Festival Dvořákova Praha vstoupil v pátek do svého 18. ročníku. Zahajovací koncert měl tradiční repertoár: Dvořákův Violoncellový koncert h moll a Novosvětskou symfonii - tedy jakési "the best of", které patří k nejhranějším dílům po celém světě. Zahájení se zhostil Frankfurtský rozhlasový orchestr pod taktovkou Alaina Altignolua, sólový part přednesl francouzský cellista Gautier Capuçon.
"Rok 2025 pro nás bude krizový. Budeme připravovat restrukturalizaci, tak, aby rozhlas mohl od 1. ledna 2026 fungovat v redukované podobě," říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 korun. Od nového roku měl být navýšen o desetikorunu, vláda ale změnu pravděpodobně nestihne do konce roku prosadit.
Bývalá rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová vysílala během okupace v srpnu 1968 více než dva dny v kuse. Do královéhradeckého rozhlasu nastoupila v roce 1961, kdy byla atmosféra v Československu velmi uvolněná. To se ale za pár let značně změnilo. "Národ úplně ztuhl," líčí pro Aktuálně.cz. O svých zkušenostech bude mluvit také 21. srpna na pražském Výstavišti v rámci akce NeverMore 68.
"Odhodlání riskovat a postavit se silnějšímu? Mělo by zajímat každého, kdo má v sobě základní morální kodex," říká herec Martin Hofmann o tématu filmu Vlny režiséra Jiřího Mádla, který právě míří do kin. Představuje v něm jednoho z novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968, kteří kritizovali praktiky tehdejšího totalitního režimu.
Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.
Poslanci v pátek nevybrali nové členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Ani jeden z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů. Protože šlo o druhé kolo, volba končí. V obou radách tak zůstává po jednom neobsazeném místě. Další pokus by se měl uskutečnit na podzim. Na plénu Sněmovny to v pátek uvedl předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě byla jedním z prvních cílů sovětských tanků, které se ráno 21. srpna 1968 řítily Prahou. Tehdy ještě platilo pravidlo, že kdo chce rychle udělat státní převrat a převzít moc, musí ovládnout vysílání televize a rádia. Tehdejší události vypráví čerstvě oceněný film Jiřího Mádla Vlny, který v sobotu získal šest Českých lvů.
O půlnoci z neděle na pondělí zanikla slovenská veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Nahradila ji Slovenská televize a rozhlas (STVR), která bude pod větší kontrolou vládnoucí koalice. Nová instituce vznikla narychlo, zaměstnancům nikdo nic neřekl a dočasný ředitel přišel do práce až po obědě, popsal první den v nově vzniklém médiu slovenský deník Sme.
Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu nového zákona o veřejnoprávní televizi a rozhlasu (STVR), kterým chce vláda dosáhnout mimo jiné výměny nynějšího ředitele stanice. Ministryně kultury Martina Šimkovičová před poslanci uvedla, že vysílání nynějšího Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) ztrácí prvky nezávislosti a objektivnosti. Opozice tvrdí, že cílem vlády je ovládnout veřejnoprávní médium.
Slovenská vládní koalice se podle některých tamních médií snaží návrhem nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ovládnout tuto veřejnoprávní instituci. Zákon počítá s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na tuto instituci či se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem.
Ruský moderátor Roman Golovanov v prokremelském rozhlasovém pořadu prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj je pro Rusy "legitimní cíl". Válku na Ukrajině pak přirovnal ke známému biblickému souboji - Rusko podle něj představuje pasáčka Davida a Ukrajina naopak obra Goliáše. A dle jeho slov je hlavu Goliáše nutné setnout. "Žádná jiná cesta z toho všeho nevede," uvedl propagandista.
Už od vzniku rádia vědci předpovídali jeho zánik. Předzvěsti však dosud selhávají, protože je stále celosvětově nejrozšířenějším médiem, které se současně těší největší důvěře svého publika. I proto mohli lidé v únoru oslavit Světový den rozhlasu, který má poukázat na důležitost tohoto komunikačního prostředku a podpořit inovaci v oblasti nových médií.
Posluchači, kteří si poslední červnovou středu v ranních hodinách naladili kanadskou rozhlasovou stanici Kiss Radio, se nestačili divit. Z éteru rádia zaměřeného na nenáročný pop-rock se nečekaně ozval protestsong Killing in the Name od americké metalové kapely Rage Against the Machine.
