Ještě v srpnu dobývali bojovníci Tálibánu afghánské hlavní město Kábul. Teď odkládají tradiční oděv islámských partyzánů a navlékají uniformu. Mění se v policejní jednotky udržující v ulicích pořádek. Kromě vysoké kriminality situaci komplikují stovky uprchlíků, kteří se přijeli do města schovat kvůli bojům v dalších provinciích. Podívejte se na snímky zachycující, jak nový život v Kábulu vypadá.
Tálibán po ovládnutí Afghánistánu oznámil, že se země bude nově řídit právem šaría. Radikální hnutí vlastní interpretaci islámského zákona zavedlo už v 90. letech, kdy Afghánistánu poprvé vládlo. Co právo šaría skutečně znamená? Které země se jím řídí? A jak ovlivní život žen?
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh se bude u soudu zodpovídat z terorismu. Chtěl se v Sýrii přidat k teroristické organizaci, která bojovala proti tamější vládě. Svému známému pak umožnil se k teroristům připojit. Vyplývá to z obžaloby, kterou deník Aktuálně.cz získal. Shehadeh už si v minulosti za podobné zločiny vyslechl pravomocný trest deseti let vězení.
Popravy, svévolná perzekuce, neustálý strach… Po 19 letech od amerického vojenského zásahu, který svrhnul vládu hnutí Tálibán, se mnozí Afghánci obávají návratu těchto povstalců k moci, napsala agentura AFP. Členové Tálibánu vedou od poloviny září mírová jednání s afghánskou vládou v katarské metropoli Dauhá.
Státní zástupce Marek Bodlák navrhl potrestat bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha deseti lety vězení. Podle něj se podařilo prokázat, že Shehadeh pomohl svému bratrovi Omarovi a jeho družce Fátimě Hudkové odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci an-Nusra. Zároveň skupině poslal finance vybrané na sbírkách v Česku. Shehadeh se přiznal, jednání však nepovažuje za trestné.
Na území indonéské autonomní oblasti Ačeh, kde žije více než čtyři a půl milionu lidí, už ve 13. století vzniklo první islámské království v jihovýchodní Asii. Dnes jde o jediný indonéský region, který reálně prosazuje některé aspekty islámského trestního práva šaría. Důsledkem toho se ačežské ženy musely například začít zahalovat. Nyní protestují proti návrhu nového místního předpisu, který by jejich manželům dovolil oženit se až se čtyřmi ženami.
V asijském státě Brunej ve středu začne platit islámský zákon, který umožní trestat homosexualitu nebo nevěru smrtí a krádež amputací ruky nebo nohy. Brunej se stává sedmou zemí světa, kde mohou lidé zemřít kvůli své sexuální orientaci.
Evropský soud pro lidská práva ve středu rozhodl, že Řecko diskriminuje část svých občanů tím, že na svém území umožňuje aplikací islámského práva šaría. Soud se jednomyslně zastal řecké muslimky, které byla upřena část dědictví po jejím muži na základě tradičního práva věřících muslimů.
Muž si nahrál, jak políbil svou přítelkyni v autě a video sdílel s popiskem "učím ji řídit". Saúdský princ následně nařídil zatčení páru.
Korunní princ Muhammad bin Salmán na konferenci v Rijádu ohlásil, že se země opět vrátí k umírněnému islámu, který opustila v roce 1979 po zesílení extremistických islamistických ideologií. Princův výrok je zatím nejostřejší kritikou z úst člena královské rodiny na adresu ultrakonzervativních kruhů v Saúdské Arábii.
Nigerijské armádě se stále nedaří dopadnout vůdce teroristické organizace Boko Haram Abubakara Shekaua. Tuto středu navíc vojákům vypršela čtyřicetidenní lhůta, do které měli radikála dopadnout. Členové Boko Haram působí v Nigérii od roku 2009. Od té doby zabili více než 20 000 civilistů. Od roku 2015 sice jejich jednotky v zemi výrazně oslabily, zločiny přesto páchají dál. Nigérie povolala na pomoc proti Boko Haram také bojové letouny A-29 Super Tucano, které odkoupila od USA. Podle odborníků ale nebudou moc účinné.
Muslimským mužům v Indii už nestačí k rozvodu s jejich manželkou jen vyslovit tři slůvka. Indický nejvyšší soud v úterý rozhodl, že takzvaný snadný rozvod je protiústavní. Pro řadu muslimských žen je to velké vítězství. Jejich práva ale v zemi pořád zůstávají obrovským problémem. Dokazují to četné případy znásilnění nebo domácího násilí.
Dezinformátoři nešíří lži a propagandu pouze přes "alternativní" zpravodajské servery, ale využívají také hromadné e-maily. Jejich pomocí útočí i na seniory, kteří jsou v kyberprostoru zranitelnější. Dezinformátorům nahrává, že e-maily jsou soukromé. Že se jedná o problém, přiznal i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Před fenoménem varuje i ministerstvo vnitra.
