V pondělních prezidentských volbách na Filipínách zvítězil syn někdejšího diktátora Ferdinand Marcos mladší. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na neoficiální výsledky poskytnuté volební komisí (COMELEC) a informace místních sdělovacích prostředků. Ty oznámily vítězství Marcose juniora, známého jako Bongbong Marcos, po sečtení 80 procent hlasů.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte podepsal zákon, díky němuž se v této asijské zemi napříště budou trestat nejrůznější formy sexuálního obtěžování na veřejnosti. Pokuty či vězení hrozí za oplzlé poznámky i osahávání. Zákon o bezpečných prostorech podle agentury DPA kontroverzní prezident podepsal už v dubnu, ale až nyní byl zveřejněn a vstoupil v platnost.
Mělo jít o jednu z mnoha protidrogových operací filipínské policie. Loni v létě bylo v tmavé uličce metropole Manila nalezeno tělo 17letého studenta Kiana Delose Santose. Policie tvrdila, že ho zabila v sebeobraně, když na ni mladík začal střílet. Později se ale ukázalo, že vše bylo jinak.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte nařídil před půl rokem zavřít ostrov Boracay, protože podle něj připomínal "odpadní jímku".
Filipínský prezident přiměl cizí ženu k polibku na ústa. Zašel příliš daleko (už zas).
Filipínský parlament schválil prodloužení stanného práva na ostrově Mindanao o jeden rok. Požádal jej o to prezident Rodrigo Duterte. Filipínští vojáci na ostrově na jihu země pět měsíců bojovali s extremisty spojenými údajně s organizací Islámský stát (IS) o město Marawi a v říjnu ho dobyli. Duterte ale uvedl, že se islámští radikálové v oblasti přeskupují a že stanné právo ještě není možné zrušit. Stanné právo na neklidném ostrově Mindanao, kde žije 22 milionů lidí, bylo vyhlášeno po útoku islamistů na Marawi a mělo platit do 31. prosince. Bitva o Marawi trvající od května do října si vyžádala přes 1100 mrtvých, především z řad islamistů. Na 350 tisíc lidí konflikt vyhnal z domovů.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte znovu nasadí místní policii do krvavého tažení proti drogám. Obavy z jejích drsných metod se vracejí.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyráží na svoji první cestu do Asie. Jejím klíčovým tématem bude severokorejský jaderný program. Trump si zatím vyměnil několik ostrých vzkazů se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ale zatím se nezdá, že by měl plán, jak jeho jaderné ambice skutečně zastavit. Šéf Bílého domu bude tuto otázku řešit v Číně, ale především pak s americkými spojenci v Japonsku a Jižní Koreji.
Násilné potírání uživatelů a distributorů drog na Filipínách bude mít od nynějška na starost jediná organizace - Filipínský úřad pro boj s omamnými látkami (PDEA). Oznámil to prezident Rodrigo Duterte s tím, že už nechce, aby se v této záležitosti angažovala policie. Změny ohlásil v době, kdy tamní policisté čelí silné kritice od obyvatel i světových neziskových organizací.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte prohlásil, že by nechal zabít vlastního syna, pokud se potvrdí, že je namočený do obchodu s drogami. Paolo Duterte čelí obvinění, že je součástí čínského gangu, který na Filipíny pašuje metamfetamin. Jeho otec je přitom známý krvavým tažením proti narkomanům. Při policejních akcích proti podezřelým obchodníkům s drogami bylo od loňského léta zabito už přes 3800 lidí. Proti prezidentovi a jeho brutalitě vyšly ve čtvrtek do ulic tisíce lidí.
