Foukání a malování skleněných vánočních ozdob zůstává českou specialitou ceněnou ve světě. Byť už tradici drží jen několik posledních lokálních dílen a družstev. Jestli je ale jedno místo, které i v návalu levných plastových náhražek z Číny a stále kvalitnějších ozdob z Polska ukazuje, jak řemeslo nejen udržet, ale i oživit, pak je to manufaktura v jizerské Poniklé. Tady mají Vánoce celý rok.
Na severu Čech, na území sklářských mistrů, vznikl sen. Skleněný sen, který září uprostřed arabské pouště – v luxusním obchodním centru Solitaire Mall v Rijádu. Právě tam nově visí nejdelší lustr světa. Nejde však jen o rekordní světelný objekt, ale i o příběh o trpělivosti, řemeslné zručnosti a odvaze tvořit ve velkém.
Jeden z nejúžasnějších sklářských příběhů odstartovaly rodinné tragédie. Ty nesl Leopold Blaschka těžce, proto se rozhodl odcestovat lodí, která však uvízla na Azorech. Právě díky tomu si mohl detailně prohlédnout mořské tvory, které následně přetvořil v unikátní skleněné skvosty. Tomuto řemeslu se začal věnovat i jeho syn, se kterým vyrobil věhlasné skleněné rostliny pro Harvardskou univerzitu.
Přes den se ve skleněných baňkách láme sluneční světlo, v noci září pestrými barvami. Uměleckou instalaci Jiřího Pačinka a jeho kolegů ze sklárny Pačinek Glass si mohou návštěvníci prohlédnout v botanické zahradě v pražské Troji. Zahrají jim k tomu tóny skleněné harfy, které výstavu doprovází. Květy i různé tvory ze skla zde mohou lidé sledovat i během večerních prohlídek.
Dříve toto řemeslo dávalo v českých zemích práci tisícovkám lidí. Nápor levných plastových náhražek z Číny však řada podniků nezvládla. A tak se dnes náročnému tahání, foukání a malování skleněných ozdob věnují už jen desítky řemeslníků - tedy hlavně řemeslnic. "Chlap nikdy nebude mít takovou trpělivost," míní Jaroslav Veverka z opavské Slezské tvorby, kde výrobu obnovili navzdory ničivé povodni.
Česká umělecká scéna se dlouhodobě potýká s konfliktem generací. Starší provokuje tvorba té mladší a hlasitě o tom diskutuje. Podle ředitele festivalu Czech Design Weeku Lukáše Pipka je ale podpora mladých umělců a jejich nápadů zásadní. "Když dospívají mladí lidé, dospívá s nimi i celá společnost, " vysvětluje v rozhovoru s tím, že nastupující umělecká elita vnímání Čechů významně formuje.
Ve své tvorbě čerpá ze sexuality, fetiše a undergroundových hnutí. Umělkyni Kateřinu Handlovou na vysoké škole ovlivnil Rony Plesl, který jí po dokončení studia symbolicky uvolnil pozici umělecké ředitelky ve sklárně Rückl. "Jsem z jiné generace a navíc žena, takže jsem do kolekcí začala propisovat křehkost a ženský element," říká v galerii autorka medailí na MS v hokeji a cen pro Interiér roku.
Studentka pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Anna Martínková v roce 2022 dokončila jako svou školní práci skleněnou kropenku, která je poctou českému architektovi Janu Blažejovi Santini-Aichelovi. V pondělí ji premiér Petr Fiala přivezl jako jeden z darů americkému prezidentovi Joe Bidenovi. "Takové ambice jsem nikdy neměla, ale je to pro mě nádherná zpětná vazba," říká Martínková.
Boeing 737-800 japonských aerolinek All Nippon Airways se na cestě do prefektury Tojama musel vrátit zpět do Tokia, neboť posádka objevila prasklinu na jedné z vnějších vrstev čelního skla kokpitu. V sobotu o tom informovala agentura Reuters.
Nikdo na světě nepracuje se sklem tak jako český umělec Rony Plesl. Sochami, které vytváří unikátní technikou, vzal loni dech návštěvníkům Mezinárodního bienále umění v Benátkách. Čeští diváci teď mohou jeho průzračná díla vidět v pražské galerii Kodl. Plesl se v nich často dotýká pomíjivosti života, právě takové umění má totiž sám rád. "Připomíná mi, abych žil dobře a naplno," říká v rozhovoru.
Stromy rostou z nebe se jmenuje projekt, který sklářský výtvarník Rony Plesl představil u příležitosti loňského Benátského bienále a jehož prostřednictvím se posunul z role designéra blíž do světa výtvarného umění. Od tohoto měsíce lze tato díla vidět v pražském Museu Kampa, kde stejnojmenná výstava potrvá do 2. července. Doplňují ji další autorovy práce z posledních let.
Bezmála šedesátka monumentálních křišťálových plastik, které vyrobil tým sklářů z hutě Jiřího Pačinka v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku, se objevuje v novém filmu Na nože: Glass Onion. Satirickou detektivku těsně před Vánoci uvedla videotéka Netflix, doteď tam je na první příčce v tabulce sledovanosti.