Přidat se k teroristické organizaci Islámský stát byla prý pro mladého Mohameda nevyhnutelná věc. Byli to buď oni, nebo syrský vládní režim, vysvětluje své rozhodnutí. Jeho příběh poodhaluje realitu mladých lidí ve válkou zmítané Sýrii. Už jako teenager se stejně jako zbytek rodiny zapojil do bojů proti režimu prezidenta Bašára Asada. Odmítal opustit své rodné město, a proto se ho rozhodl bránit proti režimu i poté, co ho obsadily jednotky Islámského státu. A tak se k nim připojil.
Co víme o evropských muslimech, kteří bojovali a bojují v Sýrii? Proč vyměnili poklidný a bezpečný život za válku, v níž za pět let zahynulo přes 400 tisíc lidí? Jejich specifickou identitu ukazuje film francouzského režiséra Stéphana Malterreho Otec, syn a džihád svatý, který soutěží na letošním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. "Chtěl jsem ukázat motivaci některých lidí při odchodu do Sýrie. A že islamista nemusí být nutně terorista," říká režisér Malterre v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Bassam Ayachi byl známým muslimským imámem v bruselské čtvrti Molenbeek. Jeho rodinu nenávratně změnil den, kdy jeho syn Abdelrahman odjel do Sýrie bojovat proti armádě tamního prezidenta Bašára Asada. Abdelrahman v bojích padl a jeho otec Bassam se rozhodl do rodné Sýrie vrátit, aby pokračoval v synově boji. Pohled dovnitř života některých evropských muslimů představuje dokument režiséra Stéphana Malterra "Otec, Syn a Džihád svatý". Diváci ho můžou vidět na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech "Jeden svět", který začíná v Praze 6. března.
Teroristé z islamistické skupiny Šabáb zaútočili na vojenskou základnu v Somálsku. Extremisté mluví o 70 obětech z řad keňských vojáků, kteří Somálsku v dlouholetém boji proti teroristům pomáhají. Mluvčí keňské armády ale počet obětí popřel.
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Jednu z unesených školaček, které už více než dva roky drží v zajetí islamistická organizace Boko Haram, našli nigerijští vojáci. Podle agentury Reuters je to vůbec poprvé, co byla jedna z těchto dívek objevena vojáky. Padesáti sedmi se podařilo do několika hodin po únosu uprchnout, několik školaček v zajetí zemřelo. Islamisté 21 dívek minulý měsíc propustilo.
Indonéští přívrženci radikálního islámu vyzývají úřady k zatčení křesťanského guvernéra Jakarty. Volají též po zavedení práva šaría v Indonésii. Ulice plné demonstrantů usměrňují ozbrojené jednotky.
Radikálním imámům, rekrutům bojovníků pro válku v Sýrii či navrátilcům ze Sýrie hrozí v Německu přísné tresty. Vláda a soudy nechtějí dopustit další buňky, jakou byla ta, která se podílela na útocích v New Yorku a Washingtonu před patnácti lety.
Útočník s automobilem naloženým výbušninami se v neděli odpálil před budovou místní vlády ve městě Galkayo v autonomní somálské oblasti Puntland. Sebevražedný útok si vyžádal nejméně deset obětí včetně civilistů a příslušníků ozbrojených sil. K útokům, které si vyžádaly nejméně 20 mrtvých, se přihlásily islamistické milice Šabáb, které chtějí v oblasti zavést islámské právo šaría.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zdokumentovala svědectví několika desítek obyvatel libyjského pobřežního města, kterým se podařilo dostat za jeho brány. V Syrtě byl roku 2011 v revolučním nadšení zabit vůdce Muammar Kaddáfí, nyní přístav zcela ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). V ulicích dohlíží morální policie. Nepřátelští bojovníci, rouhači i "čarodějové" jsou veřejně popravováni. Chybí potraviny i léky. Město se stalo největší baštou IS mimo území Sýrie a Iráku.
Nigerijští islamisté z teroristické organizace Boko Haram stále častěji využívají k bombovým útokům děti. Jen loni to bylo v nejméně 44 případech, tvrdí UNICEF. Teroristé ukrývají dětem nálože pod oblečení nebo do bot. Některé děti pravděpodobně ani nevědí, že přenášejí výbušniny. Často bývají odpáleny na dálku.
Soud s dvaapadesátiletým Čechem Petrem Jaškem může začít už v březnu. Od začátku prosince je v súdánském vězení kvůli tomu, že v této přísně islámské zemi natáčel svědectví o pronásledování křesťanů.
Mladá žena vytvořila z klasických panenek Barbie od společnosti Mattel hračky, které mají podpořit identifikaci s kulturou a náboženstvím muslimů. Štíhlé Barbie s dokonalými postavami tak zahalila do dlouhých sukní a ozdobila je hidžábem. Její účet na Instagramu, kam fotky panenek nahrává, se za pár týdnů stal velmi populární. Žena teď dostává na netradiční zahalené panenky objednávky z celého světa.