Filipínské ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje smrt sedmnáctiletého studenta, kterého policie zastřelila při jedné z protidrogových razií. Případ, který zvedl vlnu protestů, může podle některých vyústit ve zlom v krvavém boji proti drogám, který před rokem vyhlásil prezident Rodrigo Duterte. Je to poprvé, co Duterte zpochybnil práci policistů. Doposud odmítal jakoukoliv kritiku. Ve válce proti drogám zemřelo už přes 7000 lidí. K lidovým demonstracím se přidává i katolická církev, která volá po ukončení násilí.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte plánuje výrazně posílit armádu. Slibuje desetitisíce nových vojáků, nové stíhačky i bezpilotní letouny. Reaguje tak na rozmach islamistů na nejjižnějším filipínském ostrově Mindanao. Vládní ofenziva tu trvá už 57 dní, ale vojáci džihádisty stále nevyhnali.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte požádal parlament o prodloužení původně 60denního stanného práva na jihu země do konce roku. V regionu bojují vládní složky s islamisty napojenými na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) o jihofilipínské město Marawi na ostrově Mindanao. Duterte již dříve uvedl, že stanné právo vyhlášené 23. května odvolá jen tehdy, když mu vojsko i policie potvrdí, že polevuje nebezpečí, které džihádisté představují. Podle ozbrojených složek zůstává situace kritická. V jihofilipínské provincii Mindanao žije silná muslimská menšina. Působí tam či donedávna působilo i několik islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte v pondělí přislíbil, že se zasadí o schválení zákona, který by umožnil na jihu Filipín spojit muslimské oblasti do autonomního celku. Vznikl by tak autonomní region Bangsamoro s vlastní výkonnou, zákonodárnou i fiskální pravomocí. Duterte tím chce ukončit několikatýdenní boje mezi armádou a islamisty, kteří chtějí větší míru autonomie. Na návrhu zákona se společně shodla vláda s Frontou islámského osvobození Morů.
Rodrigo Duterte nastoupil do funkce filipínského prezidenta loni 30. června. Sliboval vyčistit zemi od drog a dealerů a nastolit pořádek. Za prvních 12 měsíců své vlády dokázal na Filipínách rozpoutat téměř peklo. Podle lidskoprávních organizací v zemi za tu dobu zemřelo nejméně 7000 lidí. Samotné úřady se pyšní desítkami tisíc zadržených.
Už tři týdny se filipínská armáda snaží dobýt město Marawi, které kontrolují tamní islamisté. Původně armáda slibovala, že město na jihovýchodním ostrově Mindanao dobude do filipínského Dne nezávislosti. Jenže ten lidé slavili toto pondělí a boje s džihádisty stále pokračují. Radikály, kteří jsou napojeni na tzv. Islámský stát, vedou nebezpeční bratři Mauteové.
V loňské prezidentské kampani využil Donald Trump svůj twitterový účet jako originální komunikační nástroj, kterým napřímo oslovoval voliče. Jenže kontroverzní způsob, jakým ho nyní využívá jako prezident Spojených států, už výrazně ohrožuje jeho politické plány i důvěryhodnost. Nejnověji to Trump předvedl v ostrých a špatně informovaných útocích na londýnského starostu Sadiqa Khana. Prezidentovo okolí chce jeho emotivní vzkazy před zveřejněním kontrolovat, aby "tweety neproudily z prezidentovy hlavy rovnou ven do světa".
Filipínská armáda bojuje už týden s islamisty, kteří obsadili převážně muslimské město na jižním ostrově Mindanao. Tamní úřady se obávají, že v zemi vzniká nová buňka této teroristické organizace. Boje se svou intenzitou liší od dosavadních konfliktů na Filipínách a mezi islamisty bylo podle prezidenta Rodriga Duterteho i několik cizinců. Odborníci varují, že Islámský stát se pokusí vytvořit novou baštu v jihovýchodní Asii poté, co mu slábnou pozice v Sýrii a Iráku na Blízkém východě.
Filipínci dobyli zpět většinu města Marawi, které před týdnem obsadili islamisté. Boje mají na svědomí asi stovku obětí, včetně civilistů. Z města, kde žije zhruba 200 tisíc obyvatel, už utekly tisíce lidí. Filipínský prezident Rodrigo Duterte uvedl, že mezi bojujícími islamisty jsou i cizinci. To je podle něj důkaz, že si na ostrově Mindanau zřídila opěrný bod teroristická organizace Islámský stát.
