Přes 30 let debatovali Litoměřičtí o tom, jestli odstraní z Jiráskových sadů velkou sochu rudoarmějce z roku 1975. Navzdory kritice stojí na místě dodnes, postříkaná červenou barvou a před dvěma lety zesměšněna podstavcem v podobě pračky. Ve čtvrtek ale většina zastupitelů Litoměřic odsouhlasila, že pomník zmizí. A to přesto, že starosta a místostarosta z hnutí ANO návrh spolu s SPD nepodpořili.
Existují dvě představy o míru. Ukrajinská žádá stažení Rusů z Ukrajiny a potrestání válečných zločinů. Ruská vidí Ukrajinu jako neexistující subjekt, jako velké Rusko.
Skoro tři pětiny Rusů nedokážou říct, jakých cílů ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině dosáhl, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum, podniknutý společností RussianField před dnešním Putinovým vystoupením o stavu země.
Režim prezidenta Vladimira Putina i dva roky po začátku invaze na Ukrajinu dál drží Rusko v pevném sevření. Kreml podle českého novináře žijícího v Moskvě Jiřího Justa uplácí lidi vyššími důchody i sociálními dávkami, a ti tak mají pocit, jako by žádná válka nebyla.
Mezi Rusy, na které dopadá finanční tíseň způsobená sankcemi, dochází v posledních měsících ke změně postojů. Podle nejnovějších průzkumů nezávislých agentur už podpora kroků prezidenta Vladimira Putina není tak jednoznačná. A týká se to zejména války na Ukrajině.
Nenávist se nabízí jako snadné řešení. Mnohem snadnější než snaha vědět a chápat, co druzí prožívají, chápat, že ne každý Rus chce vyvraždit Ukrajince, či chápat tak banální fakt, že ženy nejsou o nic horší než muži.
Válečné zpravodajce Isobel Yeungové z amerického serveru Vice News se podařilo takřka nemožné. Dostala se do ruských převýchovných táborů pro unesené ukrajinské děti a své poznatky zpracovala v rozsáhlé reportáži. Jak se jí to povedlo a co ve střežených zařízeních viděla, nyní popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zbavují se nemovitostí, přepisují je na příbuzné a mění své adresy. Ruští majitelé budov v Karlových Varech mají obavy ze sankcí. Ty postihly v Česku naposledy rodinu zbrojaře Borise Obnosova, které stát zmrazil majetek. Karlovarské domy jsou kvůli vysokým cenám na prodej i měsíce. Není o ně zájem, platby mezi Ruskem a Českem jsou zakázané. Realitní kanceláře se do obchodů příliš nehrnou.
Ukrajinci pustili ruským válečným zajatcům krátký dokumentární film zobrazující násilí vůči civilním obyvatelům i vojákům. Jeho velkou část natočili samotní okupanti, kteří je pak zveřejnili na sociálních sítích. Na snímku je vidět zabíjení civilistů včetně dětí. Video sdílené ukrajinským ombudsmanem ukazuje reakce vojáků při sledování filmu.
Dvacet tisíc Rusů žijících několik desítek let v Lotyšsku má obavy, že budou vyhoštěni ze země. Lotyšské úřady po nich totiž nyní vyžadují test ze základních znalostí lotyštiny, aby prokázali věrnost zemi.
Příznaky nemoci z ozáření se projevují u ruských vojáků, kteří se loni při začátku invaze účastnili výsadku u bývalé jaderné elektrárny Černobyl. Ukrajinci, kteří v oblasti stále žijí, se snažili vojáky varovat, ti ale nereagovali. "Myslím, že rizika přebývání v oblasti chápali, ale byli prostě tupí," popsala 70letá obyvatelka Černobylu Galyna Vološňová pro deník The Times.
Tlačit Zelenského do ústupků, když Ukrajina ukázala, že jí je svoboda drahá, když čelí riziku genocidy a když brání nejen sebe, je nebezpečná slabost, jež nás může dovést do pekel.
Do Česka budou mít od úterý 25. října nově odepřen vstup ruští občané s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie, kteří cestují za účelem turistiky, sportu či kultury. Vláda to na středečním zasedání schválila, oznámil na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Jsem pro přijímání utečenců před válkou, samozřejmě po pečlivém prověření službami. Odmítám tvrzení, že en gros nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza.
Rusové utíkající před částečnou mobilizací "hlasují nohama" a Evropa by jim měla poskytnout útočiště, tvrdí část evropských politiků. Další s tím ostře nesouhlasí. Jednotný postup by teď měla navrhnout Evropská komise. Pak možná přijde na řadu české předsednictví.
Zabránit dnes Rusům v bezstarostném cestování po Evropě není uplatněním kolektivní viny, nýbrž připomínkou sdílené odpovědnosti.
Odpůrci vojenské agrese Ruska proti Ukrajině pokládají tuto válku za nesmyslnou a zločinnou. Za invazí podle jejich názoru nestály žádné legitimní důvody a její zjevně agresivní charakter se nedá omluvit. Ale hodně lidí v Rusku válku podporuje. Jak svůj postoj vysvětlují? ptá se polský zpravodajský server Onet v příspěvku ruských socioložek Veroniky Pticynové a Svetlany Erpyljevové.
Jak a kdy Vladimir Putin opustí svůj úřad a co se pak stane s Ruskem? Na to se v anketě ptali reportéři Rádia Svobodná Evropa lidí napříč celým Ruskem. Někteří tvrdí, že ho někdo zabije nebo umře, jiní zase říkají, že nevidí žádné jiné kandidáty než Putina.
Ničení našeho národního dědictví ruskými vojáky je sofistikované a nespočívá jen v ostřelování ikonických staveb a kulturních památek, myslí si ukrajinská historička architektury Ievgenia Gubkina, která o situaci ve své zemi přijela přednášet na Fakultu architektury pražské ČVUT. V rozhovoru mluví o rodném Charkově, válečných zločinech Rusů, korupci i rehabilitaci měst.
Kremelský režim v lidech po mnoho let pěstuje pocit nadřazenosti a nenávisti k Západu, ke svobodě. Pocit, který se dnes v Kremlu zkracuje do antislova "denacifikace".
Když se začala objevovat první svědectví o tom, jaké inferno rozpoutala ruská armáda v Buči, ztratilo mnoho lidí hrůzou slova. Přední ukrajinský básník, spisovatel a překladatel Jurij Andruchovyč je naopak našel. Zdeptaný děsivými zprávami napsal bezprostředně poté text nazvaný Po Buči. Zde je jeho český překlad.
Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.
Rusko se na Ukrajině dopouští odporných válečných zločinů. Pokud budeme ochotni se docela málo, nebolavě uskromnit, pomůžeme nemálo té drcené zemi.
V centru české metropole v sobotu demonstrovali Rusové proti Vladimiru Putinovi a proti vojenské agresi, kterou vede vůči Ukrajině. Hodinu po poledni se sešli na náměstí Míru, odkud se vydali průvodem přes Václavské náměstí na náměstí Staroměstské. Pochodu se podle policie účastnilo zhruba 3000 lidí.
Na házení do jednoho pytle, na odsouzení Rusů en gros raději zapomeňme, nechceme-li, abychom byli odsouzeni sami.
Krátce po vypuknutí invaze ruských vojsk na Ukrajinu se Rusové žijící v Česku začali setkávat s nenávistí a diskriminací. Lidé jim nadávají, vyhrožují nebo třeba posprejují fasádu domu. Přestože jde o ojedinělé případy, přibývá jich. Rusové cítí, že je lidé viní za rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina. Většina z nich přitom s válkou nesouhlasí.
