Obraz nazvaný Hra slunečních skvrn od Karla Vítězslava Maška, který žil v letech 1865 až 1927, byl na čtvrteční aukci v Praze vydražen za 7,5 milionu korun včetně přirážky. Vyvolávací cena plátna z roku 1910 činila 3,5 milionu. Dosažená částka je malířovým autorským rekordem, uvedla Jana Bryndová z pořádajícího aukčního domu Arthouse Hejtmánek.
Budova Hlavního nádraží v Praze, které nese čestné jméno po americkém prezidentovi W. Wilsonovi, je největší a zároveň nejskvostněji zdobené nádraží v Česku. Dokončeno bylo v roce 1909 podle projektu architekta Josefa Fanty. Několik posledních let prochází výstavná budova rozsáhlou rekonstrukcí, která se chýlí ke konci. Podívejte se na dosud nepřístupná místa a výzdobu, kterou ukrývá.
Hotel Central se nachází v pražské Hybernské ulici na Novém Městě, pár desítek metrů od náměstí Republiky. Jedná se o nejstarší dochovanou secesní stavbu v hlavním městě. Hotel si nechal na přelomu 19. a 20. století postavit stavitel Quido Bělský podle plánů rakouského architekta Friedricha Ohmanna. V prostorách hotelu působil populární kabaret Červená sedma či Městská divadla pražská.
Hradci Králové se přezdívá Salon republiky. Právem. Kromě impozantních budov, jakou je například Muzeum východních Čech, či nápaditých architektonických zajímavostí, jakou je Gočárovo schodiště, oplývá množstvím pozoruhodných vil. Z nich vyčnívají zejména ty, které vyznávající modernu či funkcionalismus. Tyto domy se zařadily mezi to nejlepší, co v první třetině 20. století v zemi vzniklo.
Dříve řeka Orlice tvořila přirozenou obrannou překážku královéhradecké pevnosti. Když barokní hradby na konci 19. století zcela zmizely, na jejím břehu vznikla nejstarší vilová čtvrť ve městě. Ohromující jsou tu zejména honosné neorenesanční rodinné domy stavitele Václava Rejchla. Sekundují jim velkorysé funkcionalistické vily, které patřily ve své době k nejluxusnějším stavbám ve městě.
Palác První české zajišťovací banky, v současné době Goethe-Institut, je budova na Masarykově nábřeží, která vznikla jako součást obytného bloku v letech 1903 až 1905. Objekt paláce je ze souboru staveb nejvýraznější díky své poloze na nároží ulic Na Struze a Masarykovo nábřeží. Na projektu domovního bloku se podíleli významní čeští architekti.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra je autorem nejen velkých staveb. Příkladem jsou hroby a hrobky, které najdeme po celé České republice, především pak na významných hřbitovech v Praze.
S historikem architektury Zdeňkem Lukešem o workoholismu stavitele Osvalda Polívky, který Praze dal Obecní dům i Novou radnici. A také „bokovky“, o nichž se dlouho nevědělo.
Obecní dům je nepřehlédnutelná budova u Prašné brány v Praze. Už na první pohled je nepochybné, že se jedná o reprezentativní centrum českého společenského a kulturního života. Budova je dnes národní kulturní památkou a jednou z vyhledávaných dominant Prahy.
Pedagogické působení architekta Jana Kotěry, čelného představitele české moderní architektury, přibližuje výstava na UMPRUM v Praze. Jmenuje se Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole, jak se škola dříve jmenovala, a potrvá do 19. února. Připomeňte si v této infografice život a dílo “zakladatele moderní české architektury”.
Barrandov, Hodkovičky, Bubeneč, Strašnice, Ořechovka, Baba i další. Jedenáctkrát pozvalo Aktuálně.cz své čtenáře o víkendech, provázených protiepidemickými omezeními, k toulkám vybranými pražskými čtvrtěmi i jejich architektonickými skvosty. "Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí," tvrdí autor úspěšné série a vedoucí domácí rubriky Aktuálně.cz Pavel Švec.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra nemá na seznamu jen stavby a návrhy interiérů. Jedním z jeho významných děl je i první elektrická tramvaj. Kotěra se totiž věnoval také návrhům kolejových vozidel pro Ringhofferovu továrnu na pražském Smíchově.
Kousek odtud se táhne třída Milady Horákové a ústí výjezdy z tunelu Blanka, za rohem vede železniční trať. Přesto je v luxusní vilové čtvrti v jižní části Bubenče klid. Honosné rodinné domy v místě ohraničeném ulicemi Pod Kaštany, Korunovační a tratí směřující na Kladno, začaly vznikat na přelomu 19. a 20. století. V žádné jiné pražské čtvrti není taková koncentrace zvučných jmen jako právě tady.
Člověk za poznáním nemusí jezdit daleko. Může využít příležitost poznat lépe svou čtvrť, projít se ulicemi, jimž se člověk zpravidla vyhne nebo jimi jen rychle proběhne, a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Třeba na okraji pražských Vinohrad leží vilová čtvrť, kde žili intelektuálové a formoval se nový architektonický styl.
Čechův most v Praze je v pořadí jedenáctým mostem přes řeku Vltavu. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše. Unikátní je jeho železná konstrukce - řeku překlenuje třemi oblouky. Je 169 metrů dlouhý, což z něj dělá nejkratší pražský most přes Vltavu. Patří mezi chráněné technické památky.
Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Celovečerní dokument o Alfonsi Muchovi je hodně secesní. Bohaté filmové dekorace mají spoustu záhybů a kudrlinek, stejně jako je měly Muchovy obrazy. Jen občas se z nich vynořuje opravdová tvář slavného malíře, jehož slávou naplněný život svádí ke stylizaci.
Rozpohybované digitalizované plakáty malíře Alfonse Muchy či jeho slavný cyklus velkoformátových maleb Slovanská epopej, výjimečně ozvučený, představuje výstava nazvaná iMucha. Od pátku se koná v pražském Obecním domě.
Desítky tisíc žáků a studentů zamířily tento týden zpět do školních lavic. Mnozí z nich dochází každý den do architektonických skvostů postavených v uplynulých stoletích. Obecní a měšťanské roubené školy postupně vystřídaly několikapatrové budovy se zdobenými fasádami, které v lidech vzbuzovaly úžas. Později začalo hrát roli světlo, prostor a důraz se kladl i na funkci budovy. Podívejte se na příklady nejkrásnějších škol v Česku.
Kniha Praha Václava Havla teoretika Zdeňka Lukeše přibližuje sedm desítek objektů spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla. Publikace obsahuje historické snímky a fotografie Pavla Hrocha. Výběr 14 z nich si můžete prohlédnout v galerii.
Práce na obnově Barrandovských teras, které začaly na jaře, se zastavily. Investor Michalis Dzikos ale slibuje, že na pokračování stavby intenzivně pracuje. Vedle zrekonstruované funkcionalistické restaurace plánuje vybudovat také moderní apartmánový komplex od oceňovaného brněnského studia Kuba – Pilař. Souhlas památkářů už Dzikos má, podle jejich pražského ředitele Ondřeje Šefců by bez výstavby hotelu došlo k znovuotevření teras jen těžko. Naději na kvalitní obnovu památky dává i to, že Dzikos má za sebou řadu úspěšných rekonstrukcí, které si díky citlivému provedení památkáři chválí.
Ivančice jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Fotogalerie: Po rekonstrukci se na pražském hlavním nádraží znovu otevřela Fantova kavárna.