Rodina sklářů si v Jizerských horách koupila stoletou roubenku. Okouzlila je atmosférou starých časů i lokalitou uprostřed přírody. Na dohled není žádná civilizace, poletují tu jen modřinky a kolem pobíhá divoká zvěř. Na stavu domu se ale podepsal zub času, a tak ho majitelé museli nechat kompletně opravit. Přizvali si k tomu studio Mjölk.
Přes dvě patra vyhlídkové věže Severočeského muzea v Liberci vede nový, 24 metrů vysoký křišťálový žebřík. Vytvořili jej liberečtí bratři Jan Salanský a Ondřej Salanský. "Můžeme ho vnímat v několika rovinách. Jedna je, že příčky žebříku symbolizují šplhání stále výš a výš," říká Jan Salanský.
Pouliční kamery v čínské provincii Kuang-si na jihu země zachytily, jak v důsledku velkých veder vybuchl v zaparkovaném automobilu osvěžovač vzduchu. Sprej, který majitel vozu nechal ležet na zadním sedadle, při explozi roztříštil zadní sklo a poničil interiér vozidla. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
Před návštěvou baru, který v polovině června otevřeli na jihu Gruzie, si někteří hosté budou pravděpodobně muset dát skleničku něčeho ostřejšího na povzbuzení. Nachází se totiž přímo nad tamním kaňonem Dašbaši a vede k němu skleněný most, což z něj dělá nejvýše položenou stavbu svého druhu.
Dvě výstavy jsou přes léto k vidění v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. První představuje různé podoby krajky. Ta druhá přibližuje tvorbu skláře Martina Janeckého, který dle kurátorky patří k nejlepším na světě v technologii foukaného a ručně tvarovaného skla. Obě přehlídky potrvají do 11. září.
Návštěvníkům vietnamské provincie Son La se v květnu otevřela unikátní atrakce. Most pojmenovaný Bach Long (Bílý drak) se rozpíná ve výšce 150 metrů nad horskou roklí a jeho dno je ze skla. Turisté tak při přecházení z jednoho vrcholu na druhý jasně vidí, co všechno mají pod sebou.
Muzeum skla, které od poloviny roku 2018 sídlilo ve vile Portheimka na pražském Smíchově, ukončí činnost příští pondělí 7. března. Oznámilo to Museum Kampa, které jej provozovalo. "Jsme hrdí, že jsme spolu s vámi v Portheimce mohli prožít několik nádherných let a ukázat vám to nejlepší z českého skla," vzkazuje.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze otevřelo stálou výstavu připomínající 100. výročí narození sklářského výtvarníka Stanislava Libenského. Jmenuje se Via lucis, v překladu Cesta světla, a představuje díla, která vytvořil se svou partnerkou Jaroslavou Brychtovou pro sakrální prostory.
Sedmadvacetiletý Lukáš Klimčák se po studiích v zahraničí rozhodl vrátit do Česka, aby v Mekce tuzemského sklářství probudil k životu staletou tradici. V historické sklárně vyrábí stolní sklo se specifickými dekory, typickými pro oblast Kamenického Šenova v Libereckém kraji. S ručně foukaným sklem zaujal hlavně v zahraničí, doufá ale, že by se vázy, džbány a sklenice mohly zalíbit i Čechům.
Mrakodrap One Vanderbilt představil na newyorském Manhattanu novou závratnou turistickou atrakci s názvem Summit. Jde o prosklenou zrcadlovou vyhlídkovou plošinu ve výšce zhruba 300 metrů nad zemí. Atrakce zahrnuje venkovní terasu, na kterou se návštěvník dostane plně průhlednými výtahy na boku mrakodrapu. Výtahy vyvezou lidi do tři sta metrů za 42 sekund.
Firma Mattoni začala stáčet minerální vody do zálohovaných skleněných lahví, a to nejen pro restaurace, ale i pro běžný prodej. Firma tvrdí, že chce podpořit cirkulární ekonomiku, tedy dlouhodobě udržitelnou výrobu s minimem odpadů. Experti však také připomínají, že skleněné obaly nejsou automaticky nejekologičtějším řešením. Jsou totiž příliš těžké, což zvyšuje uhlíkovou stopu při jejich dopravě.
Plast není pro přírodu pokaždé to nejhorší, ukazuje nová studie. Například plastové obaly mléčných výrobků zatěžují životní prostředí méně než obaly z nevratného skla, papíru, hliníku nebo neoddělitelné kombinace těchto materiálů. Porovnáním vlastní vědeckou metodou k tomu došli odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Česká sklářská společnost Lasvit usiluje o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Do slavné encyklopedie se chce zařadit díky dvěma obřím svítícím drakům, které vyrobila pro hotel Imperial Pacific v Tichomoří. Dvojice ozdob, z nichž každá se tyčí do délky 32 metrů, slouží jako luxusní svítidla a jejich výroba trvala tři roky. Hodnota díla dosahuje čtvrt miliardy korun.
