Americký prezident Donald Trump přivítal pondělní schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN počítající s vysláním mezinárodních sil do Pásma Gazy a s možností budoucí cesty ke vzniku palestinskému státu. Za nutný první krok na dlouhé cestě k míru ji pak podle agentury Reuters označila palestinská ministryně zahraničí Vársan Šahínová. Schválení návrhu přivítal podle agentury AFP i Izrael.
Největší rozkol mezi Spojenými státy a Evropskou unií od války v Iráku, komentují rozhodnutí Američanů hlasovat v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Krok vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany spojenců, ale i uvnitř americké Republikánské strany. Někteří republikánští zákonodárci považují tento krok za nebezpečný signál, který USA staví do tábora autokratických režimů.
Český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský čelí podle listu The Guardian otázkám kvůli své cestě do Bahrajnu v souvislosti s tím, že je jedním ze spoluautorů návrhu rezoluce o tamním politickém vězni. Ta je podle některých jeho kolegů z Evropského parlamentu jednostranná, píše list. Europoslanec sám řekl, že nijak nepochybil.
Česku to neprospívá, ale řešit to musíme. Žádný vysoký představitel jiné země takové problémy nemá, vysvětluje europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN, proč podpořil rezoluci kritizující střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Odmítám konstrukci Agrofertu, že se nemohli jakkoliv vyjádřit a že jsou odděleni od pana premiéra. Je to právní trik, kterým holding ve svěřenském fondu zaparkoval, dodává.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) by nehlasoval pro usnesení vlády kritizující rezoluci Evropského parlamentu k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že vládní usnesení nepřispívá k budování české pozice před hlasováním o víceletém finančním rámci EU, který bude schvalovat i Evropský parlament.
Palestinci už nebudou usilovat o to, aby Rada bezpečnosti OSN v úterý hlasovala o rezoluci, která by odsoudila nedávno zveřejněný americký mírový plán pro Blízký východ. Podle agentury AFP to uvedli diplomaté s tím, že rezoluce by v RB OSN nemusela mít dostatečnou podporu a Spojené státy k textu plánovaly připojit řadu pozměňovacích návrhů.
Rada bezpečnosti OSN zamítla obě rezoluce, které vyzývaly k příměří v provincii Idlíb na severozápadě Sýrie. První rezoluci požadující klid zbraní připravenou Německem, Belgií a Kuvajtem vetovalo Rusko, proti se postavila i Čína. Moskva a Peking potom daly hlasovat o svém vlastním návrhu na příměří, který však povoloval vojenské útoky na teroristické skupiny, ani ten dostatečnou podporu nezískal.
Čína a Rusko zablokovaly v Radě bezpečnosti OSN přijetí rezoluce, která odsuzovala pondělní násilné potlačení demonstrace v Súdánu a vyzývala k ukončení násilí. S odvoláním na diplomaty OSN o tom informovala agentura AFP. Podle oficiální bilance si zásah armády vyžádal život nejméně 35 lidí. Agentura Reuters s odvoláním na skupinu lékařů napojenou na opozici uvedla, že počet obětí se vyšplhal na 60.
Rada bezpečnosti OSN v pátek jednomyslně přijala rezoluci, která proti Severní Koreji zavádí další sankce kvůli nedávné zkoušce severokorejské mezikontinentální rakety. Návrh textu předložily Spojené státy. Rezoluce zakazuje KLDR dovoz průmyslových zařízení, strojů, dopravních prostředků, průmyslových kovů nebo takřka 90 procent rafinovaných ropných produktů.
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pochválil úterní rozhodnutí českého parlamentu, který zkritizoval Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) za přijetí rezoluce o Jeruzalému. V ní zástupci této organizace odmítli uznat izraelskou kontrolu nad městem. "Český parlament je jediný, který takto ostře vystoupil proti této rezoluci, a taky způsobu, jakým UNESCO k Jeruzalému přistupuje," řekl izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron deníku The Jerusalem Post. Izrael dlouhodobě prosazuje označení Jeruzaléma za své hlavní město. Proti jsou ale zástupci Palestinců. Řada západních států proto kvůli těmto sporům drží své ambasády v izraelském Tel Avivu.
Rusko předalo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce na podporu křehkého příměří v Sýrii. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin novinářům v pátek řekl, že doufá, že Rada bezpečnosti bude o návrhu hlasovat v sobotu, informovala agentura Reuters. V Sýrii začalo o půlnoci (čtvrtek 23:00 SEČ) platit příměří, na kterém se protivládní povstalci dohodli s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Jako garanti na klid zbraní dohlížejí Rusko a Turecko. K příměří se připojilo sedm povstaleckých skupin, ale radikálů z organizací označovaných za teroristické se netýká. Zatím je klid zbraní na většině syrského území podle dostupných zpráv respektován. Válka v Sýrii zuří již téměř šest let.
