Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát to schválil v novele školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se ocitá pod stále větším tlakem kvůli placení nepedagogických pracovníků, tedy uklízeček, kuchařek či školníků. Bekovi se už několik měsíců nedaří ve sněmovně prosadit, aby je platily obce a kraje. Kvůli tomu ale hrozí, že příslušná novela školského zákona vůbec nevstoupí v platnost, takže v koši skončí řada důležitých věcí.
Nechtěl bych být na místě žádného učitele, škola je nesvobodný systém, jsme vedeni k poslušnosti k autoritě, rodič je nucen odvádět děti do školského systému, i když s ním nesouhlasí. Můj syn úkoly dělat nemusí, ale není kvůli tomu černou ovcí třídy, děti to vůbec neřeší, říká bloger, který vystupuje pod přezdívkou Táta parťák. Pro svého syna vymohl, že ve škole nemusí úkoly dělat. Dodává, že si jeho syn sám vybere, jestli je pro něj úkol zajímavý, nebo jestli se chce věnovat něčemu jinému. Do školy se už ve druhé třídě prý tolik netěšil.
Od roku 2020 má začít povinnost přijímat dvouleté děti do mateřských škol. Tuto podmínku chtějí zrušit senátoři a poslanci ODS, kteří navrhují novelou školského zákona navíc odstranit i povinnost předškolního vzdělávání pětiletých dětí.
Ve středu uplynou čtyři roky od chvíle, kdy se Miloš Zeman stal prezidentem, a začne se počítat jeho poslední rok v této funkci. Za tuto dobu využil celkem šestkrát své právo vetovat zákony. Přijetí normy ale zablokoval pouze jednou, ve zbývajících pěti případech jej poslanci přehlasovali. Dva zákony prezident napadl také u Ústavního soudu. V únoru navíc oznámil, že nepodepíše sněmovní verzi novely zákona o národních parcích, kterou poslanci schválili. Zeman při svém vystoupení v dolní komoře podpořil senátní verzi.
Ředitel školy by měl mít povinnost vyloučit žáka nebo studenta, který opakovaně slovně nebo fyzicky útočí na učitele nebo spolužáky ze školy. Navrhuje to novela školského zákona, kterou připravuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Diskuse o postavení a ochraně učitelů se v poslední době objevovaly například v souvislosti s kauzou šikanované učitelky Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze.
Vojtěch Polášek je jedním z prvních dětí, které chodily na běžnou základní školu, i když jsou nevidomé. Dnes studuje informatiku na vysoké škole a podporuje nový zákon, který má od září integraci usnadňovat. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít zákonný nárok na podporu, ať už ve formě asistenta, pomůcek či odborné pomoci. Má tak usnadnit vzdělávání dětí s postižením v běžných třídách. I podle Poláška umí běžná škola připravit na život lépe než škola speciální.
Poslanci schválili v prvním kole nová pravidla pro financování škol. Nynější systém financování nezohledňuje rozsah vzdělávání, rozdíly mezi obory, zvýhodňuje školy s vyšší naplněností, uvedla ministryně školství Kateřina Valachová. Novela se nelíbí opoziční ODS, podle které je návrh horší než současný stav. Ministerstvo školství náklady na financování změny systému odhadlo pro první rok na 2,5 až pět miliard korun.
Školy přestanou být od roku 2018 financované pouze podle počtu žáků, ale také dle počtu odučených hodin, potvrdila vláda schválením školského zákona. Informoval o tom mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Náklady na změnu systému financování vyčíslilo ministerstvo školství na 2,5 až 5 miliard, ministryně Valachová se však domnívá, že skutečné náklady budou nižší. Reforma se týká mateřských, základních středních a vyšších odborných škol, konzervatoří i školních družin. Současný systém byl podle ministerstva nespravedlivý, neboť se lišil v jednotlivých krajích. Nyní by se financování mělo sjednotit.
Jednou z cest, jak matematiku a závěrečnou zkoušku z ní přiblížit žákům středních škol, je testy více provázat s otázkami z finanční gramotnosti. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové bude pro děti matematika přístupnější, když se v ní budou setkávat s něčím, co znají z praktického života.
Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla argumenty Svazu měst a obcí, že za čtyři roky nebudou obce schopné zajistit místa ve školkách i pro dvouleté děti. Kvůli tomu ve středu prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. "Stanovisko Svazu měst a obcí považuji ze dvou třetin za zcela lživé, zbytek je nepravda," uvedla na krátkém tiskovém brífinku Valachová. Novela školského zákona obsahuje také povinný poslední rok školky, povinnou maturitu z matematiky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy. K přehlasování prezidentského veta je potřeba 101 poslaneckých hlasů. Pokud poslanci proti prezidentovi hlasovat nebudou, celá novela spadne pod stůl.
Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu školského zákona. Uvedl, že dal na doporučení Svazu měst a obcí. Vadí mu povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol a také místa pro dvouleté děti, které by mohly nastoupit od roku 2020. Podle Zemana nebudou mít školky dostatek času, aby se na ně připravily. Zeman zmínil i podporu inkluze, ačkoli ji tato novela vůbec neřeší. Ministryně školství Kateřina Valachová je zklamaná. "Tímto krokem se rodičům opět nepomůže a to ani ve slaďování rodinného a profesního života," uvedla.
České školství má zažité stereotypy, se kterými je potřeba bojovat. Podle diskutujících na páteční panelové diskuzi pořádané Českou středoškolskou unií je nutné, aby změny iniciovali samotní žáci a učitelé. Když už ke změně má dojít, často je odmítnuta rodiči studentů a veřejností. To je podle Ondřeje Šteffla ze společnosti SCIO i případ inkluze.
Ústavní soud odmítl návrh na zrušení inkluze ve školství. Návrh podal advokát Richard Novák zastupující rodiče devíti žáků a pedagoga. Rodiče navrhující zrušení inkluze se domnívají, že dětem s postižením nepomohou srovnat rozdíly mezi nimi a ostatními školáky ani asistenti. Podle soudu ale fyzické osoby nejsou oprávněné napadnout přímo ustanovení školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky. Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními.
Sněmovna schválila novelu školského zákona. Pro předškolní děti tak bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy a ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
Ministerstvo školství zapracovalo několik novinek do návrhu novely školského zákona, který ve středu schválila vláda. Od září 2017 nově přibude do povinné školní docházky poslední rok předškolního vzdělání. Na jaře téhož roku by se měly poprvé konat jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol a od roku 2021 by měla být pro některé obory povinná maturita z matematiky.
Komentář Martina Fendrycha: Děti povinně do školy od pěti let. Aby rodiče mohli dělat kariéru. Výchova dítěte u nás zřejmě není práce. Proč je to povinné? Kvůli sociálně vyloučeným oblastem.
Komentář Martina Fendrycha: Sociální začleňování u nás začalo mít fazonu, řád. Ministr Dienstbier to teď ničí.
Podle společnosti Cermat se k letošnímu pilotnímu projektu přihlásilo 630 středních škol, což je zhruba 55 procent.
Zástupci členských zemí Unie v úterý v Bruselu už podeváté jednali o nejdůležitějších aspektech romského začleňování.
Poslanci schválili novelu školského zákona. Po dlouhé debatě neprošel registr učitelů ani domácí vzdělávání pro starší děti.
Moderní je dnes hodnotit žáka slovně. Jenomže hodnoťte slovně šedesát dětí v osmi předmětech. To aby se z vás stala kantorka-spisovatelka.
Komentář Martina Fendrycha: Stát čím dál víc přebírá roli rodiny, otce a matky. A rodiče si na to zvykají - výchovu svých dětí ochotně přehodí na školu, na stát, a vyžadují ji po něm. Tragické.
Novelu bude nyní projednávat školský a sociální výbor. Obsahuje i jednotné učňovské zkoušky.
Ministr školství se chce zaměřit na zvýšení kvality výuky učitelů a odpovědné řízení vzdělávacího programu. Jednou z metod má být i povinná předškolní výchova dítěte
