Indonéské úřady začaly znovu prověřovat program školních jídel zdarma. Tento týden se totiž přiotrávilo téměř 700 žáků ve dvou školách v provincii Yogyakarta. Program byl hlavním předvolebním slibem prezidenta Prabowa Subianta, ale podle údajů nevládní organizace JPPI už po konzumaci nekvalitního jídla od začátku letošního roku onemocnělo asi 15 tisíc dětí. Informovala o tom agentura Reuters.
Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která bude platit od příštího školního roku, budou moci donést do jídelny i své obědy. Nebude se to týkat jen dětí se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Vyhláška, která změní potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má však i své kritiky.
Omezit sladké nápoje, méně soli, povinně víc luštěnin a ryb, zelenina nebo ovoce v každém denním jídle, povinný podíl biopotravin, omezit maso. Ministerská vyhláška o školním stravování je před schválením. Odborníci ale varují, že na revoluční změnu nejsou připraveny školy, kuchařky ani samotné děti. Zdravější stravování se navíc také prodraží.
Už už to vypadalo, že Renata Černá bude muset za dva měsíce vařit dětem ve školní jídelně podle pravidel, která jako výživová specialistka neuznává. Stát nakonec ustoupil, povinnost vařit podle nové vyhlášky se odkládá o rok, a právě i díky paní Černé. Jejímu boji proti překotným změnám ale chtěly úřady zabránit. "Kdybych mlčela, vyčítala bych si to," říká dnes vedoucí jídelny.
Školní jídelny by měly servírovat méně soli a cukru, polévek ze sáčku, džusů nebo slazených jídel. Méně často by se mělo objevovat mléko nebo maso, počítá se ale s jeho většími porcemi. Odborníci odeslali ministerstvu školství doporučení, jak upravit 30 let starý spotřební koš, který obsahuje vyhláška. Platit by mohla od příštího školního roku.
Děti jedí ve školních jídelnách podle stejných pravidel jako jejich rodiče před čtyřiceti lety. Spotřební koš, který udává denní doporučené množství potravin podle věku žáka, se od té doby nezměnil. Nyní se chystá jeho změna. Ubyde masa nebo brambor, mírně přibydou celozrnné obiloviny, ovoce či zelenina. Co čeká žáky v jídelnách, popisuje pro Aktuálně.cz hlavní tvůrkyně změn Alexandra Košťálová.
Celá Základní škola a Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského na Praze 1 v pondělí stávkuje. Nikdo ze zhruba 800 dětí a učitelů na oběd do nedaleké jídelny ve Zlatnické ulici nejde. Přesto jídelna funguje, a i když by všech devět kuchařek nejradši protest podpořilo, jejich platy jsou tak malé, že den bez výplaty pro ně nepřipadá v úvahu.
Nejoblíbenějšími jídly v českých školních jídelnách jsou svíčková omáčka, filet z tresky a smažený řízek. Ze sladkých jídel si žáci a studenti nejčastěji objednávají dukátové buchtičky s vanilkovým krémem a mezi polévkami kraluje zeleninový vývar s rýží.
„To, že systém školního stravování funguje, je díky lidem, kteří v něm za ty platy ještě pracují. Jejich průměrný věk je 55 let a pokud se něco nestane, tak nevím, kdo tu službu bude za pár let dělat. Navíc v systému chybí pravidla a kde nejsou pravidla, tam si každý vytváří svá vlastní,” říká Alexandra Košťálová z projektu Máme to na talíři, který se snaží školní jídelny změnit.
V roce 2019 trpěla nadváhou či obezitou zhruba pětina českých dětí ve věku mezi 11 a 15 lety. Už před pandemií tak Česko patřilo k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou. Jak tuto situaci ovlivnila pandemie? A co s sebou přináší takzvané nutriční skóre, které připravuje EU? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz klinická nutriční terapeutka Edita Weidenthalerová.
Nevím, kde na to stát vezme, v rozpočtu máme na příští rok sekeru 40 miliard, tvrdí Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 v duelu DVTV. Hladovějících dětí je více než 100 tisíc, nejspravedlivější by bylo vytvořit pro všechny stejnou příležitost, oponuje bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD. Její návrh zřejmě podpoří i koaliční hnutí ANO. Pan premiér to použil jako mlhu pro důležitější věci, kritizuje Adamová. Pomoc rodinám by neměla být více a více komplikovaná a byrokratizovaná, říká Valachová.
Zavést školní obědy zdarma všem, nejen chudým dětem, by bylo v důsledku asociální. Peníze by chyběly jinde, na skutečně potřebné věci.
Ve školních jídelnách chybí kuchařky, je pro ně frustrující, když dítě bez ochutnání jídlo hned vrátí, UHO nikdy neodbouráme, záleží, jak kuchař výpek udělá, tvrdí šéf Asociace školních jídelen Karel Jahoda. Dodává, že Asociace nebyla založena proto, aby odbourala univerzální hnědou omáčku, ale chtějí cestou workshopů a seminářů motivovat pracovníky školních jídelen se zlepšovat.
