Ponižující zacházení s dětmi v ústavní péči zjistil v několika dětských domovech a výchovných ústavech zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm. Šlo o facky, klečení u zdi či výhrůžky. V některých případech proto Schorm podal trestní oznámení na zaměstnance ústavů. Kancelář ombudsmana to oznámila v úterý.
Když mu bylo třináct, čelil posměškům, závisti i zlomyslnostem od starších jezdců. Místo aby ho to zlomilo, proměnil stres v hnací motor. Maxim Habanec se postavil všem pochybnostem a vyjel si cestu až na vrchol českého skateboardingu. Dnes mluví otevřeně o tom, jaké to je vyrůstat pod tlakem, čelit hejtrům a zároveň zůstat sám sebou.
Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek oznámil svou rezignaci – ovšem ne formou, jakou by si mnozí bývalí či současní zaměstnanci přáli. Místo vyjádření lítosti a omluvy za údajnou šikanu se postavil do role oběti "kampaně", řekl redakci Aktuálně.cz známý zoolog a bývalý kurátor chovu primátů Vít Lukáš. "Upřímně mě jeho slova nepřekvapila," podotkl. Veřejně se vyjádřil i exředitel zoo Petr Fejk.
Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek po kritice ze strany bývalých a současných zaměstnanců ohledně svého chování z posledních dnů ke konci října rezignuje na funkci. Uvedl to ve svém úterním vyjádření. Zaměstnanci obvinili Bobka, který stál v čele zahrady od roku 2010, z bossingu a šikany podřízených, což ředitel odmítl.
Voda je nezbytná pro život - pomáhá regulovat tělesnou teplotu, podporuje trávení, odvádí toxiny a udržuje správnou funkci všech orgánů. Proto běžně slýcháme, že bychom měli dodržovat pitný režim. Jenže i s vodou to jde přehnat - a důsledky mohou být smrtící. Jeden z případů intoxikace se dokonce stal ukázkou neskutečné lidské krutosti.
Se šikanou se podle žáků potýkají tři čtvrtiny tříd základních škol a každá třetí třída na střední škole. Nejčastěji jde o šikanu vůči více žákům dané třídy, méně často vůči jedné oběti. Vyplývá to z průzkumu společnosti GTS Alive, která mimo jiné v Česku vydává a spravuje studentské průkazy ISIC.
Rodině influencerky Terezy Šulc se obrátil život naruby po narození třetího dítěte. Že je s malým Matějem něco v nepořádku, zjistili až po půl roce. Do té doby si prostě mysleli, že je jen světlejší typ. Prvními náznaky se staly oči, chlapeček hůř viděl. Diagnóza albinismus byla neúprosná: nikdy nebude pořádně vidět. O životě s tímto postižením promluvila Tereza v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Posměch, fyzické útoky a urážky. Podle průzkumů téměř tři čtvrtiny žáků prvního a dvě třetiny žáků druhého stupně základních škol se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Ani známým osobnostem se nevyhnul negativní zážitek ze školního zařízení. Jak se v takové situaci zachovat?
Katolická teologická fakulta je zvláštním světem, kde se potkává výuka kněží s normálním životem vysoké školy. Vře to tam různými spory desítky let: v posledním týdnu musel ve velmi rozbouřené atmosféře skončit děkan, který to schytával mimo jiné za to, že neprodloužil smlouvy několika akademičkám. Dění vyvrcholilo dramatickým pokusem o předání výpovědi s pomocí hasičského žebříku.
Příběh Sergeje Krasnoperova, který během sovětské války v Afghánistánu utekl kvůli šikaně do hor, kde ho zajali mudžahedínové, rezonoval nedávno ruskými médii. "Zacházeli se mnou dobře. Nebili mě, nešikanovali mě," vzpomíná nyní s uznáním 60letý dezertér na své někdejší věznitele. O ruské dezertéry přitom v souvislosti s válkou na Ukrajině není nouze ani nyní.
Jak se skutečně zachází s handicapovanými a čím vším si musí projít, když chtějí žít normální život? Příběhy lidí se zdravotním postižením, ze kterých mrazí, přináší nový dokumentární film Ozetpéčka režisérky Šárky Maixnerové. Diváci ho uvidí v úterý 17. června ve 20:50 na programu ČT2.
Šikanování si na vlastní kůži prožilo téměř 17 procent tuzemských pracujících. U každého druhého z nich byl původcem nevhodného chování šéf. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel.
Na první pohled to vypadá jako záhada. Ruské ztráty na ukrajinské frontě překonaly podle odhadů celkový počet mrtvých ruských vojáků ve všech válkách, do kterých byli zapojeni od roku 1945; vojáci jsou stále hnáni na smrt taktikou „mlýnku na maso“. Paradoxně ale z jejich strany není patrný skoro žádný vzdor. Zakořeněná kultura násilí v ruské armádě pohání brutální cyklus nátlaku a spoluviny.
Šikana, drogy, sebepoškozování, násilí na dětech nebo rizika sociálních sítí. Nejen těmto závažným tématům se v rámci audiovizuálního vzdělávacího projektu Beaty života věnují učitelka a zpěvačka Monika Hejdová a její kolega Jan Placák. Nejedná se však o obyčejný edukativní program. Jde o chytlavou formu, ve které důležitou roli hrají videoklipy.
