Evropská unie, Spojené státy, Norsko, Švýcarsko, Kanada, Austrálie a Japonsko zmrazily od začátku agrese proti Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala předloni 24. února, ruská aktiva v celkové výši 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Zatím není rozhodnuto, zda tyto peníze dostane Ukrajina.
Bývalý ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev je vinen z korupce, rozhodl v pátek moskevský soud. Exministr dostal osm let vězení a pokutu 130 milionů 130 rublů (zhruba 48 milionů korun).
Čínská investiční firma CEFC čelí korupčnímu skandálu, který podle médií ukazuje, jak Číňané často kombinují peníze a diplomacii. Šéf nadace CEFC měl uplácet politiky v Africe, aby získal ropné licence pro energetickou firmu CEFC China Energy. Čínský konglomerát investuje i v České republice.
Miloš Zeman 28. října na Hradě vyznamená Gerharda Schrödera, bývalého spolkového kancléře, se kterým jako premiér v letech 1998 až 2002 jednal. Oba muže spojuje nejen minulost v sociální demokracii, ale i současná vstřícnost k Rusku. Schröder kritizuje protiruské sankce, prezidenta Vladimira Putina pokládá za "perfektního demokrata" a neskrývá se s obdivem k Rusku. V současnosti jako člen dozorčí rady ropného gigantu Rosněfť inkasuje miliony ročně.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder míří do uského ropného koncernu Rosněfť. Schröderův postup řada německých politiků kritizuje, a to včetně kancléřky Angely Merkelové. Kritikům Schröderova chystaného kroku vadí zejména to, že chce přijmout post ve firmě, která kvůli ruské okupaci Krymu čelí sankcím Evropské unie.
Letecké společnosti vyslyšely výzvu irácké vlády a ruší lety do iráckého Kurdistánu. Okolní země také zavírají hranice. Samostatný Kurdistán nikdo ze sousedů nechce. Referendum, ve kterém se Kurdové vyslovili pro nezávislý stát, tvrdě narazilo. "Kurdská vláda udělala pořádáním referenda velkou chybu a nyní je nutné jí zabránit v ještě větších chybách," nechal se například slyšet turecký prezident Recep Erdogan.
Čínský konglomerát CEFC koupí od komoditní společnosti Glencore a katarského státního investičního fondu Qatar Investment Authority podíl 14,16 procenta v největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Hodnota transakce, která je jednou z největších čínských investic v Rusku a která podle agentury Reuters posílí energetickou spolupráci mezi Moskvou a Pekingem, je 9,1 miliardy dolarů (téměř 200 miliard korun). Dohodu o prodeji podílu ještě musejí schválit regulační úřady. Většinovým vlastníkem Rosněfti i nadále zůstane ruský stát. Generálním ředitelem Rosněfti je Igor Sečin, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, upozorňuje agentura AP.
Čína a Rusko se dohodly na spolupráci v rafinérské a petrochemické oblasti a na obchodu s ropou a ropnými produkty. Ruská státní ropná společnost Rosněfť podepsala smlouvu s čínskou CEFC China Energy o zvýšení přímých dodávek ruské ropy do Číny.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder jako kandidát sociální demokracie dvakrát vyhrál německé parlamentní volby a v roce 2005 pozoruhodným způsobem stáhl náskok své křesťanskodemokratické rivalky Angely Merkelové. Domovské straně SPD chtěl pomoci i tentokrát před zářijovými parlamentními volbami. Oznámeným angažmá v dozorčí radě ruského ropného gigantu Rosněfť ale Schröder, známý už dlouho jako přítel ruského prezidenta Putina spíš nahrál soupeřům. A ze svého nového angažmá udělal v Německu nepříjemné předvolební téma.
Rusko jmenovalo bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera do správní rady společnosti Rosněfť, největšího producenta ropy v zemi. Zastávat bude funkci nezávislého ředitele, uvádí se ve vládním výnosu, na který se odvolává agentura Reuters. Schröder byl německým kancléřem v letech 1998 až 2005. V současnosti je předsedou výboru akcionářů Nord Stream AG, konsorcia vedeného ruskou společností Gazprom. Zřízeno bylo kvůli výstavbě stejnojmenného plynovodu, kterým proudí zemní plyn z Ruska přes Baltské moře do Evropy. V Rosněfti vlastní Rusko podíl 50 procent plus jedna akcie. Rosněfť patří mezi firmy, na které západní země uvalily sankce kvůli úloze Moskvy v ukrajinské krizi.
