Nakladatelství Argo přineslo na předvánoční knižní pulty dvojici reportážních knih se zcela rozdílnými tématy. Jedna je z pera britského zpravodaje Lukáše Dolanského a jmenuje se Barvy mého Londýna. Druhá, s názvem Světlem proti temnotě, se zabývá českou pomocí napadené Ukrajině a jejími autory jsou Jan Heřmánek spolu s veteránem zahraniční redakce ČT Davidem Miřejovským.
Ruské úřady viní amerického novináře Evana Gershkoviche ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA o činnosti ruského podniku Uralvagonzavod, jenž vyrábí a opravuje armádní techniku. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž ruská prokuratura oznámila, že případ poslala k soudu ve městě Jekatěrinburg, kde byl žurnalista loni zadržen.
Dvacet let jezdí do nebezpečných míst, kterým se ostatní vyhýbají. Dokumentaristka Jarmila Štuková se považuje spíš za humanitární fotografku než za válečnou reportérku a od ostatních kolegů v oboru ji odlišuje, že do konfliktních zón jezdí kromě focení i pomáhat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že ji to pomáhá srovnávat se s hrůzou a násilím, kterému denně čelí. "Je to pro mě pokání," dodává.
Protiputinovská jednotka složená z ruských občanů – prapor Sibiř – se rozrostla o několik desítek nových rekrutů. Ti v Kyjevské oblasti absolvovali cvičení, během kterého je zaučovali vojáci, kteří se v březnu účastnili přeshraničních nájezdů do ruských oblastí Belgorod a Kursk. "Ukrajinci se k nám chovají jako ke svým. Starají se o nás, jako bychom byli jejich děti," tvrdí v reportáži.
„Tu knihu jsem začal psát, protože mě vyděsila islamofobie, přístup Čechů hlavně k uprchlíkům, ale k islámu obecně. Byl jsem zděšen z neznalosti,“ vysvětluje v podcastu reportér Pavel Pawluscha Novotný, proč ze svých postřehů a zápisků nabraných na Blízkém východě sestavil publikaci nazvanou Proč Alláh stvořil kalašnikov.
Ukrajinská vesnice Bohojavlenka je vzdálená necelých deset kilometrů od Vuhledaru, v němž v posledních týdnech probíhaly jedny z nejtěžších bojů. Její obyvatelé se tak stali oběťmi téměř každodenních ruských náletů. "Když dojde k výbuchu, ozve se děsivé zadunění. Pak ale nastane hrobové ticho," popisuje v reportáži obyvatelka vesnice, jejíž dům jako jediný zatím v celé ulici stále stojí.
Reportér Yuksel Akalan z Ahaber/Anews v Turecku natáčel živý vstup o zemětřesení do televize, když došlo k druhému otřesu. Následovala tlaková vlna, která zasypala lidi i ulici prachem. Novinář ihned nechal práce a začal pomáhat s evakuací.
První hodiny ruské invaze trávila v Charkově, loni natáčela s bojovníky Tálibánu v Afghánistánu, působila na mnoha nebezpečných místech po celém světě, kde zuřily krvavé konflikty. Hlavní zahraniční zpravodajka americké stanice CNN a zároveň jedna z nejuznávanějších světových novinářek Clarissa Wardová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o válce na Ukrajině, strachu, smrtelných rizicích i empatii.
Muži, který 17. listopadu v Praze při protestu proti České televizi a vládě napadl reportéra Aktuálně.cz, hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Čelí podezření z přestupku proti občanskému soužití. Oznámila to policie, která věc předala k projednání na radnici Prahy 1.
Redaktor Aktuálně.cz Martin Novák minulý týden vyrazil na jih Ukrajiny, kde se půl roku od začátku okupace intenzivně bojuje. Ve svých reportážích z války popisuje příběhy místních, kterým boje změnily život. Přestože je Ukrajina zpustošená, obyvatelé neztrácí naději. "Jsou přesvědčení, že nakonec vyhrají, že ruskou armádu z okupovaného území vyženou. To v únoru nebylo," popisuje novinář.
Poslanec ruské Státní dumy Alexej Žuravljov zastrašoval ve vysílání tamní televizní stanice Rossija 1 německého válečného reportéra Björna Stritzela. V diskusním pořadu 60 minut vyhrožoval novinářovi německého deníku Bild zabitím. Ruský moderátor se snažil v tu chvíli rozhořčeného politika usměrnit, ten si ale stál za svým. "Je mi to naprosto jedno. Běda, jestli ho uvidím," reagoval Žuravljov.
Reportéry stanice Current Time TV přerušilo při natáčení reportáže v ukrajinském Siversku bombardování dělostřeleckými granáty. Zatímco oni stihli utéct do bezpečí, několik místních utrpělo při pozemním útoku zranění. Podívejte se na reportáž ze života obyvatel Siversku, jednoho z nejbližších měst od současné frontové linie na východě Ukrajiny.
