Meteorologové s napětím sledují velmi rané a nezvykle silné narušení polárního víru. Jde o jev, který se obvykle odehrává až v prosinci či lednu. Letos však přichází už v listopadu – a podle odborníků může zásadně ovlivnit průběh zimy na celé severní polokouli, včetně Evropy.
Když Miroslav Jakeš dorazil 10. května 1993 na severní pól, ihned se vyfotil s dalšími členy výpravy a společně otevřeli šampaňské. Jakeš se v tu chvíli stal prvním Čechem, kterému se podařilo dojít na lyžích na nejsevernější bod planety. "Měli jsme ohromnou radost," vypráví teď, třicet let po památné události.
Dvojice surfařů našla na pobřeží Irska stříbrnou kapsli, která vypadala jako zmenšená námořní mina. Když ji jeden z nich opatrně otevřel, zjistil, že v jejích útrobách jsou ukryté fotografie, dopisy a vzkazy. Na první pohled bylo jasné, že časová schránka nepochází z dávné historie, snímky a vzkazy byly pouhé dva roky staré, do Irska však připluly až ze severního pólu.
Z norského přístavu Tromsö v pátek vyplul německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí. Vědci z devatenácti zemí se vydali na třináct měsíců trvající plavbu do Arktidy, země "věčného ledu". Jejich záměrem bude zjistit, jak izolované místo ovlivňují klimatické změny.
Obyvatelé rybářské vesnice Sommarøy, která se nachází za severním polárním kruhem, tvrdí, že nevnímají čas tak jako zbytek světa. "Kvůli času máte pocit, že jste pořád v pasti," tvrdí lídr iniciativy, ke které se přidávají další skandinávská města.
Tak vypadá nevšední povolání českého letce Richarda Santuse, jenž provozuje soukromé tryskáče i akrobacii s veterány. Jeho klienty jsou byznysmeni letící na jednání nebo na dovolenou, ale i miminka, která nutně potřebují transplantaci. Doletěl s veteránem až na severní pól, nejriskantnější ale podle něj je zalétávání nových strojů.
Skupina nadšenců kolem norského umělce Jana Wanggaarda si před několika lety usmyslela, že z Kanady do Norska dopraví potopený vrak lodi Maud, která patřila pokořiteli jižního pólu Roaldu Amundsenovi. Letos v srpnu se jim to podařilo a český filmař a polárník Petr Horký byl u toho. Trojstěžník čekal na návrat domů v kanadské zátoce Cambridge Bay bezmála 90 let. "Bylo to pro mě jako uzavření jednoho z největších dobrodružství polárního světa," řekl Horký v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Oldřich Bubák, jenž získal bronz na Světovém poháru fotografů za reportážní snímek, je muž mnoha řemesel – polárník, jenž jako první Čech došel na oba póly, cestovatel, jenž putoval po 170 zemích, fotograf, průvodce, hudebník, spisovatel, překladatel, konstruktér. Vyzkoušel si post ředitele filharmonie i dělníka v kovošrotu, hrával na bicí na lodích v Karibiku. V Tibetu mezi buddhistickými mnichy je jako doma, miluje i polární oblasti. "Miluju to tady. Mým cílem je dostat se na dno své duše, a to jde tady hrozně rychle. Když strádáte uprostřed ledové pustiny, máte ke své duši mnohem blíže než tady v pohodlí," říká Bubák.
Focení je jedním z mnoha řemesel Oldřicha Bubáka, cestovatele, polárníka, hudebníka, spisovatele, básníka, managera i konstruktéra. I přesto v něm patří k české špičce.
Roky 2015 i 2016 se zapsaly do historie rekordně vysokými průměrnými teplotami. Ty způsobují kromě jiného masivní tání ledovců. Snímky amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) nabízí srovnání, jak během let klimatické změny přetvořily některé oblasti Země.
Na dobrodružnou výpravu vyrazil miliardář Pavel Sehnal, který letos na sebe upozornil především záměrem dostat obnovenou Občanskou demokratickou alianci (ODA) do Poslanecké sněmovny. Kromě toho, že pracuje na tomto plánu a věnuje se více jak padesátce svých firem pod značkou SPGroup, vydal se teď na jednu dobrodružnou cestu. "Vyrážím na severní pól," sdělil Aktuálně.cz Sehnal, který se vášnivě věnuje jachtingu, dlouhým běhům na lyžích a cyklistice.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Velikost ledovců na Arktidě je druhá nejmenší v historii. Můžou za to trvalé změny počasí a klimatu za posledních patnáct let. Velikost ledovce byla tak historicky druhá nejmenší. Ledovce se v zimě již neobnovují do původní velikosti, a to je podle odborníků větší problém než samotné tání.
Známý polárník Miroslav Jakeš se proslavil jako první Čech, který došel na lyžích na severní pól. Psal se rok 1993, od té doby tam byl ještě sedmnáctkrát. Grónsko navštívil pětadvacetkrát, Špicberky čtyřicetkrát. Nyní oslavil 65. narozeniny. V tempu nepolevuje, chce zdolat oba póly a nejvyšší hory sedmi kontinentů. Chybí mu k tomu Mount Everest, masiv Vinson v Antarktidě a dosažení jižního pólu na lyžích. "Potřeboval bych získat alespoň tři účastníky, abych je mohl provázet jako průvodce. Pokud někdo má chuť jít na lyžích na jižní pól, může se mi ozvat," píše v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jakeš, který se momentálně nachází přímo na Špicberkách.
Trávit několik měsíců v uzavřeném prostředí vesmírné lodi může být psychicky velmi náročné. Virtuální realita zprostředkující pomyslné procházky po známých krajinách má pomoci astronautům na dlouhodobých misích udržet si zdravý rozum. Bývalý kosmonaut nyní technologii zkouší na obyvatelích odlehlé vojenské stanice na severu Kanady.
Měl jsem spodní tričko, střední tričko a tenkou šusťákovou bundu, moje věci vážily kilo, říká o oblečení při maratonu na severním pólu při pocitové teplotě -45 stupňů celsia vytrvalec Petr Vabroušek
Úspěšný triatlonista a maratonec Petr Vabroušek ovládl po maratonu na Antarktidě i závod na opačném konci zeměkoule.
Dobrodruh Novák padal nad mrazivou Arktidou čtyřicet sekund volným pádem za údajně tropických podmínek mínus 15 stupňů.
Za polárním kruhem vznikne mezi fjordy první plovoucí hotel v Evropě. Obří projekt nabídne moderní design a výhled na polární záři.
Štafeta s olympijským ohněm v minulých dnech dorazila na severní pól, kam ji z murmanského přístavu v obtížných podmínkách polární noci dopravil mohutný ruský atomový ledoborec.
Během letu bude měřit množství zplodin v ovzduší a zkoumat důsledky globálního oteplování
Spolu s vlajkou ji tam hodila čtveřice ekologických aktivistů
Může za to tuhý mráz. Bude trvat desítky let, než se atmosféra spraví
Dánsko chce požádat OSN nejméně o pět podmořských oblastí.
Má dokázat, že se aljašský hřbet táhne 600 km od břehu
Přes silnou zimu taje led ještě rychleji než loni
