V ruské Katyni zažilo Polsko v roce 1940 obrovskou tragédii, při příletu na vzpomínkovou akci o 70 let později se zase zřítilo polské vládní letadlo s prezidentem a dalšími představiteli země. Událost jako zahraniční redaktor České televize tehdy sledoval Miroslav Karas. Jak po patnácti letech na tuto tragédii vzpomíná?
Polský prezident Andrzej Duda a premiér Donald Tusk na nadcházející návštěvu Spojených států poletí každý jiným letadlem. Podle polských médií to uvedlo tiskové oddělení vlády. Jde o důsledek letecké tragédie u západoruského Smolenska z roku 2010, při které spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, dvojče šéfa strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského.
Nazývat Putinovu invazi na Ukrajinu válkou je v Rusku trestné. Přesto Vitalij Cicurov již několik měsíců sám veřejně protestuje proti této válce. Zatímco ho někteří Rusové podporují, on byl za své akce zadržen nebo v ulicích Smolenska brutálně zbit.
Donald Tusk je po intermezzu v čele Evropské rady znovu polským politikem. Bývalý premiér, který vyhrál volby dvakrát za sebou v letech 2007 a 2011, se vrátil do čela strany Občanská platforma, aby se s ní pokusil potřetí porazit vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského.
V carském Rusku to bývalo ženské vězení, nyní je to ale domov pro chudé rodiny, které nemají kam jít. I když se má jednat o dočasné ubytování, obyvatelé tráví roky uprostřed rozpadajících se, špatně osvětlených chodeb a čekají na trvalé bydlení.
Bývalý polský prezident Lech Walesa se má někdejšímu premiérovi Jaroslawu Kaczyńskému omluvit za své výroky o letecké katastrofě z dubna 2010. Ve čtvrtek o tom podle polských médií rozhodl soud v severopolském Gdaňsku. Walesa nicméně nemusí zaplatit 30 tisíc zlotých (asi 181 140 korun) na dobročinné účely, jak požadoval Kaczyński. Rozsudek není pravomocný.
Předseda Evropské rady Donald Tusk svědčil v procesu vedeném proti bývalému šéfovi jeho úřadu Tomaszi Arabskému a dalším členům jeho týmu.
Polské vládní letadlo, na jehož palubě byl tehdejší prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí, se zřítilo u Smolensku 10. dubna 2010. V nejnovější zprávě o tomto neštěstí uvádí polská podkomise, že za tragédií stály exploze.
Bádání znalců podle listu Gazeta Wyborcza nezjistilo stopy jakékoliv exploze předcházející pádu. Zásadní část viny nese posádka letounu, která vědomě porušila bezpečnostní zásady a rozhodla se přistát v husté mlze, když byl letoun před přistáním příliš nízko.
Na křídle polského vládního letounu, který havaroval před sedmi lety nedaleko ruského Smolenska, byly nalezeny stopy po výbuchu. Podle serveru Polskie Radio to ve středu uvedla polská vyšetřovací komise. Dosud se tvrdilo, že letoun měl poničené levé křídlo kvůli nárazu do borovice, který způsobil pád letadla. Poslední zpráva to však vyvrací. "Křídlo bylo poničené ještě před srážkou se stromem... velké škody na křídle nesou stopy po výbuchu," stojí v prohlášení komise. Během havárie letadla v roce 2010 zemřelo všech 96 osob na palubě, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vyšetřovací komisi sestavila vládní strana Právo a Spravedlnost vedená jeho bratrem Jaroslawem.
Donald Tusk začal ve čtvrtek vypovídal jako svědek v případu letecké katastrofy u Smolenska, při které v roce 2010 zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński. Bratr Lecha a předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński mu pohrozil, že se "má čeho bát". Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady podle něj postupoval ve vyšetřování katastrofy tak, aby nepoškodil rusko-polské vztahy. Upozornil, že se na Tuska vztahují polské zákony stejně jako na každého občana. Ten však odvětil, že se Kaczyńského nebojí a vyčetl současnému vedení země, že se snaží justici zneužívat proti politickým soupeřům.
Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.
V rakvi generála Bronislawa Kwiatkowského, který zemřel v roce 2010 při pádu polského vládního letounu u Smolenska, se našly během posmrtné exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí. Pondělní informaci polského bulvárního deníku Fakt potvrdila i krajská prokuratura. Tragické chyby provázejí pohřbívání těl havárie od samotného počátku. Kvůli záměně například musela být znovu pohřbena mrtvá těla bývalého polského prezidenta v exilu Ryszarda Kaczorowského nebo hrdinky odbojového hnutí Solidarita Anny Walentynowiczové. Při tragédii 10. dubna 2010 zemřelo 96 lidí včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
Spor o mladého oblíbence polského ministra obrany hrozí rozkolem ve straně Právo a spravedlnost. Šéf strany Jaroslaw Kaczyński chce oslabit moc ministra Antoniho Macierewicze, který si buduje vlastní mocenskou základnu. Od vítězství ve volbách v roce 2015 polská vládní strana nezažila horší krizi, než je právě probíhající spor.
