Rok 2026 nabídne příležitostným pozorovatelům i zapáleným lovcům nebeských jevů zajímavou podívanou. Na obloze se vystřídají meteorické roje, dechberoucí planetární seskupení, noční svítící oblaka i vzácné zákryty. Hlavně se ale v létě dočkáme mimořádného zatmění Slunce, jaké Evropa nezažila desítky let. Vidět půjde i z Česka.
Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Astronomové letos oznámili, že kolem naší planety krouží do vzdálenosti 45 milionů kilometrů už přes 40 tisíc objektů – od několikametrových úlomků až po kilometrové obry. Všechny se pohybují po drahách, které je mohou přivést relativně blízko k naší planetě.
Byla to jedna z mála jistot klimatologie: severní a jižní polokoule odrážely zpět do vesmíru téměř shodné množství slunečního světla. Tato křehká rovnováha se však nyní hroutí. Nová studie NASA ukazuje, že Země „tmavne“ a absorbuje více tepla. Největší změny se odehrávají na severu a na vině je paradoxně i to, co považujeme za úspěch – čistší vzduch nad Evropou a Asií.
Na první pohled je to obyčejná silueta člověka před Sluncem. Fotomontáž, řekli by mnozí. Jenže tentokrát nejde o trik, ale o skutečný snímek, za kterým stojí logistika hodná vědeckého experimentu. Kombinace přesné navigace, znalostí aerodynamiky, astronomie a schopnosti trefit se do okamžiku, který trvá jen zlomek sekundy. A výsledek? Unikátní a dechberoucí snímek: Ikarův pád.
V noci z úterý na středu jsme mohli pozorovat neobvyklý jev – polární záři, která se na obloze objevila i v našich zeměpisných šířkách. Za tento světelný tanec mohou tři mimořádně silné erupce na Slunci, které v uplynulých dnech uvolnily do prostoru oblaka nabitých částic mířících přímo k Zemi. Podle astronomů to ale zdaleka nemusí být konec.
Dnes večer a zřejmě i v dalších dnech bude možné i z Česka spatřit polární záři. Pozorování ale může komplikovat mlha, nízká oblačnost a jasný Měsíc, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Sice si ještě chvíli počkáme, ale jedna z nejpozoruhodnějších událostí celého století se blíží. Slunce 2. srpna 2027 zcela zmizí za Měsícem na dlouhých šest minut a 23 sekund, což je na takovou kosmickou událost mimořádně dlouhá doba. Vzácná nebeská podívaná však neláká jen délkou trvání, ale i místy, ze kterých ji bude možné pozorovat.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
V sobotu přejde přes Česko studená fronta, denní teploty se o víkendu budou pohybovat kolem deseti stupňů Celsia. V noci na neděli může mrznout. Po víkendu se pak oteplí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zemi mohou ohrožovat asteroidy, které pro astronomy zůstávají "neviditelné". Skryté v záři Slunce a sdílející oběžnou dráhu s Venuší totiž unikají našim teleskopům – a přitom mohou docela dobře křížit dráhu Země. Vědci zároveň varují, že některé z nich by při dopadu dokázaly způsobit zkázu srovnatelnou s explozí stovek megatun výbušnin.
Ještě před pár lety to vypadalo, že Slunce vstupuje do dlouhého období klidu. Jeho aktivita od 80. let minulého století postupně slábla, až dosáhla v roce 2008 historicky nejnižších zaznamenaných hodnot moderní éry. Namísto očekávaného útlumu ale přišel překvapivý zvrat. Slunce se probouzí a vědci zatím netuší proč.
Na první pohled působí naše planeta naprosto stabilně: slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže realita je mnohem složitější. Země se neotáčí stále stejně: v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobě může naopak zrychlovat. A právě tato kombinace hraje důležitější roli, než by se mohlo zdát. Možná dokonce rozhodla o tom, že dnes máme v atmosféře kyslík.
Noc na úterý slibuje v našich zeměpisných šířkách mimořádnou podívanou. Po několika měsících bychom se opět mohli dočkat polární záře. Dorazit by k nám měl oblak elektricky nabitých částic ze Slunce, který způsobí střední až silnou geomagnetickou bouři. Počasí bude pozorování přát hlavně na Moravě.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
Nad severním pólem Země se odehrálo neobyčejné kosmické drama. Vědci se o něm ale dozvěděli až mnohem později. Teď, po jedenácti letech, konečně mají k dispozici první detailní analýzu jevu známého jako vesmírný hurikán. A výsledky naznačují, že je hrozivější, než se původně myslelo.
Lidé se před sluncem chránili odnepaměti. Mění se jen způsob. Zatímco před dvěma tisíci lety si po těle mazali bláto, dnes ho nahradily voňavé opalovací krémy v praktických tubách. Na trhu jsou desítky druhů a značek, jen si vybrat. Jenomže jak? S volbou správného faktoru i vhodnou aplikací krému vám v dalším díle našeho videoseriálu "Doktore, poraďte!" pomůže praktický lékař Petr Šonka.
Čtyři století se vědci snažili rozluštit záhadu, proč sluneční skvrny zůstávají stabilní celé měsíce. Teď se jim to konečně podařilo. Nová metoda, která odstranila rušivé vlivy zemské atmosféry, odhalila, že skvrny drží pohromadě křehká rovnováha tlakových a magnetických sil. Tento objev může pomoci lépe předpovídat nebezpečné sluneční bouře.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Předčasné stárnutí kůže, vznik vrásek, pigmentových skvrn nebo zhoršení jizev po akné. Před slunečním zářením, které má všechny tyto „neduhy“ na svědomí, je třeba mít se na pozoru. Ochranu pleti poskytne opalovací krém s tajemnou trojicí písmen SPF. Právě o „faktoru ochrany před sluncem“ však koluje řada mýtů.
Slunce a léto máme rádi, ale když to s horkem přeženeme, může jít o život. Lidí, kteří kvůli přehřátí skončí v péči lékařů, v Česku už několik let setrvačně přibývá. Jak poznat, kdy jde „jen“ o úžeh a kdy už o nebezpečný těžký úpal? Naučte se, jak správně poskytnout první pomoc, kdy volat záchranku a jak těmto stavům vůbec předejít. Aktuálně přináší kompletní shrnutí.
Evropská kosmická agentura zveřejnila první snímky sluneční koróny z mise Proba-3. Dvěma družicím, které jsou schopné letět ve formaci na milimetr přesné, takže fungují jako jedna, se podařilo vytvořit umělé zatmění Slunce.
Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla unijní klimatická agentiura Copernicus. Podle ní se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
Léto ve Spojeném království je něco jako UFO. Všichni o něm mluví, objevuje se velmi sporadicky a často to ani léto v pravém smyslu není. Met Office (meteorologická služba) sice každý rok varuje, že se můžeme těšit na největší vlnu veder za posledních sto let, ale realita se odehrává spíše v režimu náhodných vln veder, tzv. heatwaves, které přijdou jen tu a tam a obvykle trvají jen několik dní.
K Zemi se v těchto dnech přibližuje nově objevená kometa C/2025 F2 (SWAN). V současnosti ji mohou vidět lidé na severní polokouli, tedy i v České republice. K jejímu pozorování postačí běžný dalekohled.
Poslední březnovou sobotu budou moci lidé pozorovat částečné zatmění Slunce i ve střední Evropě. Česko bude na okraji zóny úkazu a zatmění bude viditelné okolo poledne. Při maximální fázi bude Měsíc zakrývat až 22 procent průměru slunečního disku.