Před několika dny Českem otřásl případ brutální šikany dvanáctileté dívky v Hodoníně, který si agresoři natočili na video a zveřejnili na internetu. Je to letos již po několikáté, co se dozvídáme o projevech násilí školních dětí proti spolužákům a učitelům. K situaci v českých třídách se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil Adam Klocek, výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd.
"Měl jsem nulové sebevědomí, protože jsem na základní škole zažíval šikanu. Spolužáci na střední byli zároveň neuvěřitelně talentovaní. Raději jsem se tak uchýlil k něčemu, co mě vnitřně uklidňovalo, a to byla fotka," říká vystudovaný fotograf a dnes malíř Jiří Bartoš, který tento rok končí na pražské UMPRUM. K malbě se vrátil před třemi lety. "Malba mě zachránila. Díky ní jsem se začal mít rád."
Takových příspěvků je na Facebooku či Instagramu nespočet. Rodiče tam dávají fotky dětí sedících na nočníku nebo videa zachycující jejich záchvat vzteku. Podle výzkumu Univerzity Palackého z roku 2022 až 70 procent českých rodičů sdílí informace o svých dětech v online prostoru. Jenže odborníci varují, že to může dětem ublížit.
Několik let po sobě v Česku roste kriminalita dětí, ta násilná se od roku 2021 zvedla dokonce o sto procent. K trestné činnosti se mladá generace dostává primárně kvůli rodinným problémům a traumatům, svoji roli nese také internet. Rodiče mají na děti obrovský vliv, a pokud je nějaké svědkem či se na něm někdo dopouští domácího násilí, bude ho opakovat.
Chytré mobily máme už dlouho, ale neumíme se jim bránit. A především před nimi neumíme bránit naše děti, které se na nich mohou stát velmi rychle a velmi snadno závislými.
V Česku chybí žáci ve škole častěji, než je běžné v zahraničí. Zameškají zhruba deset procent výuky, u deváťáků je to až 15 procent. Vědec Dominik Dvořák z Univerzity Karlovy upozorňuje, že důvody mohou být hlubší než jen "záškoláctví z lenosti". Na vině může být neřešená šikana, psychické potíže i nedůvěra rodičů ve školní systém. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak problémy odhalit.
Bývalý vysoký příslušník komunistické Státní bezpečnosti s podřízenými donutil nátlakem výrazného disidenta opustit někdejší Československo. Důstojník za to dostal podmíněný trest, uplynulý pátek ho vynesl Obvodní soud pro Prahu 6. Je to vůbec první trest, který tento muž za službu v represivním aparátu totalitní moci dostal. Aktuálně.cz bylo u vynesení verdiktu.
"V předškolní výchově dětí se dá předejít šikaně," říká Kristýna Sovinská z neziskové organizace Učitel naživo. Podle ní velkou roli hraje učitel, který by si měl všímat i prvních projevů. Často učitelé ale naráží na nedůvěru rodičů. "Když přišel tatínek a chlapečkovi řekl, že když na něj bude někdo ošklivý, ať mu dá ránu do nosu, tak to potom jde špatně," doplňuje.
Nepřijatelný zájem o jednoho z vedoucích pražských žalobců projevuje advokátní kancelář. Vyplývá to z rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Kancelář žádala o dílčí informace týkající se studia žalobce. Vzhledem k povaze žádosti má však soud za to, že ze strany kanceláře nejde o veřejnou kontrolu, ale o provokaci. Její majitelka je obžalovaná z finanční kriminality úřadem dotčeného žalobce.
"Pokud bude škola dneska tvrdit, že u nich šikanu nemají, tak je to stejně stupidní, jako kdyby tvrdili, že nepotřebujeme penicilin, protože nebudeme nemocní. Je to prostě nesmysl," tvrdí ředitel organizace Aisis Milan Kotík. V Česku se s různou formou šikany setkalo 20 až 40 procent dětí, a to nemusí jít o konečná čísla. V čem se prostředí škol zhoršilo nebo změnilo? A jak šikanu odhalit?
Ještě nedávno pojem bodyshaming neznala. Když si o něm ale začala číst, bylo jí jasné, o co jde - urážky kvůli vzhledu si sama vyslechla. Filmařka Dagmar Smržová natočila první český dokument na toto téma. Vypráví několik silných příběhů o poruchách příjmu potravy, závislosti na cvičení i narušeném sebevědomí. Snímek Tělo v mé hlavě uvede festival Jeden svět, který začíná příští týden.
V románu Rozložíš paměť ohledává bolavá místa svého dospívání. Píše o šikaně, alkoholismu v rodině i protiromském rasismu. Násilí na druhých se přitom podle spisovatele Marka Torčíka dopouští hlavně lidé, kteří jsou sami traumatizovaní. V rozhovoru přibližuje, jak se mu díky pocitu jinakosti povedlo uniknout vzorcům, které mu ubližovaly, i jak se mu vrací do kdysi nejnebezpečnějšího města v Česku.
