Když pár bojuje s početím, většinou se jde první nechat otestovat žena. Přitom mužský faktor hraje stejně důležitou roli. Přesto jsou muži často opomíjeni – z důvodu sociálních a kulturních tabu se mnozí zdráhají podstoupit vyšetření nebo léčbu. Čím si mnozí škodí a co je naopak zbytečně straší?
Dominika je zkušená náhradní matka. Mirka naopak vlastní děti mít nemůže. Aktuálně.cz mapuje příběhy dvou žen, které mají zkušenosti s takzvaným surogátním mateřstvím. V Česku je náhradní mateřství skryté v šedé zóně, není zakázané, ale ani není právně ukotvené, což přináší nejistotu. Pro všechny.
Zjistit, zda jsme siloví sportovci nebo vytrvalci, jestli máme tendenci k tloustnutí nebo křečovým žilám, můžeme pomocí genetických testů. Barbora Procházková, která se v projektu Chromozoom podílí na jejich vývoji, vidí budoucnost oboru ještě dál. "Snad dojdeme k tomu, že se každý v určitém věku osekvenuje a poté bude chodit k lékařům s přenosným médiem, kde bude mít sekvenci nahranou," doufá.
"Jestli se dočkáme zázračného léku na neplodnost? Nemyslím si, že by se takový zázrak konal. To mají určitě mnohem větší šanci pacienti, kteří trpí nádorovými onemocněními," říká reprodukční lékařka Kateřina Veselá. Proč se možnost přirozeného početí stále většímu množství párů vzdaluje? A jak ji můžeme ovlivnit my sami?
Problém s početím dítěte přirozenou cestou má na světě každý šestý člověk. Poptávka po umělém oplodnění roste, a Česko v tom není výjimkou. Na specializované kliniky se obracejí ženy ve stále vyšším věku, což účinnou pomoc komplikuje. Díky umělé inteligenci by se ale cesta k těhotenství mohla zrychlit, říká Pavel Otevřel, šéf největší české reprodukční kliniky Reprofit.
Jejího manžela Vitalije zabila ruská střela. Teď se Ukrajinka Antalia Kyrkachová-Antonenková rozhodla založit rodinu. Pár se totiž na podobnou situaci připravil a Vitalij si nechal zmrazit sperma, když měl možnost se na čas vrátit z fronty domů. Vdova na sociálních sítích vyzývá další ukrajinské rodiny, aby následovaly jejího příkladu.
Zdravotnická skupina FutureLife, jeden z předních poskytovatelů asistované reprodukce na světě, koupila nizozemského lídra v této oblasti Nij Group. Uvedly to Hospodářské noviny (HN). Kliniky FutureLife vlastní investiční fond Hartenberg Holding, který spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Cena transakce nebyla zveřejněna, podle informací HN ale půjde o vyšší stovky milionů.
Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.
Jednatřicetiletá Číňanka Teresa Süová si chtěla nechat na konci loňského roku zmrazit vajíčka. Plánovala mít děti, až bude finančně zajištěná. Nemocnice ji ale odmítla s tím, že svobodným ženám proceduru nenabízí. Číňanka si tak stěžovala dál, dokonce až u soudu. Vše se zřejmě nakonec promítne do čínských zákonů, i když jinak, než žena zamýšlela.
I u nás už se osamělým mužům nabízí náhradní mateřství i s výběrem pohlaví. Asistovaná reprodukce je záchranou, ale také se z ní stal byznys a nevím, kde bude mít hranice, říká psycholožka Hana Konečná, členka bioetické komise Rady Evropy. Nárok na dítě neexistuje, stejně jako neexistuje nárok vystupovat v SuperStar. Hranice pro darování vajíčka má být 40 let, pak už je to výroba na zakázku, míní.
Když Jennifer a Aaron Wilsonovi zjistili, že nemohou počít dítě, věděli přesně, co chtějí udělat. Tento pár ze Severní Karolíny mohl vyzkoušet umělé oplodnění, při němž jsou dozrálá vajíčka laboratorně oplodněna spermiemi. Anebo mohli zkusit adoptovat dítě, které potřebuje nový domov. Oni se ale místo toho obrátili na specializovanou křesťanskou kliniku v Knoxvillu v Tennessee, která jim slíbila pomoc při "adopci" embrya. Začíná lidský život početím? Pakliže ano, mohou statisíce zbytečných embryí ve skladištích znamenat naléhavý morální problém.
Vláda ve čtvrtek podpořila novelu snižující věkovou hranici pro kastraci pacientů z 25 na 21 let, proti níž měla námitky ombudsmanka Anna Šabatová. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) naopak zdůraznil, že kastrace se budou provádět na žádost pacienta, který je už tři roky zletilý. Stejná novela přináší novinky také v asistované reprodukci nebo u změny pohlaví. Ta by měla být nově umožněna i u pacienta, který je ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení.
Rozhovor s MUDr. Jaroslavem Hulvertem, předním českým odborníkem na asistovanou reprodukci, o plodnosti Čechů, dětech ze zkumavky a odkládání mateřství.
Největší množství nebezpečných ftalátů objevil test organizace Arnika v penálech.
Čtyři pokusy jsou málo, myslí si odborná lékařská společnost. Ministerstvo zdravotnictví je ke změně svolné, o navýšení chce jednat.
Jedná se o první měkkou tkáň, která se zůstala neporušená po miliony let.
Neplodným párům svítá naděje: Žena nemusí mít jen vajíčka, s nimiž se narodí
Před dobýváním vesmíru musí vědci vymyslet, jak chránit těhotné proti radiaci
Dva neplodné páry dostanou od státu odškodné 10 000 eur.
Kovářová chce speciální zákon pro náhradní matky
Kvalitní péče a nízké ceny lákají "reprodukční" turisty
V budoucnu by se tak mohlo zlepšit léčení neplodnosti
Česko je pro klienty ze zahraničí rájem kosmetické chirurgie
Nadya Sulemanová v televizním rozhovoru vysvětlovala osobní motivaci
Doktor Anger získal evropský grant na laboratoř doma
Umělé oplodnění je zbytečné, stačí změna jídelníčku