„Je potřeba mít schopnost odosobnit se, nehrát to a mluvit srozumitelně. Chtěla jsem, aby můj hlas působil zklidňujícím dojmem. Budu se teď cítit jako stará manželka, která přenechává své místo mnohem mladší milence,“ říká Dagmar Hazdrová, která po 26 letech končí s namlouváním hlášení do pražských autobusů a tramvají. Její hlas ale znají z Československého rozhlasu i pamětníci srpna 1968.
V podcastu otevírají témata, jako je homosexualita nebo sexuální násilí v církvi. Jsme mladší generace a přišlo nám samozřejmé mluvit o tom, co se děje. Máme skvělé reakce a poslouchají nás lidé napříč generacemi, říkají autoři podcastu Na dřeň Alžběta Havlová a Ondřej Havlíček. Chceme ukázat rodinu bez filtru. Církev není jen o pravidlech, pro nás je úplně o něčem jiném, dodávají.
Obzinová má za sebou přešlapy proti novinářské etice, naváděla v TV Prima podřízené, aby manipulovali zpravodajství v neprospěch migrantů. Nejsme si jistí, že budeme moci kvalitně vykonávat svou práci, o to nám všem jde. Komunikace s ředitelem je velmi složitá, nikdo si ale nepřeje stávku nebo přerušení vysílání, říká Petr Dudek, redaktor ČRo a jeden ze signatářů otevřeného dopisu vedení rozhlasu.
Vývoj Radia 1 šel samospádem, byla tendence dávat přes den do studia lidi, co neohrozí posluchače na zdraví, ale nebylo to nutně pravidlem, vzpomíná spoluzakladatel stanice, publicista a spisovatel Ondřej Štindl. Před 30 lety získalo Radio 1 vysílací licenci. Princip byl, že ten, kdo je ve studiu, vysílá, co chce. A to platí dodnes. Ke generační výměně došlo, bylo by smutné, kdyby ne, říká.
Útěchu všem, ve kterých pandemie koronaviru vzbuzuje úzkost či stres, nabídl japonský spisovatel Haruki Murakami ve svém zvláštním rozhlasovém pořadu. Chmury se pokusil rozptýlit tím, že posluchačům pouštěl písně z žánru bossa nova.
Když se na Mall.TV objevil jeho seriál Miluju tě, Pucinko, ve kterém vystupují jen zubní kartáčky, mohlo se zdát, že se během pandemie zbláznil. Režisér a herec Jiří Mádl je ale naprosto v pořádku. Karanténu využil i k dokončování scénáře svého třetího filmu Vlny, který diváky vezme za oponu vysílání Československého rozhlasu v době pražského jara. Rozpovídal se o něm v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Online deník Aktuálně.cz nabídne od ledna čtenářům kromě textového a obrazového obsahu také zvukové podcasty. Kulturní novinář a moderátor Petr Vizina startuje svůj pořad Na dotek a spisovatel Miloš Doležal nabídne k poslechu autorský projekt Na cestě.
Desítky bulharských novinářů protestovaly před rozhlasem poté, co jejich kolegyně Sylvia Velikovová přišla o místo kvůli kritice tamní justice.
Dramaturg a dokumentarista Daniel Kupšovský žil pět let v Londýně a multikulturní společnost pro něj neznamenala žádný problém, xenofobii se vysmíval. Když se ale vrátil do Prahy, zjistil, že má úzkost z všudypřítomných a stále přibývajících Rusů. Jeho audiosnímek Má soukromá rusofobie: Jak se naučit žít s ruskými imigranty v Praze? získal na dubnovém festivalu Prix Bohemia Radio ocenění za 3. místo v soutěžní kategorii Dokument. Nyní míří na mezinárodní přehlídku dokumentárních rozhlasových pořadů IFC v irském Corku.
Češi jsou považováni za největší a nejnáruživější pejskaře v Evropě. Dokumentaristka Eva Lammelová pátrala, jak intenzivní může být vztah psa a člověka. Výsledek nepejskaře překvapí. Rozhlasový dokument představila na mezinárodní přehlídce Prix Bohemia Radio v Olomouci.
V Olomouci začal v pondělí dopoledne tradiční soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, jejímž vyhlašovatelem je Český rozhlas. Pro návštěvníky a odbornou veřejnost jsou od pondělí 1. dubna do čtvrtka 4. dubna připraveny poslechy a hodnocení soutěžních kategorií Dokument, Reportáž, Drama a Multimédia.
