Francouzská značka se v Rusku pokoušela zaregistrovat novou ochrannou známku, ale z formálních důvodů neuspěla, píše deník Gazeta. Místní politici se k návratu Renaultu v jakékoliv podobě stavějí skepticky kvůli jejímu angažmá v pomoci Ukrajině.
Vladislav Inozemcev žije už nějakou dobu v USA. Jako ekonom a sociolog ruského původu sleduje ruskou ekonomiku. Napsal o ní několik knih a pravidelně se vyjadřuje do médií. V rozhovoru pro Aktuálně.cz 56letý expert vysvětluje, proč nefungují západní sankce, kde se zastaví Vladimir Putin, co Západ skutečně může udělat pro zhroucení Ruska nebo kde leží klíč k míru na Ukrajině.
Na jedné straně lichotky směrem k Putinovi, na druhou stranu drtivé sankce. Donald Trump uvalil další sankce na ropný, plynárenský a bankovní sektor Ruské federace. Dopady budou tvrdé nejen pro Rusko, ale i pro Evropu - nyní bude totiž výrazně těžší nakupovat ruskou ropu.
Ruské ministerstvo financí podle zveřejněných dat utratilo v lednu rekordních 4,4 bilionu rublů. Podle předběžného odhadu ministerstva byl rozpočtový deficit 1,7 bilionu rublů, tedy 0,8 procenta HDP. V rozpočtu tak hned zkraje roku vznikla větší díra, než byl plán na celý rok. Tento týden zároveň padlo oficiální oznámení o obnovení fungování zvláštní ekonomické komise.
Rubl se nachází na nejnižší úrovni od března 2022, kdy začala ruská agrese na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin sice prohlásil, že není třeba panikařit, Rusové, s nimiž agentura Reuters hovořila, se ale obávali, že slabá měna ještě více zvýší ceny a podpoří již tak vysokou inflaci.
Od začátku měsíce se ruský rubl propadl o více než deset procent vůči americkému dolaru a euru. Celkově je v nejhorší kondici od počátku ruské invaze na Ukrajinu a pohybuje se na hranici okolo 110 rublů za dolar. Hlavním důvodem jsou zřejmě poslední americké sankce, které zasáhly klíčovou ruskou banku. Podle prezidenta Vladimira Putina je ale situace pod kontrolou.
Dodavatelé ovoce a zeleniny ze zemí, které Kreml označuje za "spřátelené", zrušili řadu smluv na vývoz do Ruska kvůli hroutícímu se kurzu rublu, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Rušení dohodnutých dodávek se týká vývozců z Turecka, Egypta a Íránu, kteří požadují, aby byla do cen zahrnuta rostoucí měnová rizika.
Palestinské teroristické skupiny se financují z velké části přes kryptoměny. Jak zjistil americký deník The Wall Street Journal, část peněz proudí i z ruské sankcionované burzy Garantex, které se i po zařazení na americkou černou listinu mimořádně daří. Podle expertů by ji měla na sankční seznam zařadit i Evropská unie.
Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval kolem deseti procent. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce. Trhy tím podle analytiků reagují na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci. Později však akcie podstatnou část ztrát smazaly.
Rusko se poprvé za 104 let ocitlo v platební neschopnosti. O bankrot jde jen technicky - země totiž na zaplacení dluhu má, Západ jí ale splátku blokuje v rámci sankcí za invazi na Ukrajinu. Podle oslovených analytiků je ovšem výsledek pro trhy stejný, jako kdyby Rusko peníze skutečně nemělo. K věřitelům se totiž splátka jednoduše nedostane, a země tak získá nálepku neplatiče.
Před pár týdny proběhla světem zpráva, že ruský rubl rekordně posílil a vrátil se na úroveň před válkou na Ukrajině. Komentáře na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat - podle některých šlo o důkaz, že sankce uvalené Západem na Rusko nefungují a zemi naopak svědčí. Podle ekonomů, které oslovilo Aktuálně.cz, se ale jedná o mylnou interpretaci, která jde na ruku Kremlu. A vysvětlují proč.
Ruská centrální banka ve čtvrtek na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle banky díky posílení rublu zmírňují a podobně padají i inflační očekávání domácností a podniků. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Pokus o zlatý standard. O tom se začalo spekulovat hned poté, co ruská centrální banka začala koncem března od komerčních institucí skupovat zlato za fixní cenu. O zavedení standardu v Rusku se ostatně kvůli propadu rublu mluvilo už v roce 2014 po anexi Krymu. Analytici však upozorňují, že současné kroky Kremlu mají do zlatého standardu daleko. A pochybují, zda by v moderní ekonomice fungoval.
Podle mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor’s není Rusko schopné plnit dlouhodobé finanční závazky v amerických dolarech a nachází se nově "ve stadiu selektivní platební neschopnosti".
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Podobný postoj má i Vídeň, která ve středu také oznámila stupeň včasného varování.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informovala o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.
Rusko bude za plyn určený pro Evropu brát už jen rubly, prohlásil ve středu prezident Vladimir Putin. Plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby v tomto duchu upravil dodavatelské smlouvy. Jenže podle analytiků jde o jejich porušení, Rusko se tím snaží zpevnit rubl a zabránit dramatické inflaci. Klíčové podle nich je, jak se teď zachová Západ, který o odklonu od ruského plynu už dlouho mluví.
Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnovila obchodování s akciemi, je to poprvé od 25. února. Provozovatel burzy ovšem uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, tedy takzvaný short-selling. S akciemi rovněž nemohou obchodovat cizinci a Kreml podle analytiků pravděpodobně využívá k nákupu a růstu cen své podpůrné fondy.
Ruské ministerstvo financí dnes oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Ruská centrální banka také ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech.
