I když od 17. listopadu 1989 uteklo už 36 let, stále je možné objevovat zásadní dokumenty z archivu ústředního výboru totalitní komunistické strany. Takovou možnost nabízí třeba i členská kartotéka partaje, kde zatím došlo k digitalizaci jen malé části evidenčních štítků. Za dveřmi Národního archivu se tak dají prozkoumat pohnutky milionů Čechoslováků, které je vedly ke vstupu do KSČ.
V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.
„Děda byl odsouzen za něco, co nespáchal, ale nikdy nebyl souzen za to, co udělal. Byl spoluzodpovědný za devastaci společnosti,” říká David Černík, vnuk někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, který byl po vykonstruovaném procesu popraven před 70 lety. „Já žil od dětství v prostředí disentu, babička podepsala Chartu 77 a můj otec šířil zakázanou literaturu,” vypráví.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Agenti donašeči komunistické Státní bezpečnosti jako její oběti? S provokativním pohledem na vynucené udavačství přichází Ústav pro studium totalitních režimů v ojedinělé studii Člověk v soukolí StB. Jak ale dodává historik Martin Tichý: "Určitě neplatí, že každý spolupracovník StB byl její obětí. Mezi agenty byly i lidské bestie."
Pokud se v politice používají nedemokratické metody a omezuje se svoboda lidí, tak to vždy vede k dalekosáhlým následkům: "Jakmile se jednou otevřou stavidla zlu, tak je pak možné úplně vše," říká historik Prokop Tomek. To je podle něj i dalších historiků důvod, proč je třeba si připomínat komunistický puč z 25. února 1948, jehož architekty poslal režim o čtyři roky později na popraviště.
V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.
Rudolf Margolius byl náměstkem ministra zahraničního obchodu. Rudolfa Slánského neznal. Přesto ho v procesu s ním popravili.
Národní archiv zpřístupnil první zvukové stopy z procesu s takzvaným Slánského protistátním spikleneckým centrem.
Z kopií, pořízených pár měsíců před srpnovou invazí do Československa v Krátkém filmu v Praze, měl točit dokument exilový režisér Karel Prokop.
Až 14 hodin záznamu politického procesu s Rudolfem Slánským a dalšími obžalovanými z roku 1952 může obsahovat vzácný nález filmového materiálu.
"Omyly" patří k životu jako ke straně (komunistické), což znamená, že kdykoli mohou přijít omyly nové. To je varování před fanatismem a zaslepeností.