Dva ruští dispečeři přispěli podle polské prokuratury k letecké katastrofě, při které se zřítil polský vládní letoun s bezmála stovkou lidí na palubě. Nové obvinění, o kterém v pondělí informovalo vedení polské prokuratury, Kreml odmítl. Na nedostatek důkazů upozorňuje i opozice konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost.
Polský ministr obrany Antoni Macierewicz podal na prokuratuře trestní oznámení kvůli podezření, že bývalý polský premiér Donald Tusk, který nyní předsedá summitům Evropské unie, se v souvislosti s katastrofou polského vládního letounu v dubnu 2010 u ruského Smolenska dopustil "diplomatické zrady". Oznámila to televize TVN 24 s odvoláním na mluvčí prokuratury. "Premiér Tusk uzavřel s (ruským prezidentem) Vladimirem Putinem nelegální dohodu v neprospěch Polska a za to by měl nést trestní odpovědnost," uvedl Macierewicz v tisku.
Polská prokuratura v pondělí oznámila, že předvolala předsedu Evropské rady Donalda Tuska na 15. března k výslechu. Má vypovídat jako svědek ke kauze z roku 2010, kdy byl polským premiérem. Podle polského serveru Niezalezna.pl se případ týká spolupráce polské kontrarozvědky SKW a ruské tajné služby FSB. Na té se měly obě strany dohodnout v dubnu 2010, hned po letecké tragédii u města Smolensk. Během ní zemřelo 96 lidí, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, bratra současného šéfa vládní strany Právo a spravedlnost Jarosława.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Teprve 27letý Bartlomiej Misiewicz pracuje od roku 2007 pro současného polského ministra obrany Antoniho Macierewicze, který je hlavním představitelem konzervativního křídla vládní strany Právo a spravedlnost. Za svou "kariéru" už proslul řadou skandálů, zkušení polští generálové v mladíkovi vidí jen aroganci smíšenou s nezkušeností a nedostatkem vzdělání. Při návštěvách posádek Misiewicz například vyžadoval vzdávání vojenských poct, na které má nárok jen ministr. Ten ho ale zatím odmítá propustit. Nechce, aby to vypadalo, že se podřizuje rozhodnutí někoho jiného.
Státy Evropské unie se musí brzy rozhodnout, jestli chtějí dál ve funkci předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Tomu na konci května vyprší mandát. Tusk má momentálně na starosti především unijní summity, a může tak výrazně ovlivnit, na čem se země EU domluví. Češi Tuska jednoznačně podporují, je jedním z jejich hlavních spojenců. Podpora mu však chybí v jeho domovském Polsku, kde jsou u moci jeho úhlavní nepřátelé. Mimo jiné kvůli tomu v úterý navštíví Polsko i německá kancléřka Angela Merkelová.
Ostatky prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie byly uloženy zpět do sarkofágu v kryptě krakovského hradu Wawelza přítomnosti prezidenta, premiérky či bratra zesnulého prezidenta. Kontroverzní exhumaci úřady podnikly z iniciativy vládnoucí konzervativní strany PiS. Ta má podezření, že se polská elita v letu do Smolenska stala obětí atentátu v důsledku spiknutí Ruska a Donalda Tuska.
Z iniciativy konzervativní strany Právo a spravedlnost dochází k novému vyšetřování katastrofy polského vládního letadla v ruském Smolensku před šesti lety, jehož součástí je exhumace ostatků exprezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti. Podle Kaczyńského bratra Jaroslawa nešlo o nehodu, ale o atentát v důsledku polsko-ruského spiknutí. Polská prokuratura tvrdí, že tento postup je zcela odůvodněný vzhledem k "závažným chybám a opomenutím" při vyšetřování v roce 2010 a k nedostatečné dokumentaci poskytnuté Ruskem.
Josef Pazderka, zpravodaj České televize, strávil v Polsku čtyři roky. Nešlo o jednoduché období. Polsko je podle něj zpátky v roce 1989. "Z pohledu Práva a spravedlnosti dochází k revoluci až teď," říká. "Prostor pro konstruktivní debatu je zákonitě velice malý. V té debatě jste buď Losna, anebo Mažňák. Buď příznivec Práva a spravedlnosti, anebo jeho zavilý protivník," vysvětluje. Do pražské domovské redakce se z Varšavy vrací v srpnu.
Opětovné zkoumání dosud nezpopelněných ostatků má být součástí vyšetřování, zda pád vládního letadla u ruského Smolenska nebyl atentátem na hlavu státu Lecha Kaczyńského. Hypotéza spiknutí hluboce rozděluje polskou politickou scénu. Vyšetřování vedené za předchozí liberální vlády dospělo k závěru o chybě pilotů. Polští prokurátoři informovali pozůstalé o tom, že exhumace nezpopelněných obětí je nezbytná pro rekonstrukci průběhu katastrofy a stanovení jejích příčin, přestože již uplynula řada let. Prokuratura chce rovněž napravit chyby v identifikaci některých obětí.
Před prezidentským palácem ve Varšavě stála čestná stráž u fotografie zesnulého prezidenta a jeho manželky, kteří 10. dubna 2010 zahynuli v troskách letadla. Z řad vládní strany Právo a spravedlnost, za níž stojí Kaczyńského dvojče, se začaly znovu ozývat hlasy, které tvrdí, že za pádem letadla byl ruský terorismus a nikoliv lidská chyba a špatné počasí.
