budovy ve Vodičkově ulici v Praze zadržet bývalého strážmistra Sboru národní bezpečnosti Jaroslava Maršíka, který spolu se svými kolegy ze služebny na šumavské Kvildě pomáhal po komunistickém puči v roce 1948 převádět lidi prchající z totalitního Československa do Bavorska.
Na konci května 1978 se na hranicích Československa se západním Německem odehrálo nebývalé drama. Tři muži se pokusili dostat za železnou oponu pomocí uneseného autobusu plného dětí. Pohraničníci se je rozhodli zastavit za každou cenu. Na konci byla smrt nevinného člověka, od které uplynulo přesně 45 let.
Na jaře 1949 se skupina kolem Josefa Krysličky pokusila v Liberci uskutečnit útok na špičky KSČ. "Měla při májových oslavách provést pumový atentát na ústavní činitele, který měl být spáchán vložením pekelného stroje pod slavnostní tribunu. Dále pak měla provést destrukci na budově krajského sekretariátu KSČ a politické školy v Liberci," stojí v tehdejších vyšetřovacích spisech. Poplatných době.
Na konci jara 1980 se v západních Čechách udál otřesný případ, kdy voják uprchl v noci z kasáren a k ránu zavraždil čtyři lidi v bývalé hájovně, která sloužila jako motorest. Proč? To se nikdy přesně nezjistilo. Policie s armádou spustila rozsáhlou pátrací akci, která skončila na okraji Plzně.
Na podzim roku 1949 se na Mikulovsku odehrál incident, který mohl vyústit v mezinárodní roztržku mezi spojenci a pro zúčastněné skončit tragicky. Myslivci tu při honitbě postřelili vysokého představitele Rudé armády. Lidé v době sílících represí totalitní moci končili po vykonstruovaných procesech na popravišti či ve vězení s mnohem menšími prohřešky.
V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Televizní minisérie Král Šumavy: Fantom temného kraje, jejíž první díl v neděli večer odvysílala TV Nova, vypráví nejdramatičtější část příběhu šumavského převaděče Josefa Hasila. Ten začal roku 1948, kdy komunisté uzavřeli hranice, pomáhat emigrantům na Západ. A to v uniformě československé pohraniční stráže. Od Státní bezpečnosti dostal přízvisko Král Šumavy.
Podle skutečného příběhu československého převaděče Josefa Hasila natočil David Ondříček třídílnou minisérii. Jmenuje se Král Šumavy dle přezdívky, kterou pohraničnímu strážníkovi udělila Státní bezpečnost. Tento čtvrtek, tedy na státní svátek 17. listopadu, videotéka Voyo zveřejnila první trailer. "Střílet na lidi zezadu nebudu," říká v něm hrdina, jenž pomáhá uprchlíkům před totalitním režimem.
Přesně před sedmdesáti lety se odehrála jedna z nejvýraznějších a nejrozporuplnějších odbojových akcí bratří Mašínů. Aby si v odporu vůči komunistickému režimu opatřili zbraně, přepadli stanici Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích blízko Prahy. Při akci zabili jednoho příslušníka. Boj bratří Mašínů proti státní moci vyvrcholil v říjnu 1953, když po ozbrojeném střetu uprchli z Československa.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.
Zdeňka Ondráčka zvolila do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS pravděpodobně i velká část poslanců hnutí ANO. Proč, to není jasné. Hlasování bylo volné a proti Ondráčkovi byl na jednání klubu i šéf strany Andrej Babiš.
V roce 1982 vytvořila pražská civilní obrana s tehdejší policií - Sborem národní bezpečnosti - model, jak by Prahu poničilo zničení Orlické a Slapské přehrady. Plán nastiňuje také prvotní reakci a úsilí o zmírnění škod. Materiál nyní zveřejnil Archiv bezpečnostních složek.
Exředitel papírny Neograph Vladimír Sitta chápe trestní stíhání jako mstu za to, že u zakázky pro pražský dopravní podnik upozornil na vyvádění peněz k lobbistovi Ivo Rittigovi.
Před 40 lety byl odvysílán první díl Třiceti případů majora Zemana. Seriál Jiřího Sequense je dodnes považován za názornou ukázku komunistické propagandy. "Ještě před osmi lety vycházela DVD s Třiceti případy majora Zemana v nákladu 250 tisíc kusů na epizodu. Citlivost diváků vůči seriálu otupěla, nicméně stále je součástí jakési kolektivní paměti a hledání problematického vztahu k minulosti a socialismu," říká odbornice na československé normalizační seriály Irena Reifová.
Zákrok komunistické policie před 25 lety na pražské Národní třídě nebyl podle Zemana "nestandardním masakrem", byla to jedna z mnoha tehdejších demonstrací.
