Argentinský prezident Javier Milei vyvolal tento týden další polemiku, když dekretem omezil přístup veřejnosti k informacím, které se týkají státních úředníků včetně jeho samotného. Veřejnost se tak nedozví nejen to, kolik stála výstavba kotců pro jeho psy či kolik jich vlastně má, ale ani další informace, které prezident či další vládní úředníci označí za soukromé.
Po uplynutí čtyřletého trestu měla být v pondělí v Číně propuštěna na svobodu bývalá právnička Čang Čan, která točila nezávislé reportáže o začátku pandemie covidu-19 ve Wu-chanu. Zatím ale není jasné, kde se Čang nachází. Její podporovatelé se tak obávají, že ženu čínská vláda nadále zadržuje. Informovala o tom v úterý agentura AP.
Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje organizace Reportéři bez hranic. V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko pohoršilo o tři pozice a je 17., Slovensko se propadlo o 12 míst a skončilo 29. ze 180 hodnocených zemí. Na první příčce je stejně jako před rokem Norsko, poslední skončila Eritrea.
V pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny míru. Nominováno na ni bylo 329 jednotlivců a organizací, jejich jména však zůstávají utajena. Podívejte se na seznam nejpravděpodobnějších kandidátů.
Svoboda tisku ve světě utrpěla i kvůli pandemii covidu-19, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích, napsala ve zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí světa drží na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Eritrea, Severní Korea, Turkmenistán a Čína.
V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet těch, kteří byli o život připraveni cíleně. Nejčastějším motivem pro vraždy novinářů jsou články o korupci a zneužívání veřejných peněz. Mezi zavražděnými byly letos dvě ženy. Údaje v úterý ve své výroční zprávě zveřejnila organizace Reportéři bez hranic (RSF).
V pátek oznámí norský Nobelův výbor, kdo se stane laureátem letošní Nobelovy ceny za mír. Na ocenění, které zohledňuje především dění v minulém roce, byl nominován čtvrtý nejvyšší počet kandidátů - celkem tak mohl výbor vybírat z 318 jmen, 211 z toho jsou jednotlivci a zbylých 107 patří organizacím. Podívejte se, kdo má podle expertů a sázkařů největší šanci na výhru.
Reportéři bez hranic spolu s designérským studiem Blockworks vytvořili v prostředí počítačové hry Minecraft knihovnu, která má pomoci v boji s cenzurou ve světě. Obsahuje na 200 textů zakázaných novinářů z celého světa. Hra ve většině zemí cenzuře nepodléhá, takže by mělo jít o bezpečné místo, na nějž si vlády nepolíčí.
Organizace Reportéři bez hranic (RSF) vyzvala v pátek polské představitele, aby "přestali obtěžovat nezávislé novináře a nesnažili se je zastrašovat". Informovala o tom agentura AP s tím, že se tak děje v souvislosti se sérií událostí, které vzbuzují obavy o svobodu médií v Polsku.
Podle čerstvého žebříčku Reportérů bez hranic špatně dopadlo také Slovensko, Malta či Srbsko.
Egypt zablokoval webové stránky mezinárodní organizace hájící svobodu tisku Reportéři bez hranic (RSF) a arabské stránky německého zpravodajského serveru Deutsche Welle (DW). Úřady svůj krok zatím nezdůvodnily. S odkazem na na prohlášení RSF o tom informovala agentura AP. Reportéři bez hranic uvedli, že jejich egyptské webové stránky jsou blokované od 14. srpna. Požádali egyptské úřady o vysvětlení, kterého se jim však nedostalo. Mluvčí DW uvedl, že jejich web nefunguje od začátku tohoto týdne. Od května bylo podle egyptské organizace hájící lidská práva zablokováno nejméně 135 webových stránek, na kterých se objevila kritika na adresu egyptské vlády.
V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.
Turecký investigativní novinář Ahmet Sik před šesti lety popsal ve své knize nekalé praktiky stoupenců islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého loni prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil, že stojí za nepodařeným vojenským pučem. Nyní Sik paradoxně stojí před soudem a je obviněný, že patří ke Gülenovu hnutí. Případ poukazuje na současný stav tureckého soudnictví, které je v područí prezidenta Erdogana.
Z deváté na jednadvacátou příčku sestoupilo Česko v hodnocení organizace Reportéři bez hranic, která vydává žebříček zemí, kde vládne svoboda médií. Nejlepší bývalou komunistickou zemí je Slovensko, které dokonce postoupilo ze 14. na 12. místo. První pětici nejsvobodomyslnějších států tvoří Finsko, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Nový Zéland. Naopak nejhůře na tom jsou Severní Korea a Eritrea.
Teroristický útok na Charlie Hebdo v Paříži je děsivý a odporný. Zvrácené, zcela jistě bezbožné jednání. Ale jeho cílem není jen redakce, nýbrž i rozpoutání nenávisti.
Podle japonské vlády je zákon nutný kvůli spojencům a sdílení informací tajných služeb, kritici poukazují na omezení svobody tisku. Zákon bude mít okamžitý dopad na 460 000 dokumentů.
Nejhorší podmínky mají podle indexu svobody psaní novináři v Severní Koreji a Eritreji.
Pátek 3. května: Zprávy ze světa vážné i nevážné v rychlém přehledu
Podle Reportérů bez hranic je Česko ve svobodě tisku 16. na světě, vedou Finové
Reportéři bez hranic vydali k Mezinárodnímu dni proti kybercenzuře novou zprávu o "nepřátelích internetu". Kromě diktatur mají se svobodou na internetu problémy i demokratické země.
Soud zakázal publikaci fotek, přestože byly pořízeny na veřejném místě
Proti disentu kampaň nevedeme, brání se úřady