Spojené státy se aktivně podílely na vypracování rezoluce k židovským osadám, kterou v pátek schválila Rada bezpečnosti OSN a kterou Izrael kategoricky odmítá. Řekl to mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten se rozhněval na americkou vládu již za to, že USA zdržením se při hlasování umožnily přijetí rezoluce požadující po Izraeli, aby přestal s výstavbou židovských osad na okupovaných palestinských územích. Spojené státy nepodpořily Izrael v této otázce poprvé od roku 1979. Washington vysvětlil nynější nepoužití svého práva veta tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě. Izrael o víkendu oznámil, že se rezoluci nepodřídí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského předsedy vlády Volodymyra Hrojsmana, který měl do Izraele přicestovat příští týden. Podle zprávy izraelského rozhlasu se tak rozhodl kvůli tomu, že Ukrajina podpořila při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Rezoluce byla schválena v pátek. Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít. V sobotu Izrael oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil rezoluci za "neobjektivní a hanebnou".
Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jeruzalém také přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit. Premiér Netanjahu upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření rovněž v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN. Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít.
UNESCO dnes schválilo rezoluci, ve které pomíjí židovské vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků v Jeruzalémě. V Izraeli vyvolal tento krok obrovskou vlnu pobouření. Chrámová hora je předmětem sporů mezi Izraelci a Palestinci. Nacházejí se tam dvě významné mešity, v minulosti tam ale býval i židovský chrám. Právě kvůli posvátným místům v této části Jeruzaléma se před rokem rozhořela vlna násilností mezi Izraelci a Palestinci, která má již přes 250 obětí. Nová rezoluce používá pro místa v jeruzalémském Starém městě pouze muslimské názvy a kritizuje Izrael za "provokativní kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost" oblasti.
V syrském Aleppu po ztroskotání týdenního příměří vypukly další boje. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta budou země, které rezoluci neodhlasují, odpovědné za spoluúčast za tamní válečné zločiny. Spojené státy zase pohrozily Rusku, že s ním přeruší veškeré kontakty, pokud neskončí bombardování Aleppa.
Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.
Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan v souvislosti s rezolucí o genocidě Arménů vyzval německou kancléřku Angelu Merkelovou k zachování zdravého rozumu. Ankara totiž nadále odmítá masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 označovat jako genocidu. Při hromadném vyvražďování přišlo o život asi 1,5 milionu lidí a oficiálně jej za genocidu uznává i Evropský parlament, desítky velkých zemí či papež František. Erdogan vyjádřil nad přijetím rezoluce, která by oficiálně incident jako genocidu uznala, v tureckém tisku znepokojení, zvláště když je v současné době Turecko spojencem Německa v řešení migrační krize.
Írán před čtrnácti dny s úspěchem otestoval balistickou raketu středního doletu. V pondělí to oznámil brigádní generál Alí Abdolláhí. Podle něj byl test úspěšný. Spojené státy považují íránské raketové zkoušky za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN a vyhlásily kvůli nim proti Íránu sankce. Íránské vedení se nicméně dalo slyšet, že raketový program bude pokračovat. "S osmimetrovou odchylkou jsme před čtrnácti dny testovali raketu s doletem 2000 kilometrů. Chyba v rámci osmi metrů znamená naprostý úspěch," řekl Abdolláhí, jehož citovala íránská agentura Tasním. Íránské revoluční gardy provedly raketové testy i v březnu a jejich generál tehdy sdělil, že gardy nikdy neuznaly rezoluci RB OSN.
Spojené státy a Čína se dohodly na textu rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která rozšiřuje sankce proti KLDR za nedávný jaderný test. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Hlasování v patnáctičlenné Radě se očekává v příštích dnech. Pchjongjang odpálil jadernou nálož počátkem ledna a vysloužil si tvrdou kritiku světového společenství včetně Číny a a Ruska, které považuje za své nejbližší spojence. Rezoluce odsuzující jaderný test je podle diplomatů "obsažná a dlouhá". Washington požadoval, aby rezoluce blokovala přístup severokorejské banky neměly možnost využívat mezinárodní finanční systém. Zda Peking tyto požadavky přijal, diplomatické zdroje neuvádějí.
Rezoluce vůbec poprvé vyzývá k nalezení konkrétních viníků.
Rezoluce Rady bezpečnosti měla být přijata při příležitosti 20. výročí srebrenického masakru, při němž Srbové pozabíjeli 8000 muslimských obětí.
Spojené státy se snaží dostat Palestince a Izraelce k jednacímu stolu. Letos na jaře přerušené mírové rozhovory by rády obnovily v dubnu příštího roku.
Arabští ministři zahraničí se na rezoluci shodli při sobotním jednání v Káhiře. Prezentovat by ji v příštích dnech mělo Jordánsko.