Prokremelský novinář Alexandr Kots v reportáži neúmyslně odhalil ukrajinským silám polohu ruského samohybného minometu 2S4 Tulpan. Ve své reportáži z Luhanské oblasti zbraň vychvaloval a odhaloval plány ruské armády. Toho ukrajinské jednotky využily a minomet později zasáhly. „Děkujeme ruským propagandistům za tip,“ napsala na Twitteru Národní garda Ukrajiny.
Reportéři stanice Current Time TV, která je součástí Rádia Svobodná Evropa, se ptali v ulicích Moskvy a Archangelska obyčejných Rusů na to, jak podle nich obstály ruské jednotky při bojích na Ukrajině.
Hosty vysílání jsou reportér ČT Václav Černohorský, premiérův poradce Tomáš Pojar, novinářka Petra Procházková a herečka Denisa Barešová.
Reportéři Aktuálně.cz v sobotu zastihli poblíž Kyjeva jen pár set metrů od ruských vojsk bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Společně s ukrajinskými vojáky ve městě Irpiň pomáhal evakuovat stovky civilistů. V exkluzivním rozhovoru označil ruského prezidenta Vladimira Putina za "válečného zločince" a "maniaka". "Chráníme tady Evropu a celý svobodný svět," uvedl pro Aktuálně.cz.
Miliony lidí na sociálních sítích obdivují pozoruhodné schopnosti reportéra zpravodajské agentury Associated Press Philipa Crowthera. Z ukrajinského Kyjeva poskytuje živé vstupy pro různé televizní stanice v šesti světových jazycích. I díky svému původu hovoří plynně anglicky, německy, lucembursky, španělsky, portugalsky a francouzsky.
Reportérka americké televizní stanice WSAZ-TV Tori Yorgeyová zažila při živém vstupu nečekaný adrenalin. Když ji moderátor ze studia předal slovo, nestihla říct ani hlásku a zezadu ji najednou srazil automobil. Otřesená Yorgeyová ale i přesto začala diváky pohotově uklidňovat, že je v pořádku a "jen" ji povalilo auto. Její příhoda se stala na sociálních sítích virální senzací.
Ve městech mohly často pracovat, zatímco na vesnicích byly pouhým nástrojem pro rození dětí. Co je čeká teď, nikdo neví. Válečná reportérka a fotografka Lenka Klicperová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o právech afghánských žen. "Vždy to byla jedna z nejhorších zemí, kde se můžete jako žena narodit. Podmínky tam pro ně nikdy nebyly ideální, ale existovala naděje. Ta teď zmizela," říká.
Reportérka německé televizní stanice RTL Susanna Ohlenová v posledních dnech informovala o tom, jak pomáhá v oblastech zasažených povodní. Ve čtvrtek ji ale náhodný přihlížející natočil, jak si jen v bahně špiní obličej a oblečení. Ukázalo se, že reportérka svou údajnou pomoc v ten den jen předstírala a zašpinila se, aby vypadala autenticky. Za její počínání jí televizní stanice dala výpověď.
S nárůstem počtu pacientů nakažených koronavirem se ve Spojených státech znovu stupňuje napětí mezi prezidentem Donaldem Trumpem a americkými novináři. Ti opakovaně poukazují na liknavost v postupu federální vlády při boji proti nákaze nebo připomínají prezidentovo nedávné zlehčování celé krize.
Za posledních třináct dnů jsem uběhl 450 kilometrů, v okolí řeky Padmy jsou ale stovky strašlivě smrdících cihelen, je to jako běžet v zakouřený putyce, úplně mě bolely plíce, líčí redaktor Reportéru Tomáš Poláček. Bangladéš chce zdolat od jihu k severu a podpořit tak humanitární organizaci Adra, která pomáhá školákům ve slumu Čalantika. Nejezdí sem moc bílých turistů, kdekoliv si sednete, obstoupí vás třeba padesát lidí a vydrží koukat třeba hodinu, celou dobu na vás hledí s obrovskou láskou a sympatií, říká Poláček.
Televizní reportérka Patricia Karvelasová musela odejít z jednací síně australského parlamentu, protože na sobě měla šaty, které příliš odhalovaly její ramena. Incident vzbudil rozhořčené reakce mezi uživateli Twitteru, kteří mimo jiné upozornili, že i některé poslankyně nosí v parlamentu šaty bez rukávů.
Tak tohle se nepovedlo. Hráči amerického fotbalu poslali v zápalu boje k zemi reportérku stanice ESPN. Když ji pak jeden z nich jako omluvu pozval na rande, dostal košem.
Každá bytost chce žít na svobodě, ne za plotem, Čechům by prospěla nová krev a zvyky, ale bojíme se rozdílnosti, Češi mají na čele napsáno Radši ne!, zvlášť patrné to je, když člověk vyjede na vesnici, říká novinářka a cestovatelka Pavla Jazairiová. Dodává, že Evropa nemá na výběr a měli bychom v globalizaci hledat to, co je prospěšné pro nás.