Ve školních jídelnách už dávno nevládne jen rajská omáčka a buchtičky se šodó, i když i ty stále u žáků patří k oblíbeným jídlům. Na dětské talíře se dostávají i moderní potraviny, jako je bulgur, červená řepa, quinoa či chia semínka. V soutěži o nejlepší školní oběd ale nakonec vyhrála jídelna ze Základní školy Petrohrad v Černčicích se svým zdravým menu, které ale vycházelo z klasických českých jídel.
Kreativní šéfkuchaři sítě restaurací Ambiente vyrazili do základní školy v Neratovicích, která je zapojena do projektu Skutečně zdravá škola. Po boku tamních kuchařek uvařili dětem chřestovou polévku, svíčkovou s domácím knedlíkem a těstovinový salát s tuňákem a jogurtovým dresinkem. Tedy jídla, která se v neratovické jídelně běžně vaří. „Byli jsme překvapení, jak skvěle mají v jídelně zorganizovanou práci – na všechno mají systém a všechno dělají společně,“ chválí práci kreativní šéfkuchařka Ambiente Jana Bilíková s tím, že spolupráce byla oboustranně přínosná. Trojice si vyzkoušela i výdej zhruba sedmi stovek obědů. Jak den v neratovické škole vypadal, se podívejte ve fotogalerii.
Ministerstvo školství vydalo vyhlášku, která zakazuje prodej nezdravých potravin ve školách. Ve školním bufetu na základní škole v Kostelci nad Černými lesy zůstaly prázdné regály. Nájemkyně vypověděla smlouvu. Ředitelka Lenka Rosensteinová se rozhodla udělat poslední pokus a bufet zachránit.
Na začátku školního roku čeká žáky i učitele řada změn. V automatech či bufetech už si brzo nekoupí nezdravé bagety, brambůrky, ale ani přeslazené tyčinky. Začne platit takzvaná pamlsková vyhláška, která prodej nezdravých potravin ve školách zakazuje. Ministerstvo školství také rozhodlo o tom, že od příštího září budou muset všechny děti na prvním stupni základní školy projít plaveckým výcvikem. Učitelé se mohou těšit na tučnější výplaty, zároveň ale některým přibudou nové povinnosti spojené s proinkluzivním zákonem, který zajišťuje podporu dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami. V některých třídách díky tomu přibudou asistenti, s nimiž se učitelé budou muset naučit spolupracovat.
V Brně se utkala desítka jídelen z celé republiky o to, kdo uvaří nejlepší školní oběd roku. Tříčlenné kuchařské týmy měly na přípravu polévky, hlavního chodu a dezertu pouhé dvě hodiny. A musely se vejít do cenového limitu 34 korun za všechny chody. Podívejte se, jak své do detailů promyšlené pokrmy připravovaly.
V Brně se o titul nejlepšího školního jídla roku utkala desítka jídelen z celé republiky. A měly nesnadný úkol: bezmasé tříchodové menu, které stojí maximálně 34 korun a musí být uvařené do dvou hodin. Porota je do finále klání vybrala z 52 účastníků. V soutěži nakonec zvítězilo zařízení školního stravování F-gastro catering z Vrchlabí. Odborníky zaujalo farmářskou polévkou, houbovým rizotem a netradičním dezertem, fazolovým brownies s banánem.
Normy na potraviny pro vaření školních obědů jsou zastaralé, platí už přes 20 let. Obsahují například velké množství mléka, neřeší kvalitu potravin či pestrost stravy. Státní zdravotní ústav připravuje metodiku, která zohlední nové poznatky o výživě a mohla by spotřební koš nahradit.
Konzumace párků nebo uzenin může způsobovat rakovinu stejně jako užívání alkoholu nebo cigaret, varovala v pondělí Světová zdravotnická organizace. A hlavní hygienik předesílá, že s tím bude počítat při sestavování doporučených výživových dávek. To by se mohlo dotknout například školních jídelen. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček oproti tomu žádná opatření nechystá. O škodlivosti uzenin se totiž už podle něj ví dlouhodobě.
V nejlepší školní jídelně, kterou vyhlásil Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, se vaří kuskus nebo králík s bulgurem. Vedoucí jídelny mateřské školky ve Vídni u Velkého Meziříčí si potrpí na lokální potraviny, stejně jako její vzor Zdeněk Pohlreich.
Už sedmdesát let většina českých dětí obědvá ve škole. Ne každý na to má nejlepší vzpomínky. Univerzální hnědá omáčka, šlacha z předního hovězího a knedlík. Páchnoucí hadr na otírání táců, křik dozorujících učitelů a kýble plné nevábných zbytků. Na to, že tomu tak nemusí být, se snaží upozornit asociace provozovatelů školních jídelen. U příležitosti výročí rozvoje školního stravování uspořádali v Praze slavnostní konferenci. A ocenili nejlepší školní kuchyně. Vyhrála ta ve Vídni. Nenápadné obci kousek od Velkého Meziříčí.
Finále šestého ročníku soutěže o nejlepší školní jídelnu se zúčastnilo 10 týmů. Mezi finalisty se nedostala žádná z pražských ani brněnských jídelen. Letošním tématem byla moderní a zdravá kuchyně.
V Praze se utkalo 10 finalistů soutěže o nejlepší školní jídelnu v zemi. Cenový strop jídel byl 34 korun. Podmínkou bylo použití králičího masa a hlavním tématem zdravá a moderní strava.