V úterý odstartoval u moskevského soudu sledovaný proces s bývalým ruským ministrem hospodářství Alexejem Uljukajevem. Muž, který byl dříve považovaný za mocného hráče v ruské vládě, čelí obvinění z korupce. I nyní ale zopakoval, že je nevinen. Úterní jednání u soudu bylo předběžné a konalo se za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti. Soud Uljukajevovi prodloužil domácí vězení, ve kterém je do té doby, než vše skončí. Vlastní proces začne 16. srpna.
Ukrajinu, Rusko a postupně celou Evropu zasáhla série silných kyberútoků. Mezi poškozenými jsou ruský ropný gigant Rosněfť, ukrajinské banky, kyjevské letiště nebo francouzská stavební firma Saint Gobain. Na Ukrajině virus napadl i vládní počítače. Ruská kancelář společnosti Home Credit, která patří české finanční skupině PPF, hlásí "nestandardní aktivitu" na svých serverech. Problémy mají i některé evropské firmy, mezi nimiž jsou podle antivirové společnosti Eset i české společnosti. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov prohlásil, že incident nese "už na první pohled" rysy ruského kyberútoku.
Donald Trump a jeho kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson chtějí s Ruskem vycházet lépe než Barack Obama, ale kauzy ruských hackerských útoků a údajných kompromitujících materiálů na nastupujícího prezidenta jim to neusnadní. Opoziční demokraté budou vstřícnost vůči Kremlu označovat za slabost. Problémy při schvalování Senátem mohou mít kromě Tillersona další tři Trumpovi lidé.
Nebuďme naivní. Trump a Tillerson se podobají Babišovi a Zemanovi, nesledují západní, euroatlantické zájmy, ale jedině ty svoje.
Novým ruským ministrem pro hospodářský rozvoj byl jmenován Maxim Oreškin, dosavadní náměstek ministra financí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Předchozí šéf resortu Alexej Uljukajev byl tento měsíc zatčen a obviněn z korupce. Údajně přijal úplatek více než dva miliony dolarů (50,3 milionu korun) za kladný posudek k převzetí regionální ropné společnosti Bašněfť státním ropným gigantem Rosněfť. Po rozpadu Sovětského svazu jde o první případ, kdy byl ministr ruské federální vlády zatčen.
Že by si ministr Uljukajev troufl vydírat zrovna Rosněfť s jejím prakticky všemocným šéfem Sečinem? A údajný úplatek dva miliony dolarů je podezřele nízký, píše v analýze politolog Karel Svoboda.
Ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev odmítá, že by přijal jakýkoli úplatek, a své zadržení považuje za provokaci. Prohlásili to jeho právníci. Uljukajev byl krátce po svém zadržení obviněn, že přijal úplatek víc než dva miliony amerických dolarů. Měla to být odměna za údajné "pozitivní" hodnocení vedoucí k tomu, že státní těžařská firma Rosněfť koupila poloviční podíl v ropné firmě Bašněfť. Oznámil to ruský Vyšetřovací výbor. Ministr to ale popírá.
Ministr hospodářství Alexej Uljukajev je podezřelý z toho, že vzal úplatek při koupi podílu státní ropné firmy do rukou jiné státní ropné firmy.
Alexej Uljukajev podle vyšetřovatelů údajně obdržel úplatek více než dva miliony USD (50,3 milionu Kč) za "pozitivní" hodnocení, které způsobilo, že těžařská firma Rosněfť koupila poloviční podíl v ropné firmě Bašněfť. Uljukajev je nejvyšším státníkem v Rusku, který byl zatčen od nezdařeného pokusu o puč v roce 1991. Vyšetřovací výbor je přímo podřízený prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Firma Rosněfť v prohlášení uvedla, že obvinění ministra nepovažuje za ohrožení obchodní dohody.
Ruské banky nemohou kvůli sankcím za anexi Krymu refinancovat půjčky. Státní společnosti a banky teď propouštějí tisíce zaměstnanců a připravují se na další splátky dluhu v cizích měnách.
Středeční dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že těžba ropy loni stoupla o 0,7 procenta na 10,58 milionu barelů denně. Nízké ceny ropy ale radost Rusů kalí.
V Moskvě se spekuluje o změnách na nejvyšších místech kvůli ekonomické krizi. Padají hlavně jména premiéra a šéfky ruské centrální banky.
Za letošní rok klesly ceny ropy ve světě už o 30 procent. Země OPEC zatím nezasáhly, i když dražší ropu potřebují, aby nemusely škrtat v rozpočtech.
Mnozí podnikatelé a politici mají obavy, že kohokoli v Rusku může stihnout podobný osud.
