Česko čeká o víkendu změna času. V noci ze soboty na neděli se ve tři hodiny hodinové ručičky posunou o hodinu zpět. Z průzkumů ovšem vyplývá, že většina Čechů změnu času odmítá a přála by si její zrušení.
Aktuálně je systém emisních povolenek nastaven tak, aby k drastickému navyšování cen nedošlo, říká někdejší zpravodaj ČTK a bývalý zaměstnanec Evropské komise Karel Barták. Pojistky jsou platné do roku 2030, později by mohlo dojít k nárůstu cen. "U benzínu o nějaké dvě až čtyři koruny, u nafty kolem čtyř korun a třípokojového bytu na vytápění asi o 2 500 korun ročně," předpovídá.
Dohodáři budou mít nárok na dovolenou, rodiče dětí můžou žádat o práci z domova a dostanou za ni příspěvek na energie. Pracovní smlouva i výpověď bude digitální. Novela zákoníku práce, která se několik měsíců měnila pod náporem nebývalého množství připomínek od mnoha úřadů a organizací, míří na vládu. Přijata musí být co nejrychleji, aby Česko neplatilo EU vysokou pokutu.
Evropské ženy dostávají průměrně o 13 procent nižší plat než muži. Evropská unie ale nyní pracuje na návrhu zákona o transparentnosti odměňování, který má pomoci řešit stávající platovou diskriminaci na pracovištích a přispět k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Co může nová směrnice ve firmách změnit? Na to hledala odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Minimální mzda v Česku je nyní 15 200 korun, měla by však být 17 500 až 18 tisíc. Takové je doporučení evropské směrnice. Cílem je srovnat velké rozdíly v minimálních mzdách unijních zemí, aby byly přiměřeně srovnatelné a zamezilo se tak chudobě. S dosud nejradikálnějším zvýšením nejnižší mzdy proto počítá i současný návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Pro jsou odbory, proti podnikatelé.
Čtvrtina Čechů už potvrzuje platby v e-shopech pomocí otisku prstu nebo skenu obličeje. Řekl to generální ředitel karetní společnosti Mastercard Michal Čarný k příležitosti prvního výročí platnosti evropské směrnice PSD2, která zavádí zvýšení bezpečnosti prováděných transakcí pomocí silného ověření. České banky se s novými pravidly vypořádaly většinou pokročilejšími mobilními aplikacemi.
Budu hájit, aby rodičovská dovolená pro otce nebyla povinná. Znepokojuje mě ale, že takovou změnu může navrhnout ministryně práce Maláčová. Namítala, že je potřeba velká reforma, směrnice EU přitom nic takového nežádá, tvrdí poslankyně Pirátů Olga Richterová. Leccos z té směrnice už máme pořešené, ministerstvo ale podává zavádějící informace a nepracuje na tom, aby se vše stihlo, kritizuje.
Senátní petiční výbor se bude zabývat peticí proti odzbrojení, která kritizuje evropskou směrnici omezující vlastnictví zbraní a požaduje zakotvení práva na držení zbraní v ústavě. Při předání více než 100 tisíc podpisů se k jejím signatářům připojili předseda Senátu Jaroslav Kubera a senátor Martin Červíček (oba ODS).
Na internetu se doslova válí tisíce filmů. To by se mohlo brzy změnit. Stejný osud může potkat také miliony písní, které jsou k mání na YouTube. Posluchače ani diváky totiž obvykle nezajímá, kdo píseň na server nahrál - autory filmů a písní však ano. Podle nové směrnice, kterou v úterý schválili europoslanci, nyní pořady, na které nemá web autorská práva, zmizí. Bude to znamenat konec internetu? Připravili jsme srozumitelný přehled, který vysvětluje, co vlastně europoslanci ve Štrasburku v úterý schválili.
Přední polské noviny dnes vyšly s prázdnou první stránkou. Snaží se tak apelovat na poslance Evropského parlamentu, aby schválili kontroverzní reformu ochrany autorských práv na internetu. Informuje o tom agentura AFP.
Směrnice, kterou bude projednávat Evropský parlament, by zamezila svobodnému sdílení informací, pro wikipedisty bude těžší najít to, co potřebují, varuje předseda spolku Wikimedia ČR Vojtěch Dostál. Česká mutace internetové encyklopedie se na jeden den vypnula, aby na problém upozornila. Pokud směrnice projde, dá zpravodajským webům právo vybírat licenční poplatek za to, že někdo bude citovat část jejich obsahu, poznáme to všichni, Wikipedie je výkvět svobodného internetu, tvrdí Dostál.
Europoslanci nepodpořili kontroverzní návrh pravidel týkajících se autorských práv na internetu. Kritici návrhu tvrdí, že povede k cenzuře internetu.
Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně přes 900 000 Kč do té doby, než pravidla plně přejme. Česká republika zatím neurčila subjekt, který by zde pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv". Pravidla podle směrnice EU měla být přijata nejpozději během května roku 2016. Žaloba míří také na Lucembursko.
Firmám i úřadům se krátí čas přípravy na nové evropské nařízení na ochranu osobních údajů (GDPR). To ochranu soukromí zpřísňuje a zavádí také stamilionové pokuty. Banky nebo mobilní operátoři už hlásí připravenost. Ostatní společnosti ale zatím často ani nezačaly. Do startu GDPR chybí devět měsíců, taková doba je ale podle odborníků na provedení všech změn krátká.
Nepříznivý postoj ke směrnici o vysílaných pracovnících do jiných zemí Evropské unie Polsko podle premiérky Beaty Szydlové nepřehodnotí. "Budeme bránit naše stanovisko až do konce, protože je stanoviskem, které je v zájmu polských pracovníků," řekla. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu domlouval kompromis s šéfy české a slovenské vlády v Salcburku.
Členské země EU v úterý potvrdily směrnici, která zpřísňuje kontrolu nad střelnými zbraněmi v unii. Jde o poslední formální krok poté, co normu v polovině března schválil Evropský parlament. Cílem směrnice bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU. Česká vláda chystá proti směrnici žalobu. O jejím podání chce rozhodnout poté, co bude nyní směrnice publikována v unijním věstníku. Směrnice začne platit 20 dní po zveřejnění ve věstníku, státy jsou povinny zahrnout ji do svého vnitrostátního práva do 15 měsíců.
Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona u účetnictví, která realizuje směrnice zadané Evropskou unií. Podle ní by měly velké firmy poskytoval státu také informace nefinančního rázu jako například otázky týkající se životního prostředí, dodržování lidských práv či korupce. Podle kritiků jde o zbytečnou administrativní zátěž pro firmy, někteří novelu označili dokonce za nesmyslnou.
Nejméně deset členských států Evropské unie, včetně České republiky, vystavilo takzvanou žlutou kartu březnovému návrhu Evropské komise na nová pravidla pro odměňování pracovníků vysílaných zaměstnavatelem do zahraničí. Parlamenty zemí EU mohou tímto způsobem přinutit Evropskou komisi, aby předložený návrh znovu přezkoumala a případně změnila. Základem plánu je, že by zaměstnanci vyslaní do zahraničí dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků. Země ze střední a východní Evropy se obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem.
Česká republika do svého právního rámce do konce loňského roku netransponovala osm směrnic Evropské unie. Pokud by Česko evropské směrnice do svých zákonů nepřevtělilo, hrozila by mu za to finanční sankce od EU. Evropská komise kvůli tomu podle zprávy vedla proti Česku 46 řízení.
Francie, Belgie nebo Německo chtějí prosadit změnu směrnice, která by zakazovala řidičům nákladních aut trávit hodiny odpočinku v moderně vybavených kabinách. Povinně by museli přespávat v soukromí nebo v hotelích a dokazovat to policii například účtenkami. Podle ministra dopravy Dana Ťoka se ale Česko staví spolu s dalšími státy na odpor. "Je to o vztahu speditérské firmy a řidiče, kde tráví povinný odpočinek a co mu firma zaplatí," tvrdí Ťok. Na lednové schůzce chce společný postup probrat se zeměmi visegrádské čtyřky - tedy se Slováky, Poláky a Maďary.
Desítky českých lékařů řeší problém: nachytali se na fintu portugalské společnosti Temdi. Mysleli si, že si objednávají bezplatnou inzerci v katalogu evropských zdravotníků, místo toho ale podepsali placenou službu. Firma teď po nich vymáhá desítky tisíc korun. Zdravotníci se proto masově obracejí na Českou lékařskou komoru. Případem už se zabývají také europoslanci - chtějí kvůli nekalým praktikám takzvaných katalogových firem měnit legislativu.
Plánovanou léčbu v Česku podstupuje stále více cizinců. Jen za poslední tři roky se jejich počet zvedl o pětinu. Nejčastěji sem přijíždějí kvůli neurochirurgickým zákrokům, očním operacím či transplantacím. Žádané jsou také náhrady kloubů. Naopak Češi možností léčit se v zahraničí nevyužívají. Za lékařem do ciziny loni vyrazilo jen 89 lidí. Také Čechům přitom evropská směrnice cestovat za péčí do zahraničí umožňuje, náklady by měla proplatit pojišťovna.
Směrnice i do budoucna prakticky vylučuje klonování hovězího dobytka, vepřů, ovcí, koz či koní chovaných a rozmnožovaných pro zemědělské účely. Na trh se nemají dostat ani produkty jejich potomků.
Stále větší počet lidí sleduje televizi a poslouchá rádio zdarma přes internet na počítači, telefonu nebo tabletu. Generální ředitel ČT Petr Dvořák po nich zřejmě bude chtít peníze.
